Opustit stávající sídlo v budově ministerstva dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody se Českým drahám v minulých letech opakovaně nedařilo, dopravce proto chystá nový plán, odlišný od předešlých. České dráhy v příštích měsících předloží ministerstvu dopravy návrh, podle kterého by vložily své brownfieldy na Florenci nebo v Holešovicích v hodnotě stovek milionů korun do společného projektu s developerem. Ten by vzešel z veřejného tendru a na dnes nevyužitých pozemcích by postavil nejen sídlo pro dráhy, ale až dvě další budovy s byty či kancelářemi.
Stávající budova postavená v první polovině minulého století, v níž později třicet let sídlil Ústřední výbor KSČ, drahám dlouhodobě nevyhovuje.
„Chceme-li změnit kulturu a myšlení Českých drah i zaměstnanců, považuji za nezbytné, abychom se přestěhovali do prostor poplatných dnešní době. Ve stávající budově má pomalu každý garsonku, kterou když zavře, je v anonymním prostoru. Není to reprezentativní prostor. Budova je tmavá, nešetrná, nebudí mozek k nejlepšímu výkonu,“ vysvětlil v rozhovoru pro E15 generální ředitel a předseda představenstva drah Michal Krapinec, proč projektu přikládá nejvyšší prioritu.
Dráhy nyní zpracovávají návrh, který v příštích měsících předloží ministerstvu dopravy. „Prostřednictvím dozorčí rady jsme byli informováni o tom, že představenstvo společnosti zvažuje různé možnosti řešení otázky svého případného nového sídla. Jakmile bude mít představenstvo připraven záměr projektu, bude projednán v orgánech společnosti, a budou tedy relevantně posouzeny všechny aspekty takového záměru,“ potvrdil mluvčí ministerstva dopravy coby akcionáře František Jemelka.
Dráhy vytipovaly a podrobně zanalyzovaly dvě hlavní lokality, kde by nové sídlo mohlo vzniknout: první brownfield leží vedle autobusového nádraží na Florenci v ulici Prvního pluku, druhý v Holešovicích mezi vlakovým nádražím a řekou v ulici Pod Dráhou. Oba pozemky v majetku drah mají podle Krapince hodnotu v řádu stovek milionů korun.
Dráhy by je vložily do společného projektu s developerem, který by vzešel z veřejného tendru. „Developer by zde postavil budovu našeho sídla a další jednu či dvě komerční či rezidenční budovy, například s byty či kancelářemi. Developer by postavil a financoval tři budovy – dvě by prodal a realizoval zisk. Poté by se spočítaly náklady na stavbu našeho sídla. Přiměřený zisk developera si dokážu představit na úrovni 25 procent. Na základě konkrétního případu by poté jedna strana vyplatila zbytek té druhé,“ uvedl Krapinec.
Vzhledem ke značné hodnotě pozemků tak podle něj připadá v úvahu i možnost, že by dopravce nemusel do projektu investovat žádné finanční prostředky kromě pozemků. Zda by se do nového sídla přestěhoval „pouze“ osobní dopravce, nebo celá skupina ČD, tedy i dceřiné společnosti jako ČD Cargo, ČD Telematika a další, zatím není jasné. Za ideální ale Krapinec považuje druhou zmíněnou variantu s tím, že optimistický scénář počítá se stěhováním za pět let.
Dráhy se v minulosti pokoušely přestěhovat například cestou veřejné soutěže, skrze kterou poptávaly patnáctiletý pronájem téměř deseti tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Do tendru se však žádný zájemce nepřihlásil. Dráhy tak dál každoročně platí nižší desítky milionů na nájemném ministerstvu dopravy. Celá skupina zaměstnává téměř 22 tisíc lidí, většina pracuje pro osobního dopravce.
