Český kybernetický úřad řeší čínské soláry. Může dojít až na jejich odpojování

Jiangxi, China - Jan 5, 2021: Factory workers lifting new solar panel from production line

Jiangxi, China - Jan 5, 2021: Factory workers lifting new solar panel from production line Zdroj: shutterstock

Jakub Zelenka

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zabývá čínskými technologiemi souvisejícími se solárními panely a zda náhodou nemohou ohrozit tuzemskou energetickou soustavu. Během rozhovoru to řekl e15 ředitel Lukáš Kintr. Podle něj v brzké době může být jasno, jak se k potenciální hrozbě stát postaví, a nevyloučil ani odpojování rizikových zařízení od energetické sítě.

V současné době se v parlamentu schvaluje směrnice NIS2, která pro řadu firem stanoví nová pravidla kybernetické bezpečnosti. Jako možná hrozba se ukazují i čínské soláry, které zaplavily v posledních letech Evropu a díky své ceně často nemají na trhu konkurenci. 

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) nyní řeší spolu s partnery otázky, které mohou vést k destabilizaci elektrizační soustavy. Na soláry nelze koukat pouze jako na panely na střechách. Často jsou synchronizované s cloudem a přes něj se řídí důležité systémy.

Tyto „chytré komponenty“ ale mohou být špatně zabezpečené, neboť pocházejí z Číny a od tamních společností. Peking se staví v řadě otázek nepřátelsky k Západu a některé jeho technologické firmy čelí sankcím nebo podezření, že obsahují takzvaná zadní vrátka, tedy úmyslně vytvořené slabiny, které může někdo zneužít k útokům či získání citlivých dat. V tomto případě například o energetické soustavě.

„Jedna věc je, kde se to vyrobí. Druhou věcí je, jak to provozujete a zda to zařízení komunikuje třeba s nějakým cloudem. Jak moc je to připojené k internetu a tak dál. Těch aspektů, které musíte brát v potaz, je velké množství. A to zesložiťuje tu debatu,“ vysvětlil šéf NÚKIB Lukáš Kintr pro e15. Připustil také, že u rizikových zařízení by mohlo dojít až k odpojení od sítě.

„Stát se to může, ale není to v zájmu nikoho z nás. Je potřeba prozkoumat všechny ty aspekty, pečlivě si je vyhodnotit a pak vybrat racionální řešení. Opravdu to není jednoduchá otázka, kolegové k tomu mají řadu jednání a hledáme způsob, jak k tomu přistoupit a neomezovat příliš trh, ale přitom respektovat bezpečnostní požadavky, aby se z toho nestal trojský kůň v systému,“ doplnil Kintr s tím, že v následujícím půl roce se téma může rozseknout.

Firmy musejí zpozornět

Už samotná směrnice NIS2 se zabývá tématem výroby elektrické energie a tam spadají i zmíněné soláry. „Tyto požadavky se však netýkají všech, ale jen těch, kteří jsou velkou nebo střední organizací a zároveň mají solární elektrárnu o určitém výkonu a mají licenci k výrobě elektrické energie,“ sdělil e15 Adam Kučínský z oddělení regulace NÚKIB.

„Je třeba konstatovat, a to bych zdůraznil, že řešená bezpečnostní opatření nesměřují k tomu, aby byly odstraňovány solární elektrárny na rodinných domech, ale směřují právě do úrovně distribuční a přenosové soustavy,“ upozornil Kučínský.

Řešíme to, tvrdí distributoři

Problematiku nyní NÚKIB řeší se zástupci energetických společností a s provozovateli distribučních soustav a přenosové soustavy ve sdružení ČS RES. To má kyberbezpečnost jako jeden z důležitých bodů, kterým se prý pravidelně zabývá. Členy je například ČEPS, PRE, ČEZ a EG.D. 

„Můžeme potvrdit, že v této záležitosti jsme s NÚKIB v kontaktu, nicméně nezlobte se, detaily v tuto chvíli nebudeme zveřejňovat. Veřejnost můžeme ujistit, že kybernetická bezpečnost, a to nejen v oblasti solární energetiky, je pro nás prioritou,“ odpověděl e15 tiskový mluvčí PRE Karel Hanzelka.

Podle ČEZ potenciální riziko kolem čínských komponentů může být u střídačů. „Tyto však v ČEZ provozujeme odstřiženy od serverů výrobců, jsou plně v našem řízení, na naší infrastruktuře a za našimi odborníky spravovanými a monitorovanými firewally,“ tvrdí mluvčí Barbora Peterová.

V roce 2022 varoval NÚKIB před „chytrými elektroměry“ ze zemí s nedůvěryhodným právním prostředím. To může být například Čína, ve které se tamní společnosti musejí podřídit požadavkům vládnoucí komunistické strany. Pokud tedy schraňují data evropských společností, podle čínského práva by je na požádání měly tamní vládě vydat. 

Tento argument byl jedním z pilířů varování i před společností Huawei. Ta v Česku usilovala o výstavbu sítí 5G. Varování NÚKIB ji ale z řady zakázek odstavilo. Firma nicméně po varování z roku 2018 stabilizovala v tuzemsku tržby a svou pozici zlepšila mimo jiné i vstupem do energetiky.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!