Čínské rychlodráhy zažívají obrovský růst, investice jdou do bilionů

Naposledy čínské dopravce potěšily statistické výsledky z minulého roku. Podle nich na 1300 kilometrů dlouhé trati mezi Pekingem a Šanghají využilo služeb železnic téměř 130 milionů cestujících. Tedy asi desetina obyvatel asijské velmoci. To znamená, že se linka od roku 2011, kdy byla spuštěna, dostala poprvé do plusových čísel. Čistý zisk činil přibližně 6,6 miliardy čínských jüanů (přibližně 25 miliard korun).

Provozovatelům linky tak pomalu svítá naděje, že by se v dohledném horizontu podařilo náklady na výstavbu splatit. I přesto, že dosáhly astronomických osmi set miliard českých korun.

Podívejte se na vývoj čínské vysokorychlostní železnice

Na dráze Peking-Shangai, jejíž hlavním provozovatelem je státem vlastněná firma China Railway, se v současnosti vlaky pohybují rychlostí 300 kilometrů za hodinu. Ta byla o padesát km/h krátce po svém spuštění snížena kvůli tragické nehodě dvou souprav. Cesta mezi dvěma metropolemi tak trvá v rozmezí pěti a šesti hodin, záleží na počtu zastávek spojení.

I přesto, že má současná síť čínské vysokorychlostní železnice více než devatenáct tisíc kilometrů, což je více než ve zbytku světa, investice nepolevují. Do roku 2020 by Čína chtěla železnici rozšířit o dalších jedenáct tisíc kilometrů, cílem je propojení co nejvíce měst s počtem obyvatel nad půl milionu.

Současná čínská železniční síť

Mapa čínské železniční sítě

Zatímco ještě v roce 2006 činily roční výdaje na železniční projekty v Číně 155 miliard jüanů (půl bilionu korun), letos se budou výdaje pohybovat v částkách kolem 2,9 bilionu korun. Podle zprávy z prvního čtvrtletí je nyní železniční společnost China Railway Corp., přes kterou země projekty financuje, v dluhu asi 14,5 bilionu korun.

Své zkušenosti s výstavbou a projekcí vysokorychlostních železnic se snaží Čína využít i v zahraničí. V červnu však musela opustit soukromé projekty ve Spojených státech a Mexiku, především kvůli technologickým potížím.