Čím více taxikáři protestují, tím více nahrávají konkurenci, potvrdila analýza

Asi 70 taxikářů se sešlo 7. března v Praze k protestní jízdě ze Strahova k pražskému magistrátu na podporu výzvy za zavedení minimálních cen za kilometr jízdy v hlavním městě.

Asi 70 taxikářů se sešlo 7. března v Praze k protestní jízdě ze Strahova k pražskému magistrátu na podporu výzvy za zavedení minimálních cen za kilometr jízdy v hlavním městě. Zdroj: ctk

Cestující se vydali po svých, když dlouho čekali v autobusech v Terminále 3.
Protestní kolona taxíků jedoucí Brnem se po čtyřech kilometrech jízdy u autobusového nádraží Zvonařka na semaforech rozdělila.
Taxikáři v Praze protestovali proti službám společnosti Uber.
Protest proti Uberu
Protest proti Uberu
8 Fotogalerie

Pražští taxikáři se letos na podzim již několikrát vymezili vůči alternativním provozovatelům taxi – vadí jim především skutečnost, že jejich řidiči nemají nutné licence a povolení. Na protest proti současnému stavu taxikáři uspořádali blokádu pražského letiště. Veřejnost však rozhořčení klasických taxikářů nesdílí. Vždy, když vyjádřili nespokojenost, vzrostla obliba právě alternativních konkurentů – Uberu a Taxify. 

Informace o náladě ve společnosti přinesl analytik Jiří Kwolek ze společnosti Good Mentions. Na sociálních sítích analyzoval, jak lidé reagovali právě na aktuální dění týkající se situace kolem taxislužeb.

Z dat je zřejmé, že zatímco ještě před rokem nebyla pro veřejnost problematika alternativních služeb tématem, v posledních měsících se karta začala obracet. A to právě ve prospěch inovátorských firem. Čím více tak taxikáři vyjadřovali svou nelibost, tím více lidé na sociálních sítích o Uberu, Taxify nebo Liftagu mluví, mnohdy až o tisíce procent.

To připisuje Kwolek takzvanému Streisand efektu. Z něj vyplývá, že čím více se někdo snaží jistý prvek potlačit, tím víc o něj zájem roste. Událostmi, jež veřejnou debatu iniciovaly, byly například magistrátní kontroly taxislužeb, zákaz Uberu v Brně a především protesty taxikářů.

Ten poslední se měl konat v polovině listopadu, řidiči taxislužeb od něj nakonec upustili. Analýza přitom ukazuje, že právě to byl rozumný krok. V týdnu před plánovanou protestní jízdou totiž taxikáře podporovala jen čtyři procenta veřejnosti na sociálních sítích. Naopak kritika se na ně snášela v 27 procentech příspěvků, které se problémem zabývaly.

Analýza tak uvádí, že na stranu alternativních služeb se stavilo 42 procent příspěvků (podpora Uberu a kritika taxikářů), klasičtí taxikáři však nacházeli zastání pouze ve 14 procentech případů. Další čtyři desítky vybraných příspěvků pak zaujímaly neutrální stanovisko.

Rostoucí popularita alternativních taxislužeb v průběhu protestů se projevila také v jiných případech. U mobilních platforem Android i iOS prudce vzrostl počet stažení aplikací, skrze které je možné alternativní služby používat. Oblibu přitom Uber, Taxify a Liftago vnímají i jinak – kromě růstu zákazníků registrují také zájem o práci ze strany řidičů. Za poslední rok vzrostl jejich počet více než dvojnásobně.

Kauza Barbary Streisandové

Streisand efekt si své jméno propůjčil od americké herečky Barbary Streisandové. V roce 2003 její dům v Kalifornii vyfotografoval jistý Kenneth Adelman, který mapoval erozi pobřeží, na němž se nemovitost nachází. Celkem v rámci série vzniklo 12 tisíc fotografií, jež sloužily pro vědecké účely.

S tím však nesouhlasili advokáti herečky, kteří požadovali, aby snímek z databáze zmizel, a to přesto, že si ho do té doby stáhli jen čtyři lidé. Po zahájení právní bitvy však kauza zaujala veřejnost, za další měsíc si tak fotografii domu Barbary Streisandové zobrazilo více než 400 tisíc lidí.