Svou síť čerpacích stanic profiloval na českém trhu jako jednu z nejlevnějších. Přesto se i na „totemech“ Tank ONO ceny za litr benzinu a nafty musely přiblížit padesátikorunové hranici stejně jako u konkurence. Aktuální pokles cen ropy na světových trzích však dává motoristům naději na nižší útraty za pohonné hmoty.
„Domnívám se, že by se cena za litr benzinu i nafty mohla vrátit na čtyřicet korun do konce roku, jelikož poptávka po ropě klesá. Navíc vidíme náznaky recese, což má vliv na cenu,“ uvádí spolumajitel více než čtyřiceti benzinek Tank ONO Jiří Ondra. Za litr nafty i benzinu si teď účtuje zhruba 44,90 koruny.
V březnu, kdy se objevovaly varovné hlasy analytiků, že by ceny mohly vystoupat i na 65 korun za litr, Ondra odhadoval, že se budou dlouhodobě držet mezi 40 a 50 korunami, což se stále potvrzuje. Momentálnímu poklesu cen ropy nahrává jak silný dolar, tak obavy ze zpomalení růstu světové ekonomiky, ale i protipandemická opatření v Číně, jež je největším světovým dovozcem ropy.
Konkurenční společnosti Orlen Unipetrol a Shell odhad vývoje cen nekonkretizují. „Záleží na mnoha faktorech. Konečná cena nejvíce závisí na ceně ropy na rotterdamské burze, úrovni rafinerských marží, kurzu koruny vůči dolaru a samozřejmě na výši lokálních daní a marží prodávajícího,“ připomíná mluvčí Shellu pro Česko a Slovensko Jana Voštinárová.
„Třicet let držíme stejnou marži, nyní ji máme na úrovni 80 až 90 haléřů na litr a měnit ji nebudeme. Velké konkurenční skupiny čerpacích stanic v Česku si držely tu větší, tu nižší marže, aby z toho vyšly dobře. Situace se ale mění, v posledních čtrnácti dnech se i velcí hráči vrátili ke standardní, asi tříkorunové marži. Trh je zpět v normálu,“ tvrdí Ondra. Motoristé nicméně začali šetřit a pečlivěji plánovat jízdy.
Marže čerpacích stanic, rafinerií i distributorů sledovalo ministerstvo financí. V případě pump průměrná marže mírně klesla. „V první polovině června se pohybovala pod průměrem roku 2021 o 1,6 koruny na litr nafty a zhruba o 1,8 koruny na litr benzinu,“ uvedlo MF. Naopak marže rafinerií maďarského gigantu MOL a polské společnosti PKN Orlen v průběhu roku strmě rostly, a to v některých meziměsíčních srovnání až desetinásobně.
Mírný pokles poptávky ve druhém čtvrtletí potvrdil v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf společnosti Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak. „Je jasné, že vysoké ceny paliv omezují cestování,“ řekl s tím, že objem tankovaných paliv se snížil o jednotky procent.
Největší dopad drahých paliv na byznys tradičně pociťují dopravci. „Všichni, kteří chtějí přežít, museli zvýšit ceny meziročně alespoň o 25 až 30 procent. Nafta je o 40 procent dražší než loni. K tomu připočtěme vysokou míru inflace, úroků a drahé energie. Ne všichni dopravci už zvýšení nákladů do cen promítli. Pokud ne, ještě očekávejme další růst cen i při stabilizaci ceny nafty kolem 48 korun za litr,“ uvedl mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.
V důsledku si v obchodech připlatí konečný spotřebitel. „Každé mírné zvýšení cen paliv znamená okamžitý nárůst nákladů v milionech korun pro obchodníky. Zejména u malých obchodů na vesnicích a malých městech se velmi rychle promítá i klesající poptávka, kdy lidé začínají výrazně šetřit a omezovat nákupy,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Nejvíce se zdražení projevuje u potravin a drogistického zboží. Rozhodující bude podle Prouzy nákupní nálada Čechů na podzim.
Ještě dříve ale může ceny přeprav ovlivnit ekonomická situace dopravců. Velkým strašákem se totiž podle sdružení Česmad nyní stává platební neschopnost. „Mnozí dopravci avizovali už na jaře, že se problémy s cash flow naplno projeví v létě. Jejich problém je, že za naftu platí téměř okamžitě, ale pak čekají na platby od zákazníků. A to přináší velká rizika,“ varuje Felix. Pokud by během léta ubylo dopravců na trhu, lze předpokládat, že by si „přeživší“ účtovali vyšší ceny při sjednávání nových kontraktů.
