Exportéři se začali bát silné koruny. V září vzali útokem své banky, aby si zajistili hodnotu svých budoucích vývozů. Narazili však na problém. Na sklonku léta totiž náklady na měnové zajištění vzrostly natolik, že se jim pojistka proti uvolnění české měny přestala vyplácet.
Karty znovu rozdal zářijový posun v rétorice guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka. Ten naznačil, že okamžik uvolnění koruny může přijít i dříve než kýžený cenový růst.
Exportéry tím nachytal v nedbalkách; proti hrozbě silné koruny se jich totiž chrání nejméně v historii. „Rusnokovo vyjádření ze začátku září bylo pro hodně exportérů budíčkem po prázdninovém klidu a dotazy exportérů na měnové zajištění šly raketově nahoru,“ upozorňuje korporátní stratég Erste Bank Miroslav Plojhar.
„O zajištění uvažuje většina z nás, v tuto chvíli ale pro nás nejsou ceny příliš výhodné,“ domnívá se i místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Podle dat ČNB přitom měli vývozci koncem září zajištěnu jen čtvrtinu očekávaných tržeb pro následujících dvanáct měsíců. Přitom ještě koncem loňského roku to byla takřka polovina. „Exportéři by se zajišťovali rádi, ale aktuální tržní podmínky tomu příliš nesvědčí,“ soudí mluvčí Komerční banky Michal Teubner.
Kdo se teď dohodne s bankami na zajištění, dostane za rok za jedno vydělané euro kolem 26,70 koruny. To se exportérům zdá příliš málo, a tak raději doufají v obrat k lepšímu. „Většina exportérů je momentálně ve fázi čekání na lepší kurz,“ dodává Plojhar.
Pojistka proti silné koruně je přitom den ode dne dražší, a exportérům tak v zajištění budoucích příjmů může ujet vlak. „Náklady na zajištění mohou sice opět klesnout, v souvislosti s blížícím se okamžikem, kdy ČNB opustí kurzový závazek, se ale dá očekávat, že cena zajištění poroste,“ míní hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.
Opadnutí zájmu o zajištění tržeb v eurech bylo podle ekonomů výsledkem opakovaného odkladu uvolnění koruny. „Exportéři se tím nechali tak trochu uchlácholit,“ konstatoval Bureš.
