Předseda Evropské rady Charles Michel otevřel před pár dny dopis, který ho nabádá k tvrdšímu postupu vůči Číně. Podepsáno je pod ním jedenačtyřicet europoslanců, kteří ilustrují nepřípustnou asertivitu Čínské lidové republiky třeba i na příkladu nátlaku na předsedu českého senátu Miloše Vystrčila kvůli jeho návštěvě Tchaj-wanu. Hůře je na tom ale Litva. Čína blokuje veškeré její zboží, dokonce i to, které obsahuje jen díly pocházející z Litvy. Evropa hledá jednotný postup, jak proti takovému tlaku na její jednotlivé země čelit. S velkou pozorností sledují vývoj tuzemské firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy.
„Firmy potřebují pro své obchodní aktivity stabilitu a předvídatelné prostředí a Čína je pro mnohé české firmy zajímavou vývozní a investiční destinací,“ řekl Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů svazu. V poslední době se po dlouhých šesti letech dokázali dostat na uzavřený čínský trh například tuzemští výrobci krmiv, mezi nimi i firma Vafo miliardáře Pavla Boušky.
Čína zablokovala přísun takřka veškerého zboží majícího co do činění s Litvou poté, co Tchaj-wan ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod názvem své země. V Česku podobný úřad funguje také, ovšem pod názvem hlavního města Tchaj-peje, což je pro Čínu standardně přijatelná praxe. Litva také opustila platformu 17+1, což je sdružení Číny a východoevropských zemí, kam tuzemsko také patří.
Právě Česko zmínil jako citlivý bod Evropy i analytik Financial Times Gideon Rachman. Zmínil, že české podniky hrají ústřední roli v dodavatelském řetězci EU, takže zaměření na české komponenty by mohlo způsobit zmatek na jednotném trhu.
Pokud se EU nepostaví k případu blokování Litvy jednotně, Čína bude vědět, že podobně může ostřelovat i další země EU. Česko hraje zatím v Bruselu v postoji k čínské obchodní politice dvojí hru. Pod dopisem adresovaným předsedovi Evropské rady je podepsána trojice tuzemských europoslanců. Vyzývají k podpoře Litvy a poskytnutí veškeré možné pomoci této zemi.
„Vnímáme to jako tlak na komisi i radu, aby v té věci byla aktivní. Evropská unie a Čína připravují obchodní dohodu, a právě tuhle situaci můžeme využít pro to, abychom s Čínou o Litvě účinně vyjednávali,“ říká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), vedle Alexandra Vondry (ODS) a Veroniky Vrecionové (ODS) třetí ze signatářů dopisu. Obchodní dohoda nyní čeká na projednání v europarlamentu a pro Čínu coby masivního vývozce je důležitá.
Ještě před litevským problémem se také rozeběhla iniciativa, aby EU zakázala dovoz ze zemí nebo i od konkrétních firem, které zneužívají pro výrobu svého zboží nucené či otrocké práce. Je nabíledni, že se to opět týká Číny. „Máme snímky sběrných táborů, snímky objektů, které jsou velmi pravděpodobně krematorii. Není v pořádku myslet si, že zboží z těchto oblastí Číny je vyrobeno v souladu s lidskými právy,“ popisuje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
Jenže oficiální postoj České republiky v návrhu, který by takovéto zboží z nucených prací do Evropy odmítal, je jiný než stanovisko pirátského europoslance. Spolu se Švédskem je země proti němu. Oficiální stanovisko ministerstva zahraničí se do uzávěrky vydání nepodařilo zjistit, nicméně podle oslovených europoslanců jde velmi pravděpodobně o stanovisko Babišova kabinetu, které ještě nové vedení Česka nestihlo projednat a případně změnit.
Je ale třeba zároveň přiznat, že snaha má svá slabá místa. Švédové se obávají, aby se nestala protekcionistickým nástrojem EU. Co se obchodu s Čínou týká, z Česka se do země vyveze řádově za 62 miliard korun (poslední čísla jsou z roku 2020) a doveze za 715 miliard.
