Německé a lucemburské úřady provedly razie v prostorách společností Hyundai a Kia. Korejské automobilky čelí podezření, že prodaly na 210 tisíc vozidel s dieselovým pohonem, ve kterých byla nelegální odpojovací zařízení umožňující podvádět při emisních testech. Razie přímo navazuje na dubnový zátah italských, maďarských a německých úřadů v závodech Suzuki. Pokud se podezření potvrdí, emisní skandál automobilky Volkswagen známý jako Dieselgate už nebude chápán jako ojedinělý prohřešek jedné korporace.
Včerejší razie se účastnily dvě stovky policistů a pracovníků prokuratur Hesenska a Lucemburska koordinovaných Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust). Společně prohledaly také kanceláře subdodavatele Borgwarner, který vlastní firmu Delphi. Ta měla podle Státního zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem spolu se společností Bosch dodat software, který v běžných provozních situacích vypíná čištění výfukových plynů.
Podle informací Eurojustu se kauza týká všech modelů Hyundai a Kia se vznětovými motory o objemu 1,1, 1,4, 1,6, 1,7, 2,0 a 2,2 litru. Mluvčí Hyundai Motor Group v Soulu, která společnosti Hyundai a Kia zaštiťuje, potvrdil razie s tím, že společnosti s úřady spolupracují. Obdobně se vyjádřil mluvčí evropské centrály Hyundai v hesenském Offenbachu.
Razie navazuje na dubnovou celoevropskou akci hesenských, maďarských a italských policistů, kterou také koordinovala agentura Eurojust. Zasahovali v kancelářích automobilek Suzuki a Stellantis. Software umožňující podvádět měl být dodáván japonským subdodavatelem součástek a technických řešení Marelli.
Byť šetření stále probíhá, podle odhadů vyšetřovatelů se podvody mohly týkat přibližně 22 tisíc vozidel prodaných v Evropě. Konkrétně se to týká modelů Suzuki SX4 S-Cross a Suzuki Vitara vyráběných od roku 2013, respektive 2015.
Do skupiny Stellantis, která dieselové motory do Suzuki dodává, spadá vedle hesenské společnosti Opel i automobilka Fiat Chrysler, která začátkem června přiznala v dieselové aféře v USA vinu a souhlasila, že za podvody zaplatí 300 milionů dolarů, zhruba sedm miliard korun.
Vzhledem k tomu, že kauzy vyšetřování emisních podvodů u nadnárodních korporací představují komplikovaný a rozsáhlý proces, není ani v případě letošních odhalení možné očekávat rychlý vývoj.
Doznání Volkswagenu
Skandál Dieselgate začal v září 2015 v koncernu Volkswagen, který byl donucen přiznat, že jedenáct milionů svých vozů s dieselovým pohonem vybavoval v letech 2008 a 2015 softwarem, který umožňuje zkreslovat výsledky emisních měření. Software od společnosti Bosch dokázal rozpoznat, zda se vůz nachází v testovacím prostředí a mimo ně omezoval či zcela vypínal čištění výfukových plynů. Vozidla ve venkovním provozu tak vypouštěla výrazně více oxidů dusíku, než povolovala příslušná norma.
