Od začátku příštího roku budou muset všechny podniky v Evropské unii s více než 250 zaměstnanci nebo ročním obratem nad padesát milionů eur povinně zveřejňovat ESG reporting neboli dopady své činnosti na životní prostředí a společnost. Velká část tuzemských firem ale stále netuší, jak svůj ESG report sestavit. České a slovenské podniky čelí potížím i při zavádění umělé inteligence a nastavování spolupráce mezi zaměstnanci a technologiemi. Vyplývá to z nové analýzy poradenské a technologické společnosti Deloitte.
Ačkoli drtivá většina českých firem považuje nová pravidla, určená směrnicí Evropského parlamentu a Evropské rady nazvanou Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), za důležitá, jen 58 procent z nich je připravených na tento trend reagovat.
„Rostoucí důraz na environmentální, sociální a na správní (ESG) aspekty podnikání je jedním z nejvýraznějších trendů, které v poslední době pozorujeme. ESG faktory nejsou pouze hezkým doplňkem podnikání, ale stávají se stále více klíčovými pro dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost společností. Měřit sociální složku ESG však zatím dokáže jen 19 procent společností a jen třetina má plán, jak tyto metriky nastavit,“ upozorňuje Zuzana Kostiviarová, expertka společnosti Deloitte na lidský kapitál.
V rámci nové legislativy budou firmy povinně sledovat a vykazovat metriky týkající se dopadu na zaměstnance. Jde například o tazkvané DEI údaje k zastoupení žen a různých věkových kategorií v managementu, rozdíly v odměňování mužů a žen nebo informace o dopadech práce na zdraví pracovníků či porušování lidských práv.
„Realizace konkrétních opatření v rámci českých firem jde pomaleji, než by bylo žádoucí. Většinou jsou impulzem vnější vlivy, jako je například pandemie či nová legislativa,“ myslí si Martina Zimmermann, manažerka diverzity v mladoboleslavské Škodě Auto. „Přitom když společnost dokáže realizovat konkrétní opatření rychle, odvážně, s vědomím určitého rizika a vlastně trochu pionýrsky, může získat obrovskou výhodu,“ podotýká Zimmermann.
Firmy nereagují ani na AI transformaci
Analýza Deloitte dále uvádí, že v souvislosti s rychlým vývojem v oblasti umělé inteligence (AI) si čeští a slovenští zaměstnavatelé u svých zaměstnanců stále více váží schopností, jako je zvědavost, empatie a kreativita. Rozvoj představivosti dokonce považuje za důležitý 89 procent tuzemských organizací. Avšak pouze dvě pětiny z nich skutečně podnikají v této oblasti nějaké konkrétní kroky.
V rozvíjení představivosti i dalších „soft skills“ se společnost setkávají nejen s překážkami na straně zaměstnanců, jako jsou neporozumění tématu nebo neschopnost se soustředit, ale i nedostatek zdrojů a investic.
„Role umělé inteligence a schopnost společností využít nové možnosti spolupráce mezi lidmi a technologiemi bude do budoucna klíčovým faktorem úspěchu. Firmy, které úspěšně integrují prvky umělé inteligence do svých procesů a služeb, mohou získat konkurenční výhodu na trhu. AI může zefektivnit procesy, zlepšit produkty i služby a poskytnout firmě lepší pozici ve srovnání s konkurencí,“ zdůrazňuje Kostiviarová.
VIDEO: Jak funguje jazykový model ChatGPT?
Klíčová role důvěry
Mezi tři nejdůležitější faktory, které budou mít letos největší dopad na jejich úspěch, řadí firmy rovněž důvěru a transparentnost. Za důležité je podle výzkumu Deloitte považuje 92,3 procenta respondentů z českých a slovenských firem.
„Společnosti by měly svým zaměstnancům po důkladném zvážení zpřístupnit informace o prioritách a cílech vedení. Sdílet by s nimi měly i finanční a operativní data týkající se chodu firmy, proces rozhodování vedení společnosti nebo způsob, jakým se rozhoduje o odměnách a o dalších tématech týkajících se pracovníků,“ míní Kostiviarová. „Bez těchto komplexních změn k dosažení důvěry ze strany zaměstnanců nedojde,“ dodává.
Dalším trendem pro zaměstnance je podle zjištění Deloitte téma mikrokultur ve firemním prostředí. Jde o fenomén, kdy v rámci stejné organizace vznikají v jednotlivých odděleních různé interní kultury se specifickou dynamikou. Podpora a udržování rozdílných mikrokultur v rámci jedné společnosti klade velký nárok na manažery a lidi spojující několik týmů. Na druhou stranu to však umožňuje lépe reagovat na rozmanité potřeby pracovníků s rozdílnými specializacemi.
Trend mikrokultur vnímá jako důležitý až 87,7 procenta českých a slovenských podniků, více než polovina z nich ale není na tento trend připravena efektivně reagovat, podotýká studie společnosti Deloitte, která se problematikou firemní kultury zabývá dlouhodobě.
Co je to ESG?
ESG = environmentální, sociální a správní (corporate governance) kritéria. Jde o mezinárodně uznávaný termín pro takzvané udržitelné investice, co musí splňovat určité podmínky. Zaměřují se na ně investoři, kteří chtějí podporovat společensky odpovědné projekty. Jelikož se ESG stává celosvětovým trendem, někteří obchodníci rovněž očekávají, že jim tento typ investování přinese v dlouhodobém horizontu vyšší zisky.
E = environmentální kritéria sledují přístup firmy nebo projektu k životnímu prostředí. Zajímají se například o to, kolik podnik vypouští emisí skleníkových plynů, jaké využívá energetické zdroje, kam ukládá odpad a tak dále. Vysoké hodnocení lze získat třeba recyklováním, používáním ekologických obalů a materiálů či zelených automobilů. Společnosti, které svou činností znečišťují vodu a ovzduší nebo zbytečně plýtvají surovinami, mají toto hodnocení nízké.
S = sociální kritéria zkoumají, jak se firma chová ke svým zaměstnancům, zda jsou její produkty bezpečné pro zákazníky a jestli dostatečně chrání uživatelská data. V této oblasti tedy určitě nebudou bodovat společnosti vyrábějící zbraně, cigarety a alkohol. Hodnocení jim klesá také v případě, když působí v zemi, kde dochází k porušování lidských práv, jako je využívání otroků a dětské práce. Vysoko se naopak umisťují například výrobci zdravých potravin a podniky kladoucí důraz na bezpečnost.
G = správní neboli corporate governance kritéria zahrnují spravedlivou správu a řízení společnosti. Problémem může být třeba korupce, špatné vztahy na pracovišti, nemožnost zakládat odbory, vyplácení příliš vysokých odměn a mezd vrcholovým manažerům či nedostatečná diverzita představenstva. Spadá sem též etické chování a vnitřní kontroly firmy.
