Vstup velikánů na burzy v srdci Evropy je tabu. Hrozí vůbec nejchudší rok

Letošek podle znalců trhu aspiruje z hlediska nových emisí na nejhorší rok vůbec.

Letošek podle znalců trhu aspiruje z hlediska nových emisí na nejhorší rok vůbec. Zdroj: Pexels

Bod absolutní nuly. Tak lze popsat nynější ochotu velkých hráčů vstupovat na středoevropské burzy. Chybějí investoři, kteří by byli ochotni přijmout toxický mix rizik, jejž s sebou takové emise momentálně přinášejí. Ačkoli primární emise jsou letos takřka cizím slovem i na globální scéně, střední Evropa hraje zvláštní roli. Přímo se tu potkávají efekty globálně dražších peněz s válečnými riziky na Ukrajině. Letošek podle znalců trhu aspiruje z hlediska nových emisí na nejhorší rok vůbec.

„Trh s velkými emisemi je v regionu prakticky zamrzlý. Pokud máte tisíc kilometrů za hranicemi válku, tak to není situace, kdy by třeba velké zahraniční penzijní fondy upisovaly nová, velká IPO. Nikdo do toho nejde,“ zdůrazňuje šéf pražské burzy Petr Koblic.

Investiční banky podle něho říkají, že trh velkých transakcí ve střední a východní Evropě je uzavřený. „Je jedno, jestli by se nová emise odehrála v Amsterodamu nebo jinde, o riziko v tomto regionu teď nikdo nestojí,“ dodává Koblic.

Paralýzu primárních transakcí dokládají statistiky poradenské společnosti EY za první kvartál. Globální počet firem, jež vstoupily letos během prvních tří měsíců na burzu, oproti loňsku propadl o 37 procent, výnos emitentů z těchto transakcí pak padl dokonce o více než polovinu. Nejhůře na tom byl region Emea zahrnující kromě Afriky a Středního východu i Evropu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!