Z podílových fondů prchají investoři | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Z podílových fondů prchají investoři

Vladan Gallistl

Vladan Gallistl

Světové burzy zažily kvůli koronavirové pandemii nejhorší čtvrtletí od finanční krize 2008 a americké akcie dokonce od roku 1987. Hodnota světových společností se totiž propadla podle indexu MSCI All World o pětinu a amerických firem podle indexu Dow Jones o téměř čtvrtinu, což zároveň představuje nejhorší start do nového roku v historii indexu. Tyto propady způsobily doslova úprk investorů z podílových fondů.

„Došlo k velice výraznému odlivu z fondů,“ říká analytik finančně poradenské skupiny Partners Martin Tománek a dodává: „Nejedná se přitom zdaleka jen o odliv z akciových fondů. Podle agentury EPFR Global odteklo z dluhopisových fondů v posledních dvou týdnech 218 miliard dolarů.“ Z akciových fondů pak odteklo během prvních dvou březnových týdnů 43 miliard dolarů.

Během paniky na světových kapitálových trzích navíc investoři příliš nerozlišovali mezi fondy investujícími do akcií či dluhopisů. „Odliv je patrný ze všech typů fondů bez rozdílu. Investoři, kteří zpanikařili, prodávali vše bez ohledu na typ aktiva,“ upozorňuje Jan Macek, vedoucí oddělení produktového managementu finanční sítě Fincentrum & Swiss Life Select. 

Burzy ovládla panika, nezabrala ani razantní opatření centrálních bank

Stejná situace ostatně panuje po celém světě. „Lidé nechtějí vlastnit nic kromě hotovosti, což znamená prodeje napříč aktivy,“ uvedla pro Financial Times Liz Youngová, šéfka investiční strategie BNY Mellon Investment Management. Z toho těží fondy peněžního trhu, které investují do krátkodobých státních cenných papírů a představují tak fakticky hotovost. Do nich přiteklo podle dat EPFR Global za dva týdny 231 miliard dolarů.

 Na tuzemském trhu nicméně investoři neodcházeli z nejrizikovějších fondů. „Nejvíce se odlivy koncentrovaly do smíšených podílových fondů, akciové fondy se zatím – možná trochu paradoxně – těší setrvalému zájmu investorů,“ dodává  Martin Řezáč, předseda Asociace pro kapitálový trh. Důvodem je podle něj struktura investic lokálních investorů. 

Největší prostředky totiž drželi ke konci loňského roku právě ve smíšených fondech. Šlo o částku přes 191 miliard korun.

Podle Řezáče nejsou ovšem současné odlivy z fondů nic dramatického. „Jsou rozhodně výrazně nižší, než tomu bylo v roce 2008 v časech předchozí finanční krize,“ doplňuje. 

Pokud by se však situace změnila a docházelo k dalším propadům na trzích, může to způsobit těžkou hlavu řadě institucionálních investorů, kteří v minulých letech v honbě za výnosem nakupovali rizikovější typy investic. Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu z konce loňského roku mají totiž velmi podobná portfolia, což by v případě šoku zesílilo výprodeje na trzích.

Ameriku čekají týdny bolesti a akcie nejspíš také

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!