České firmy kvůli patentům zbytečně přicházejí o balík peněz | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

České firmy kvůli patentům zbytečně přicházejí o balík peněz

České firmy kvůli patentům zbytečně přicházejí o balík peněz
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: ctk
Aneta Ščotková

Aneta Ščotková

Češi neumí pracovat se systémem ochrany práv duševního vlastnictví. Za rok 2016 zaregistrovali pětkrát méně patentů než v roce 1930 a třikrát méně než velikostí trhu srovnatelné Švédsko. České firmy si tak zbytečně snižují vlastní hodnotu a přicházejí o možné investory. Vyplývá to z analýzy ochrany duševního vlastnictví, kterou vypracovala Asociace malých a středních podniků společně s Úřadem průmyslového vlastnictví.

Při aktivním využívání možností ochrany duševního vlastnictví by přitom při vynaložení stejných prostředků a se stejnými lidmi mohly české společnosti své finanční výsledky minimálně zdesetinásobit.

Češi v roce 2016 zaregistrovali jen 792 národních patentů a 1 199 užitných vzorů, tedy nejméně od roku 2012. Počtem obyvatel i právnických osob srovnatelné Švédsko přitom eviduje za minulý rok celkem 2 384 národních patentů.

Ještě mnohem výrazněji pak Češi zaostávají v přihlašování patentů do zahraničí. Za rok 2015 bylo těchto přihlášek při sečtení všech tří způsobů (národní cestou, cestou mezinárodní přihlášky PCT a cestou evropského patentu) celkem 1531, tedy patnáctkrát méně než u Švédů. Češi zároveň podávají daleko méně přihlášek než za první republiky, v roce 1930 přihlásili necelé 4 tisíce patentů.

Evropská komise doufá, že bojem s pirátstvím pomůže start-upům

Zajímavé je také srovnání příjmů z licenčních poplatků: v průměru země EU dosahují příjmů ve výši 1,1 procenta HDP, v Česku je to jen 0,1 procento.

Podle předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josefa Kratochvíla není problém v nedostatečné inovativnosti českých firem, ale spíše v tom, že se čeští podnikatelé zatím nenaučili s ochranou práv duševního vlastnictví pracovat. Nových vynálezů je prý hodně, ale firmy je úředně neregistrují.

“Obecně panuje názor, že proces registrace patentu je složitý, drahý a dlouho to trvá. Přitom ale prakticky při vynaložení stejných prostředků, za stejný čas a se stejnými lidmi jsou s účinnou ochranou práv duševního vlastnictví schopní dosahovat minimálně destinásobku dnešních výsledků,” říká Kratochvíl.

ČOI udělovala pokuty za prodej padělků. Čtěte, o které značky je v tomto směru největší zájem

Problém je podle něj zejména v tom, že na Západě je obecně nehmotné vlastnictví firmy hlavní položkou při jejím oceňování, v Česku se ale stále klade největší důraz na hmotný majetek. Osmdesát procent ceny západních firem tvoří duševní vlastnictví, dalších dvacet procent majetek movitý a nemovitý. U českých firem je to přesně naopak, upozorňuje Kratochvíl. Firmy by se prý také měly naučit pracovat s patentovou databází, aby si udělaly obrázek o současném vývoji v oboru a o tom, co již na trhu existuje.

“V Česku nejsme zvyklí pracovat s daty, dělat si rešerše. Máme dobrý nápad, tak do toho prostě jdeme. Ale základní data nám chybí,” říká Kratochvíl a dává příklad s firmou, která se snaží podat si mezinárodní přihlášku a až v tu chvíli zjišťuje, že vynález již má zaregistrovaný jiná evropská firma. Přitom jakožto občané Evropské unie mohou Češi zdarma využívat databázi Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Pobídky už nemají jít montovnám. Ministerstvo chce víc peněz pro technologická centra
V Brně se schyluje k investorské raritě za stovky milionů
Bilance: Bohaté Česko se dál zadluží, kvůli investicím do budoucnosti to ale nebude

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!