Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce. Počet lidí bez práce oproti červnu vzrostl o více než devět tisíc na 258 933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to o přibližně tisícovku na 285 627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o 18 tisíc méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.
Nezaměstnanost předtím od března do června postupně klesala. Červencový nárůst ale podle úřadu odpovídá dlouhodobému vývoji i ročnímu období. „Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených a také každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR,“ sdělil zastupující generální ředitel Úřadu práce ČR Karel Trpkoš.
„V menší míře se začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ doplnil.
„Je povzbudivé, že se nezaměstnanost v České republice stále drží na velmi nízké úrovni. Dokonce je nadále jedna z nejnižších v rámci celé EU,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle posledních dat unijního statistického úřadu Eurostat za letošní červen měla po sezonním očištění nižší nezaměstnanost než Česko z členských zemí EU pouze Malta.
„Míra nezaměstnanosti se překvapivě zvýšila, trh práce je ale stále přehřátý a firmy trpí hladem po zaměstnancích,“ řekl generální ředitel společnosti Randstad Česká republika Martin Jánský. Za nárůstem podle něj stojí několik faktorů.
„V létě dochází k sezónnímu výkyvu způsobenému přílivem absolventů středních a vysokých škol. Ti si užívají prázdniny a do práce vstupují až v září, kdy ztratí status studenta. To platí i pro další uchazeče, kteří často vybírají zbytky svých dovolených u předchozího zaměstnavatele a na nové pozice nastupují až na podzim. Nárůst nezaměstnanosti mohly ovlivnit i celopodnikové dovolené, které omezují nábor nových zaměstnanců. Svou roli také sehrál odliv Ukrajinců způsobený novým zákonem Lex Ukrajina 5, který upravuje podporu uprchlíkům z Ukrajiny,“ řekl Jánský.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v červenci nadále v Ústeckém kraji s podílem lidí bez práce 5,4 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta nezaměstnaných. Nejnižší nezaměstnanost byla stejně jako v červnu v Jihočeském kraji s 2,6 procenta. Další tři kraje - Pardubický, Zlínský a Vysočina - pak měly shodně nezaměstnanost 2,7 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku ke konci července stejně jako v červnu v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl nadále na Karvinsku, kde na každé místo připadalo 10,2 uchazeče. S velkým odstupem pak následuje Bruntálsko s 5,1 uchazeče na jedno místo a Mostecko se 4,4 uchazeče na místo.
Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst bylo v červenci na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo. Podobná je situace v okresech Praha-západ a Praha-východ i v Praze, kde bylo ke konci měsíce shodně v průměru 0,3 uchazeče na jedno místo.
