Nejdivočejší tržní sázka dneška. Povolební Turecko může odměnit investiční dobrodruhy

Ačkoli většina analytiků v budoucnu varuje před pokračováním prezidentského modelu spojeného s aktivistickými zásahy Erdogana do ekonomiky, část spekulantů zdůrazňuje silné tempo růstu ekonomiky s letos poměrně rychle slábnoucí inflací.

Ačkoli většina analytiků v budoucnu varuje před pokračováním prezidentského modelu spojeného s aktivistickými zásahy Erdogana do ekonomiky, část spekulantů zdůrazňuje silné tempo růstu ekonomiky s letos poměrně rychle slábnoucí inflací. Zdroj: Profimedia

Až pětiprocentní boom ankarské burzy kombinovaný s útěkem zahraničních investorů od turecké liry. Takto kontroverzně přijali investoři vítězství Recepa Tayyipa Erdoğana v tureckých prezidentských volbách. Ačkoli většina analytiků v budoucnu varuje před pokračováním prezidentského modelu spojeného s aktivistickými zásahy Erdoğana do ekonomiky, část spekulantů zdůrazňuje silné tempo růstu ekonomiky s letos poměrně rychle slábnoucí inflací. Vedle extrémního rizika pro investory tak jedním dechem zmiňují i potenciální zajímavé výnosy.

„Již od prvního kola voleb je v ocenění tamních aktiv zakomponována značná úroveň stresu lákající třeba hedgeové fondy. Tito investoři se značným rizikovým apetitem si zřejmě vyhodnotili, že škoda započtená do cen aktiv byla přílišná a snaží se o krátkodobé zhodnocení svých prostředků,“ uvádí ekonom Tomáš Pfeiler z Cyrrusu.

Právě v posledních týdnech začali spekulanti skupovat například dlouhodobější vládní bondy Ankary, čímž zároveň umožnili turecké vládě půjčovat si levněji. Zatímco tak ještě na počátku května požadovali investoři za desetiletou půjčku Turecku až patnáctiprocentní roční úrok, nyní je to kolem devíti procent, tedy jen o tři procentní body více než třeba v případě Polska. 

„Dlouhodobý výhled je pro tureckou ekonomiku příznivý. Investoři mohou současné problémy využít na nákup aktiv,“ soudí Boris Tomčiak ze společnosti Finlord. Už loni patřila s bezmála šestiprocentním růstem turecká ekonomika k těm nejrychleji rostoucím ze skupiny zemí G20.

Až 85procentní inflace během loňského října pak i přes nízké sazby tamní centrální banky systematicky ovlivňované Erdoğanem klesla do letošního dubna takřka na polovinu. Do karet přitom investorům může nahrát potenciálně zdrženlivější přístup staronového prezidenta k ekonomice.

„Obecný názor je, že ekonomický management se změní bez ohledu na to, kdo vyhraje,“ řekl už před prvním kolem voleb pro agenturu Reuters zdroj blízký tamní vládě. 

Turecké ekonomice může skrze vývoz pomoci i slabá turecká měna. Ta jen od počátku roku vůči euru i dolaru oslabila o bezmála osm procent. Právě z řad vývozců pak lze hledat vítěze případného dalšího dějství růstu akciového trhu. Ten je aktuálně zhruba čtrnáct procent pod svou úrovní z počátku roku, těží ale z kombinace uvolněné politiky turecké centrální banky i své tradiční role pojistky obyvatelstva proti pádivé inflaci. Jako burzovně nadějné sektory zmiňují analytici akcie mezinárodních leteckých společností či ropných rafinerií.

I tak zůstává sázka na Turecko zřejmě jednou z nejriskantnějších investičních voleb současnosti. „Turecko pro mě stále nesplňuje základní rysy investovatelného regionu,“ zdůrazňuje ekonom společnosti XTB Štěpán Hájek s tím, že inflace je i přes pokles masivní a Erdoğan se podrží autoritářského způsobu vládnutí. „Jde o věci, které nepodporují důvěru a transparentnost, což je pro investování nesmírně důležité. Ve hře jsou převážně spekulace, a to ať už na vývoj samotné turecké liry, nebo akciové ETF,“ doplňuje Hájek. 

Nevypočitatelná hospodářská politika neformálně vedená prezidentem Erdoğanem se v posledních letech odrazila v prudkém propadu přílivu peněz do Turecka a takřka odřízla Ankaru od zahraničního financování.

Zatímco ještě před pokusem o státní převrat v roce 2016 vlastnili přespolní investoři zhruba čtvrtinu všech vydaných tureckých státních dluhopisů, aktuálně je to pouhé jedno procento. Propad zájmu investorů byl odrazem nepředvídatelných měnových otřesů, každá vlna oslabení liry totiž znamená pro investory zvenku znehodnocení jejich investic.

Skepse narůstala i u strategických investorů do turecké ekonomiky. Zatímco tak ještě v roce 2015 přiteklo do země bezmála dvacet miliard dolarů takzvaných přímých zahraničních investic, v roce 2021 už to bylo jen necelých 14, přičemž příliv těchto investic trendově klesal už před pandemií. Turecko koneckonců nespasilo ani akciové spekulanty. Tamní index BIST 100 je sice od puče zhruba na šestinásobku, turecká lira se však za stejnou dobu oproti americkému dolaru znehodnotila takřka na sedminu své hodnoty před převratem. Pro akciové spekulanty to znamenalo prakticky hru s nulovým součtem.