Ani sedmdesát tisíc čistého Čechy nepřesvědčí. Zoufalí dopravci nabírají Indy či Filipínce
Profesionální řidiči nejsou. Jen v Česku jich dopravci postrádají zhruba 25 tisíc, na celoevropském trhu jich chybí přes sto třicet tisíc. V tuzemsku působící autobusoví nebo kamionoví dopravci proto zaměstnávají čím dál více šoférů ze třetích zemí, například z Ukrajiny, Srbska, Makedonie, Kazachstánu, Sýrie, Indie či z Filipín. Tuto cestu volí například ICOM, Arriva nebo Umbrella Mobility, která zajišťuje dopravu pro FlixBus. Řidiči si mohou vydělat i vyšší desítky tisíc korun, musejí ale projít trnitou cestou české byrokracie. Ta může celý proces zaměstnání takové osoby prodloužit i na tři čtvrtě roku.
Nedostatek řidičů na trhu je obrovský problém, varují dopravci. Že jsou řidiči ze třetích zemí zcela nepostradatelní, se ukázalo například po brexitu. Ve Velké Británii chyběly potraviny v obchodech nebo pohonné hmoty na čerpacích stanicích, a to právě kvůli nedostatku profesionálů, kteří by náklady převezli. „K podobnému kolapsu může dojít v kamionové i autobusové dopravě i v Česku. Dlouhodobě na problém poukazujeme, ale ze strany státu chybí jakákoliv snaha,“ říká spolumajitelka jihlavského gigantu ICOM Kateřina Kratochvílová.
Pro koncern pracuje celkem 1200 řidičů, z nichž třetinu tvoří cizinci. Autobusy a kamiony firmy řídí lidé šestnácti různých cizích národností. Většinu tvoří Ukrajinci, dále pak například Kazachstánci, Makedonci, Gruzínci či Moldavané. Průměrně pobírají 49 800 korun měsíčně a dietu 7700. V případě řidičů kamionů pro tuzemskou dopravu činí mzda necelých 51 tisíc a k ní náleží téměř desetitisícová dieta, uvádí ICOM.
„Řidiči ze třetích zemí patří v naší společnosti ke spolehlivým zaměstnancům. Dobrou zkušenost máme s Ukrajinci pro jejich dobrou jazykovou výbavu a kulturní podobnost,“ dodává Kratochvílová. Naopak pokus zaměstnat Filipínce dopravci nevyšel. Před devíti lety jich přijal dvanáct, všichni měli mít dlouholetou praxi s řízením kamionů. Dodnes z nich ve firmě zůstal jediný: „Bohužel přes obrovskou snahu jsme nedokázali změnit jejich pracovní a hygienické návyky.“
Na pracovní trh třetích zemí se nově zaměřuje také dopravce Umbrella Mobility, jenž zajišťuje mezinárodní autobusovou dopravu pro FlixBus. Zelené autobusy Umbrella s logem FlixBusu propojují přes pět set destinací v devatenácti evropských státech, řidičů tak potřebuje velké množství. Umbrella patří podnikateli Pavlu Steinerovi a zaměstnává jen v Česku řidiče asi jedenácti národností, v Německu rovnou dvaceti. V tuzemsku řídí autobusy například 43 Indů, nově přicházejí Gruzínci a Filipínci.
„Rozhodli jsme se jít cestou nabírání řidičů ze třetích zemí, jako jsou Filipíny, Indie, Gruzie, Sýrie nebo Srí Lanka. Věříme, že do dubna května budeme na 150 lidech z třetích zemí,“ řekl Steiner pro Seznam Zprávy. Nejlépe jsou zatím interně hodnocené posily z Indie, které motivuje mimo jiné čistá mzda, jež se má pohybovat od dvou do tří tisíc eur. RegioJet na dotaz e15 odpověděl, že řidiče ze třetích zemí nezaměstnává.
Řidiči dosahují na mzdy až v řádu vyšších desítek tisíc
Ukrajince, Gruzínce, Srby či Makedonce má ve svých řadách také tuzemská divize společnosti Arriva. Cizinci dvaceti různých národností tvoří asi patnáct procent z 2200 řidičů, kteří si v průměru vydělávají 48 tisíc korun. Stejně jako řada dalších dopravců Arriva platí uchazečům autoškolu včetně všech potřebných školení.
Neuspokojivý vývoj na trhu práce pečlivě sleduje i největší městská firma v Česku – pražský dopravní podnik. Zaměstnává téměř 4500 řidičů a strojvedoucích, z toho téměř 300 cizinců z 25 zemí.
„Nedostatek řidičů je v Evropě významným problémem. Způsobuje ho mimo jiné stárnutí pracovní síly. Mladší generace se v roli řidičů či strojvedoucích nevidí, protože tuto práci považují za náročnou. Navíc nepravidelná pracovní doba nebo velmi brzké vstávání na výjezdy ranních linek mnoho z nich odrazuje,“ přiznává šéf komunikace DPP Daniel Šabík.
Připomíná, že práce vyžaduje psychickou i fyzickou odolnost. S dlouhodobým podstavem se potýkají i čistě železniční dopravci. Zaměstnávání osob ze třetích zemí na pozici strojvedoucích však brání legislativou vyžadovaná čeština coby úřední jazyk na tuzemských tratích.
Vybrat vhodného uchazeče ze zájemců, kteří ve třetích zemích projevují zájem o danou pozici, však není snadný ani rychlý. Někteří dopravci, například Umbrella, vysílají do daných zemí své zaměstnance, aby provedli a dokončili výběrové řízení na místě. Následuje mnohaměsíční trnitá cesta českou byrokracií.
„Administrace je náročná a každá malá chyba může mít za následek to, že vám po několika měsících vízum zamítnou. Firma musí vyřídit velké množství dokumentů, zajistit ubytování a poté čekat zhruba dva až čtyři měsíce, než zastupitelský úřad v dané zemi uchazeči vízum schválí. Po příjezdu následuje vyřízení biometrie, pojištění, lékařů a potřebného řidičského oprávnění v podobě profesních průkazů. Průkazy získané mimo Evropskou unii se totiž neuznávají,“ popisuje Kratochvílová.
Když už řidič přijede do Česka, dopravce mu zajistí na své náklady ubytování a zároveň mu vyplácí mzdu, protože nemůže čekat dva měsíce na vyřízení řidičského průkazu bez finančních prostředků. Celkem se tak proces může natáhnout i na tři čtvrtě roku. Pokud dotyčný zdlouhavým a náročným procesem projde, jeho následná úspěšnost coby zaměstnance je velmi vysoká, shodují se dopravci – dotyční si získané práce obvykle váží a podle toho se chovají.
Zrychlení a zjednodušení procesů přijímání pracovníků ze třetích zemí dlouhodobě podporuje například Hospodářská komora. Pracovníci ze třetích zemí by podle ní i řady firem výrazně pomohli mnohým sektorům české ekonomiky. „Potřebujeme zjednodušení a zrychlení administrativních procesů, tedy antibyrokratickou reformu,“ říká ředitel sekce pro obchod a služby Tomáš Zelený.
Dalším krokem, který by proces mohl uspíšit, je podle něj rychlejší vydávání modrých karet pro vysoce kvalifikované pracovníky. To by podle komory podpořilo příliv odborníků do české ekonomiky. „A v neposlední řadě je důležitá také flexibilita v přístupu k pracovníkům pro méně kvalifikované pozice. Tedy rozšíření možností pro pracovníky nižší kvalifikace, kteří mohou vyplnit aktuální nedostatky na trhu práce, především v sektorech, jako je stavebnictví, pohostinství nebo průmysl,“ dodává Zelený.
Některé z těchto změn jsou již v pokročilém stádiu projednávání, například návrh na zjednodušení procedurálních kroků pro pracovníky z třetích zemí. V současnosti se pracuje na návrhu cizineckého zákona, který by měl tuto problematiku řešit.
