Ceny pohonných hmot v Česku jsou nejvyšší v historii. Za litr benzinu či nafty zákazníci ve čtvrtek vůbec poprvé platili v průměru více než čtyřicet korun. Podle některých ekonomů se může cena vyšplhat na dříve nepředstavitelných 65 korun. Spolumajitel sítě více než čtyřiceti benzinek Tank Ono, dlouho známé velmi příznivými cenami, čeká ustálení mezi 40 a 50 korunami za litr. „Tam se budou dlouhodobě držet. Hrozí, že si to lidé nebudou moci dovolit. Do týdne zdraží všichni dopravci, kteří nevyklidí silnice,“ říká Jiří Ondra, jenž rodinnou firmu vede spolu s bratrem Petrem.
Lze nazvat dění na pumpách v Česku panikou?
Určitě ano. Pumpy jsou totálně plné, lidé panikaří. Chodí k nám policisté a říkají, abychom s tím něco dělali. Co ale zmůžeme? Lidé vědí, že se bude dál zdražovat, tak si radši vystojí frontu. A ty jsou neskutečně dlouhé. Lidé tankují i do zásob do kanystrů. Bojí se, že už tak ohromně vysoké ceny ještě porostou. Za normální situace vyprodáme veškeré palivo na čerpací stanici za dva a více dnů. Teď zmizí ani ne za den. Výtoč je abnormální. Trh reaguje extrémně podrážděně, euro i dolar létají nahoru dolů. Pohonné hmoty tak zdražují každodenně.
Kam až mohou ceny pohonných hmot růst? Už jsem zaznamenal odhady, že by mohly přesáhnout i hranici šedesáti korun za litr benzinu či nafty, byť ne hned, samozřejmě.
Ani velcí ekonomové to nevědí, můžeme se jen domnívat. Můj názor je, že ceny nepřevýší hranici padesáti korun za litr. Záleží, jak dlouho bude válka na Ukrajině trvat. Padesátikoruna je ale pro Česko strop. Mohu se plést, ale nechci vytvářet paniku přehnanými katastrofickými odhady.
Co stojí za abnormálně rychlým růstem cen a jak dlouho se mohou držet na takto astronomické laťce?
V Česku je jediná rafinérie, a to polský Unipetrol, kterému rostou ceny. Česká republika nemá na ceny vůbec žádný vliv. Ty vznikají na burzách a poté tím, co určí Unipetrol. My pumpaři jsme poslední na tahu. Stejný trend ale postihl celou Evropu, nejen Česko. Ceny přesahují i dvě eura za litr. Vyvolává to paniku, kterou ještě umocňuje oslabující koruna. Když ceny ropy vylétnou nahoru tak prudce, projeví se to hned. Proto nakupujeme paliva do nanejvýš jednodenní zásoby. Důvodem zdražování je samozřejmě válka na Ukrajině. Rozhodila celé trhy, rozhodila všechno.
Odborníci se shodují, že se může konflikt na Ukrajině táhnout ještě dlouho, i řadu let. Platí totéž pro ceny paliv?
Minimálně dva týdny to ještě potrvá. Ceny za dva týdny určitě neklesnou, ale ustálí se a budou držet nějakou úroveň. Jakou, nikdo neví. Přinejmenším ale přestanou stoupat. V žádném případě se nedostanou zpátky na zhruba 35 korun za litr. Budou se pohybovat mezi 40 a 50 korunami za litr, a tam se budou dlouhodobě držet. Ale to je jen můj odhad. Nevěřím, že když bude válka pokračovat, že by ceny najednou spadly dolů.
Zažil jste někdy podobnou situaci?
Podnikáme 29 let a nikdy jsme ničemu ani vzdáleně podobnému nečelili. Ano, docházelo k výpadkům ropy, ano, citelné důsledky vyplynuly z útoků 11. září na Spojené státy, ceny vyskočily a ustálily se. Co se ale děje dnes, to neznáme. Pro všechny, kdo s palivy obchodují, to je úplně nová věc. Sankce proti Rusku jsou nejtvrdší, jaké kdy byly na jakoukoli zemi uvaleny. A i ceny jsou nejvyšší v historii. Takže těžko hledat historické paralely, byť i covid to byznysové prostředí rozbouřil.
Extrémní situace vždy přináší mimořádná rizika i příležitosti…
My se ohroženi necítíme. Pohonné hmoty jsou dražší, každý si ale drží svou marži, aby přežil. Doufám jen, že má Česká republika zajištěné zásoby ropy. Snad nedojde, to by byl hospodářský průšvih. Věřím, že na to mysleli a případně by měli ropu odkud brát, když ne ze svého. Rafinérky ale říkají, že nedostatek pohonných hmot nehrozí. Vyšším cenám se přizpůsobíme, hrozí ale, že budou lidé méně jezdit, že si takhle drahá paliva zkrátka nebudou moci dovolit. Způsobí to další útlum ekonomiky.
Asi by nikoho nepřekvapilo, kdyby některé čerpací stanice zdražovaly neadekvátně rychle a později zase zlevňovaly neúměrně pomalu…
Děje se to vždycky. Samozřejmě. Někteří toho mohou zneužít. Víme, které větší firmy to dělají. Někteří zdražují rychleji, než by měli, a poté zase zlevňují pomaleji. Všichni to jsou obchodníci, i my. Na druhé straně do jejich ekonomiky nevidím. Ale ano, děje se to, a nejen v byznysu s pohonnými hmotami.
Jakou máte marži vy a jak často aktualizujete ceny v současné extrémní situaci?
Celých téměř třicet let máme marži asi sedmdesát haléřů na litr. Za normálních časů aktualizujeme ceny jednou týdně. Teď je to extrém, leze to nahoru neustále, takže zvyšujeme ceny i vícekrát za den. Včera, ve čtvrtek 3. března, jsme zdražili naftu o tři koruny. Byla za 38,90 korun. Benzín jsme také zdražili na 38,10 a dnes zdražujeme znova. Naftu dnes máme za 39,90, zdražili jsme ji před pár minutami. A benzín u nás stojí 39,50.
Čekáte nějaký legislativní zásah státu?
Ne. Jeho práva jsou omezená. Leda by mohl stáhnout DPH či spotřební daň. To ale neudělá, nemá peníze. Myslím si, že se panika uklidní. Paliva nedojdou, budou stále. V Polsku snížili DPH u pohonných hmot z 23 procent na 8. V Česku by to bylo dobré pro nás pro všechny, domnívám se ale, že to přes vládu neprojde, pro stát to jsou obrovské příjmy. Chyběly by, nota bene v postcovidové době vyčerpaných financí.
Podnítí rozbouřené vody na „čerpačkách“ akvizice v tomto byznysu?
Růsty cen trvají zhruba týden, musely by být dlouhodobější, půl roku a více. Pak by k obchodům zřejmě docházelo. Soukromník, který má jednu dvě čerpací stanice, by se jich mohl chtít zbavit. Ale sítě o desítkách pump, ty to ustojí. Že by ale byly zítra pumpy na prodej nebo krachovaly, to zatím nehrozí. Majitelé pump nějaké finanční rezervy mají. Zavolejte ale za půl roku. Nabídky jsme v minulosti dostávali, teď zatím ne.
Mnoho dopravců se dostává pod existenční tlak. Dokonce ani ty jejich kontrakty, které obsahují palivové doložky, nepočítají s tak rychlým růstem cen. Rozdíl pak jde za dopravcem, který ho nemusí ustát. Vy jste s dopravci jistě v úzkém kontaktu. Co vám říkají?
Je to pro ně strašné. Nezbude jim nic jiného než zdražit. Do týdne to udělají všichni, kteří nevyklidí silnice. Vyšší cenu nafty převedou beze zbytku do svých cen, tedy na konečného zákazníka, ať už cestujícího v autobuse, nebo na zákazníka, kterému kamiony vozí vše možné.
Někteří nárůst převedou nejen beze zbytku, ale i s příplatkem za extrémní časy…
Tedy víte, jak to chodí.
Jiří Ondra (59)
Vystudoval bývalou Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Pracoval jako technolog ve státním podniku Lachema. V roce 1992 nastoupil do Benziny jako provozní vedoucí čerpacích stanic. O rok později založil s bratrem Petrem firmu Tank Ono, která první čerpací stanici otevřela v plzeňských Škvrňanech. Podnik má 42 stanic po celém Česku, každý z bratrů v něm má poloviční podíl. Tank Ono mělo loni obrat přes 18 miliard korun při zisku necelých 47 milionů. Zaměstnává přes pět stovek lidí.
