Mezi malou Litvou a asijským obrem Čínou zuří dva měsíce spor, který se z diplomacie přelévá do obchodu. V médiích se kupříkladu spekulovalo o tlaku Pekingu na velké firmy, aby ukončily spolupráci s pobaltskou zemí. Příčinou napětí je sbližování Vilniusu s Tchaj-wanem. Nejde přitom pouze o zřízení zastupitelského úřadu ostrova, ale také o vývoj strategického odvětví polovodičů a o další příležitosti. V tomto směru má šanci i Česká republika, Tchaj-wan se zajímá mimo jiné o laserové pracoviště ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy.
Když Tchaj-wan v půli listopadu otevřel ve Vilniusu zastupitelský úřad, který formálně nese jeho jméno, značně pohněval mocného souseda, jenž si ostrov nárokuje.
„Peking se v reakci na drobný incident uchýlil k bezprecedentnímu útoku na litevskou ekonomiku přes dodavatelské řetězce nadnárodních společností, z nichž se snaží Litvu vytlačit,“ komentuje roztržku Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis, který mapuje čínské aktivity. „Naznačuje to krajní nervozitu týkající se rychle se měnícího statusu Tchaj-wanu v mezinárodních vztazích,“ dodává.
Tchaj-wan se snaží svého evropského partnera všemožně odškodnit, počátkem roku kupříkladu ze solidarity koupil dvacet tisíc lahví litevského rumu původně určeného pro čínský trh. Daleko důležitější však je, že ostrov zřídil v Litvě investiční fond a oznámil úvěrový program v celkové výši 1,2 miliardy dolarů pro společné projekty. Prostředky by mohly směřovat kupříkladu do vývoje čipů, které se v posledním roce staly mimořádně žádaným zbožím a vlády po celém světě usilují o rozvoj výrobních kapacit polovodičů.
„Je to poprvé, co tchajwanská vláda zřídila takovýto investiční fond. Když budeme studovat investiční možnosti do polovodičů v Litvě, budeme to posuzovat ve světle celého unijního trhu, protože to tak bude udržitelnější, ziskové,“ řekl podle webu Politico představitel tchajwanského zastupitelství ve Vilniusu Eric Huang.
Už dříve tento úřad uvedl, že Tchaj-wan zvažuje několik možností podpory rozvoje polovodičového průmyslu v zemi. Prozatím plánuje školicí programy a vyhledávání talentů, odborné expertizy a pomoc s přilákáním investic.
Otázkou je, zda by v Litvě časem mohla vzniknout i továrna na výrobu polovodičů, což by si žádalo mnohem více prostředků. Plánovaný arizonský závod tchajwanské společnost TSMC, světového lídra v produkci čipů, bude stát dvanáct miliard dolarů.
„Tchaj-wan postupně odklání své dodavatelské řetězce v klíčových odvětvích, jako jsou polovodiče, od Číny do bezpečných třetích zemí. Výroba přímo v EU dává smysl,“ myslí si Hála, i když nečeká výstavbu továrny srovnatelné s arizonskou. „Výroba vyspělých čipů je technicky složitá a kapitálově náročná operace. Teprve uvidíme, jak dokáže Litva využít nabízené příležitosti,“ podotýká.
Spolupráce na tomto poli ale bude každopádně výhodná i pro Tchaj-pej, která pokukuje kupříkladu po litevských laserech. Na podzim technologický web TechTaiwan Litvu vychválil jako jednoho z globálních lídrů tohoto odvětví.
„Tchajwanský polovodičový průmysl usiluje o větší roli ve fotonice, satelitech a v automobilovém průmyslu a to vše závisí na pokročilé laserové technologii,“ zdůraznil web s tím, že zvláštní příležitost vidí v rozvoji křemíkové fotoniky, tedy nahrazování přenosu informací v elektrických obvodech fotony místo elektronů. Tchajwanská společnost TSMC na tomto poli pokulhává za americkým Intelem, dodal TechTaiwan.
Tchajwanská snaha vybudovat i ve světle vzrůstající čínské konkurence silné laserové odvětví je také šancí pro Českou republiku. Výzkumné centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které spadá pod Fyzikální ústav Akademie věd, podepsalo koncem uplynulého roku memorandum o spolupráci s tchajwanským Národním ústavem pro výzkum synchrotronového záření. Může tak mimo jiné přispět k vývoji materiálů a technik, které umožní další miniaturizaci čipů.
„Pro nás je tato spolupráce velmi zajímavá v tom, že Tchajwanci mají velký tah na branku ve snaze dostat věci na trh,“ řekl ředitel centra Roman Hvězda s tím, že rozhodně nejde o formální memorandum, ale ostrov má velmi jasnou a konkrétní představu, co od partnerství očekává. Věří tak v úspěšné propojení českých vědeckých poznatků se silným zázemím tchajwanského průmyslu a jejich následné uplatnění v praxi. Kromě polovodičů se může rozvinout i slibná spolupráce v oblasti umělé inteligence či zdravotnictví od diagnostických metod po léčbu rakoviny.
Česko-tchajwanská obchodní komora doufá, že s novou vládou by se mohly příležitosti pro Česko ještě zlepšit. „Minulý rok jsme dali dohromady skupinu českých firem, které se mohou zapojit do výroby čipů. Chyběla nám ovšem jedna zásadní věc oproti ostatním zemím a to byla podpora vlády. Teď věříme, že se situace změní, a pokusíme se to dohnat tak, aby podíl českých firem na případné výrobě čipů v Evropě byl co možná nejvyšší,“ uvedl předseda komory Pavel Diviš.
Nové příležitosti ke spolupráci s Tchaj-wanem vyvstanou Evropské unii i v důsledku toho, že se nadále budou zhoršovat vztahy s Čínou, domnívá se Hála. Diviš podotkl, že Čína nyní na příkladu Litvy testuje celé společenství a zjišťuje, co si dá líbit.
„Budu teď se zájmem sledovat reakci Evropské komise, jak bude realizovat zodpovědnost za společný evropský trh. Dosavadní byla velmi vlažná a dává Číně prostor jednat vůči Litvě tak, jak jedná,“ konstatoval. Je také přesvědčen, že Vilnius svým počínáním získal u Tchaj-wanu výhodu. „Z politického pohledu bych se vůbec nedivil, kdyby fabrika na čipy vyrostla v Litvě,“ uzavřel Diviš.
