I po odchodu z Evropské unie si sice drží britská metropole pozici jednoho z hlavních globálních finančních center, prestiž londýnské burzy však rychle upadá. Nedaří se jí lákat k zalistování akcií nové firmy, a navíc přichází o ty stávající. Naposledy před pár dny šéf významné těžařské skupiny Shell naznačil přesun cenných papírů do New Yorku.
V rozhovoru pro agenturu Bloomberg generální ředitel Wael Sawan prohlásil, že v porovnání s jinými těžaři ropy a zemního plynu obchodovanými v USA jsou akcie Shellu levnější, než by měly být. Důvodem však není brexit, ale zejména postoj evropských investorů k firmám, které těží fosilní paliva. Výsledkem je, že cenné papíry firem jako ExxonMobil či Chevron se na newyorské burze obchodují za vyšší násobky zisků.
„Naše akcie jsou podhodnocené,“ řekl Sawan pro Bloomberg. A i přesto že se obchodují díky příznivému vývoji na trhu s plynem a ropou na rekordních úrovních. Podobně navíc smýšlejí i jiné firmy, s jejichž akciemi se obchodovalo či stále obchoduje v Londýně. Následně Sawanův postoj podpořil i jeho předchůdce Ben van Beurden.
K přesunu do zámoří se však Sawan nechytá okamžitě. Napřed se chce pokusit násobky, za které se cenné papíry obchodují, navýšit. Primárně chce vylepšit hospodaření společnosti úspornými kroky a vyšší zisky použít na zpětný odkup akcií. Dodal však, že pokud se mu diskont vůči americkým konkurentům nepodaří snížit do půlky roku 2025, může být odchod z London Stock Exchange vážně na stole. V takovém případě by se nejspíš s akciemi Shellu obchodovalo v Londýně i nadále, primárním trhem by však byl New York. Změnu by samozřejmě museli schválit akcionáři.
Chybí nová krev
Pro londýnskou burzu by to každopádně byla velká rána. Počet titulů obchodovaných na ní postupně klesá a nedaří se jí lákat nové. Loni dosáhl objem primárních veřejných nabídek necelé jedné miliardy a byl nejnižší od velké finanční krize v letech 2007 a 2008.
Zejména technologické firmy dávají přednost americkým burzám, protože jim prodej akcií na New York Stock Exchange či Nasdaq vynese více peněz. Důvodem je mimo jiné i širší okruh globálních investorů, kteří na nich obchodují. Hlavně pak je v USA více fondů a jiných institucionálních hráčů ochotných nakupovat i akcie rizikovějších firem.
Vedle toho se po brexitu staly pro evropské firmy atraktivnější burzy v kontinentální Evropě, zejména pak Frankfurt a Amsterdam. Roli hraje i rostoucí význam fondů soukromého kapitálu. Objem peněz v jejich správě v posledních letech celosvětově roste a své finanční síly využívají i k nákupu veřejně obchodovaných firem. A jedním z hlavních cílů je londýnská burza, kde se dá pořídit řada hlavně menších společností za hodnoty zajímavé pro private equity fondy.
V této souvislosti nedávno londýnský brokerský dům Peel Hunt uvedl, že ještě v roce 2018 bylo součástí indexu malých firem obchodovaných na londýnské burze na 160 titulů. Nyní už jich je jen něco málo přes 100. A pokud budou nákupy private equity fondů pokračovat, mohl by příští rok klesnout počet takzvaných small cap titulů na hlavním trhu londýnské burzy a potažmo v indexu FTSE Small Cap pod stovku.
A náhrada v podobě nových firem, které by uskutečnily IPO, se nekoná. I kvůli regulacím a také možnosti získat kapitál od private equity fondů zůstávají mimo veřejné trhy.
Zklamání jménem ARM. Ztráta skupiny CRH
V loňském roce se londýnská burza i za pomoci politiků snažila přemluvit k primární veřejné nabídce (IPO) technologickou společnost ARM. Neuspěla však. Její majitel, japonská investiční skupina Softbank, dal přednost americké burze Nasdaq. A to i přesto že ARM je britská firma a s jejími akciemi se v minulosti již v Londýně řadu let obchodovalo. Objem cenných papírů prodaných při IPO dosáhl téměř pěti miliard dolarů.
Kromě toho sebevědomí londýnské burzy utrpělo i odchodem některých významných firem. Loni se holding CRH, jeden z nejvýznamnějších světových výrobců stavebních materiálů, rozhodl přesunout primární listing z Londýna do New Yorku. Hlavním důvodem sice bylo, že většinu byznysu dělá CRH v USA, roli však hrálo i nižší ocenění akcií v Londýně. O jednu ze svých největších firem tak přišel i hlavní index londýnské burzy FTSE 100. Jeho součástí je ostatně i zmíněný Shell.
Hlavní prémiový trh londýnské burzy loni přišel i o irského výrobce obalů Smurfit Kappa. Firma po spojení s americkým konkurentem West Rock rovněž dala přednost zalistování v New Yorku. I v tomto případě přišel ukazatel FTSE 100 o jednoho ze svých členů. Přede dvěma lety se pak newyorská burza stala na úkor Londýna primárním trhem pro firmu Ferguson, dodavatele produktů v oblasti instalatérství a topenářství.
Za zmínku stojí rovněž i přesun akcií největší evropské cestovní kanceláře TUI. Na začátku letošního roku 98 procent akcionářů této společnosti odhlasovalo na valné hromadě ukončení obchodování v Londýně a zalistování akcií pouze na frankfurtské burze. A aktuálně hrozí, že akcionáři sázkové skupiny Flutter posvětí v květnu změnu primární burzy z londýnské na newyorskou. A bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se tento pro Londýn nepříznivý trend mohl zlomit.
