Češi neumí pracovat se systémem ochrany práv duševního vlastnictví. Za rok 2016 zaregistrovali pětkrát méně patentů než v roce 1930 a třikrát méně než velikostí trhu srovnatelné Švédsko. České firmy si tak zbytečně snižují vlastní hodnotu a přicházejí o možné investory. Vyplývá to z analýzy ochrany duševního vlastnictví, kterou vypracovala Asociace malých a středních podniků společně s Úřadem průmyslového vlastnictví.
Při aktivním využívání možností ochrany duševního vlastnictví by přitom při vynaložení stejných prostředků a se stejnými lidmi mohly české společnosti své finanční výsledky minimálně zdesetinásobit.
Češi v roce 2016 zaregistrovali jen 792 národních patentů a 1 199 užitných vzorů, tedy nejméně od roku 2012. Počtem obyvatel i právnických osob srovnatelné Švédsko přitom eviduje za minulý rok celkem 2 384 národních patentů.
Ještě mnohem výrazněji pak Češi zaostávají v přihlašování patentů do zahraničí. Za rok 2015 bylo těchto přihlášek při sečtení všech tří způsobů (národní cestou, cestou mezinárodní přihlášky PCT a cestou evropského patentu) celkem 1531, tedy patnáctkrát méně než u Švédů. Češi zároveň podávají daleko méně přihlášek než za první republiky, v roce 1930 přihlásili necelé 4 tisíce patentů.
Zajímavé je také srovnání příjmů z licenčních poplatků: v průměru země EU dosahují příjmů ve výši 1,1 procenta HDP, v Česku je to jen 0,1 procento.
Podle předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josefa Kratochvíla není problém v nedostatečné inovativnosti českých firem, ale spíše v tom, že se čeští podnikatelé zatím nenaučili s ochranou práv duševního vlastnictví pracovat. Nových vynálezů je prý hodně, ale firmy je úředně neregistrují.
“Obecně panuje názor, že proces registrace patentu je složitý, drahý a dlouho to trvá. Přitom ale prakticky při vynaložení stejných prostředků, za stejný čas a se stejnými lidmi jsou s účinnou ochranou práv duševního vlastnictví schopní dosahovat minimálně destinásobku dnešních výsledků,” říká Kratochvíl.
Problém je podle něj zejména v tom, že na Západě je obecně nehmotné vlastnictví firmy hlavní položkou při jejím oceňování, v Česku se ale stále klade největší důraz na hmotný majetek. Osmdesát procent ceny západních firem tvoří duševní vlastnictví, dalších dvacet procent majetek movitý a nemovitý. U českých firem je to přesně naopak, upozorňuje Kratochvíl. Firmy by se prý také měly naučit pracovat s patentovou databází, aby si udělaly obrázek o současném vývoji v oboru a o tom, co již na trhu existuje.
“V Česku nejsme zvyklí pracovat s daty, dělat si rešerše. Máme dobrý nápad, tak do toho prostě jdeme. Ale základní data nám chybí,” říká Kratochvíl a dává příklad s firmou, která se snaží podat si mezinárodní přihlášku a až v tu chvíli zjišťuje, že vynález již má zaregistrovaný jiná evropská firma. Přitom jakožto občané Evropské unie mohou Češi zdarma využívat databázi Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
