Obchodníci na trhu s ropou řeší v poslední době nejen vzrůstající geopolitické napětí kvůli dění na Ukrajině. Stále více se vede debata okolo způsobu, jakým je cena ropy stanovována. To souvisí s klesajícím významem ropných nalezišť v Severním moři, odkud pochází i druh ropy Brent.
Brent slouží pro světový trh s ropou jako hlavní cenové měřítko, anglicky benchmark. To znamená, že se používá ke stanovení cen pro zhruba 60 procent každodenní světové produkce ropy. Na vývoj ceny ropy Brent jsou navázány podmínky mnohamiliardových obchodů, ať už jde o fyzické dodávky či o termínové a opční kontrakty na burzách v USA či v Evropě.
„Jako výsledek nízkých objemů obchodů pozorujeme značné dislokace ve vývoji ceny,“ upozorňuje však například významná britská těžařská společnost BP.
Co určuje cenu ropy?
Brent je hlavním globálním cenovým ukazatelem již přes třicet let. Výrazně tomu napomohl ropný boom v Severním moři v 80. a 90. letech. S klesající produkcí se však snižují i fyzické dodávky směřující na tankerech z těchto nalezišť na světové trhy. Zároveň například jen jeden kupec může při větší fyzickém nákupu zahýbat s cenou. Teoreticky by to mohlo zvýšit i riziko cenových manipulací.
Během dobrých měsíců se fyzicky zobchoduje jen okolo jednoho milionu barelů ropy Brent denně. V horších obdobích, v době, kdy na ropných plošinách probíhá pravidelná sezonní údržba, může jít pouze o půl milionu barelů. Při globální produkci okolo 100 milionů barelů denně jde o zanedbatelná čísla.
Původně byl benchmark navázaný jen na ropu z ropného pole Brent, kde se začalo těžit v roce 1976. V průběhu let však kvůli klesající těžbě byly přidány i druhy ropy z dalších nalezišť v Severním moři – Forties a Oseberg v roce 2002, Ekofisk v roce 2007 a naposledy Troll v roce 2017. Druhy ropy se mírně liší svými specifikacemi, ve všech případech však je o kvalitní, takzvanou lehkou ropu s nízkým obsahem síry.
Ani to však nestačí a vypadá to, že pokud má benchmark Brent přežít, bude se do něj muset zahrnout i druh ropy těžený mimo region Severního moře. V úvahu připadá například přidání severoamerické lehké ropy (West Texas Intermediate). Tento návrh představila již loni společnost S&P Global Platts, která na základě fyzické poptávky stanovuje cenu benchmarku Brent. V odvětví se však tento nápad nesetkal s velkým nadšením a firma jej proto následně stáhla.
Na stole je však nový návrh, v mnoha ohledech podobný. Připojení americké lehké ropy však může narazit na komplikace. V minulosti totiž ze strany amerických politiků padaly návrhy, které by vedly k omezení vývozu ropy z USA. Pokud by se někdy v budoucnu něco takového událo, globální trh s ropou a tvorbu cen na něm by to významně narušilo.
Důležitý bude postoj těžařů ropy, kromě BP například i taktéž britské společnosti Shell. Právě ta stojí za dokumentem, který upravuje podmínky obchodování s ropou ze Severního moře. Pokud by se účastníci na trhu přece jen dohodli, mohla by být severoamerická ropa přidána do bencharku už někdy v průběhu roku 2023.
Trhem s ropou každopádně nyní hýbe zejména situace na východě Ukrajiny. Cena ropy Brent se tento týden přiblížila na dohled hranici 100 dolarů za barel. Tak vysoko byla naposledy v roce 2014. „Ropný trh se obává především o dodávky ruské ropy na světové trhy, které by mohly být cíleně utlumeny Moskvou jako odpověď na západní sankce,“ okomentoval dění analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Rusko je druhým největším globálním producentem ropy s 10,5 milionu barelů denně, a proto by jakýkoli výpadek exportu – zvláště v nynější situaci extrémně napjatého trhu – mohl pohnout cenou ropy ještě výrazněji směrem nahoru,“ dodal.
