Z vývoje v letecké dopravě a v letectví obecně by se v posledních letech jednomu zamotala hlava. Aerolinky nejdříve vyčerpal covid, nyní se pro změnu jejich zaměstnanci moc nevyspí, když se musejí vypořádat s návalem obnovené poptávky. Mnohé investory, kteří před lety vsadili na výrobce dopravních letadel, teď asi trápí nepěkné žaludeční obtíže… I takové symptomy má pásmová nemoc neboli jet lag. Nyní souhrnně v novém přehledu ze světa letecké dopravy na e15.
TÉMA
🛩️ Aerolinkám chybějí piloti, brzdí to jejich růst
Aerolinky Smartwings pořádají tento týden nábor pilotů. Zájem mají o kapitány i první důstojníky. Chtějí ty, kteří mají typový výcvik na Boeing 737, což je až na občasné výjimky jediný typ ve flotile Smartwings, i piloty, kteří si tuto „typovku“ ještě musejí dodělat. Jinými slovy: chtějí všechny, kdo mají alespoň průkaz profesionálního pilota.
Lovit zájemce přitom budou na značně přebraném trhu. Stalo se totiž přesně to, co na vrcholu pandemie, kdy se aerolinky zbavovaly pilotů a dalších zaměstnanců ve snaze snížit náklady, předpovídali mnozí odborníci i oborové asociace. „Piloti středního věku, kteří byli nyní propuštěni, se do kokpitu už často nevrátí. Už rok sedí na zemi a minimálně další rok budou. Mezitím najdou jinou práci,“ předpokládal přede dvěma lety v rozhovoru pro e15 Michal Markovič, ředitel největší české školy pilotů F Air. „Nedostatek dopravních pilotů bude v roce 2022 nebo 2023 ještě větší, než byl v roce 2019,“ dodal.
Vývoj událostí mu dal za pravdu. Na globálním trhu nyní chybějí desítky tisíc pilotů. Poptávka po létání se rychle vrací na úroveň před pandemií a celé odvětví s ní stěží zvládá držet krok. Důsledkem je vedle letních kolapsů na letištích způsobených nedostatkem pozemního personálu i to, že aerolinky nedokážou navyšovat nabídku tak, jak by si to zájem zákazníků žádal. Mimo jiné kvůli tomu, že letadla zkrátka nemá kdo pilotovat.
Například šéf Lufthansy Carsten Spohr na konci července přiznal, že společnost musela kvůli nedostatku pilotů přehodnotit své letošní plány a škrtnout z nich několik tisíc letů. A to je řeč o firmě, která hlásí, že aktuálně přijímá každý měsíc 1200 nových zaměstnanců, celkově to za minulý a letošní rok má být 20 tisíc lidí. Oproti stavu před pandemií a velkým propouštěním má ale Lufthansa stále co dohánět. Na konci roku 2019 měla přes 138 tisíc zaměstnanců, v roce 2021 pro ni pracovalo už jen 105 tisíc lidí a do konce minulého finančního roku se toto číslo zvedlo o pouhé čtyři tisíce lidí.
V Praze ostatně v předstihu před Smartwings už lovila konkurence. Aerolinky Eurowings, dceřiná společnosti výše zmíněné Lufthansy, zahájily na začátku léta v Praze své náborové turné po středovýchodní Evropě s cílem nabrat několik set zaměstnanců včetně pilotů.
Na trhu se také objevuje trend výcvikových programů vedených samotnými aerolinkami. Oproti obvyklejší praxi, kdy aerolinky přijímají jen „hotové“ piloty, a navíc očekávají, že si nováčci zajistí i financování typového výcviku, jde o zásadní obrat. Posadit se do kokpitu dopravního letadla totiž v českém prostředí znamená investovat do svého vzdělání sumu blížící se dvěma milionům korun, v západní Evropě mohou být ceny ještě výrazně vyšší.
Třeba Air France letos v létě začala lákat zájemce o práci pilota na to, že jim zafinancuje celý proces pilotního výcviku. Francouzský národní dopravce do svého kadetního programu přijímá i zájemce s nulovými zkušenostmi. Podobně British Airways před několika dny oznámily, že hodlají každoročně vybrat až 60 zájemců, kterým zajistí kompletní 16 měsíců trvající pilotní výcvik a navrch jim uhradí i životní náklady. Kdo výcvik úspěšně dokončí, má záruku kontraktu s British Airways na plný úvazek. Další aerolinky navazují úzké vztahy s pilotními školami a univerzitami a své budoucí piloty si vybírají mezi jejich studenty.
To Smartwings, a nejsou zdaleka samy, stále v inzerátech upozorňují, že uchazeč musí mít pro typovou zkoušku zajištěné vlastní financování. I „hotový“ pilot, který ale nemá oprávnění létat s Boeingem 737, tak musí před nástupem k českým aerolinkám zaplatit školení za necelého půl milionu korun.
Některé evropské aerolinky se při hledání pilotů začaly rozhlížet daleko za hranice Evropy. Například maďarský Wizz Air na jaře pořádal náborové dny v brazilské metropoli Riu de Janeiro.
Nedostatek pilotů se má v příštích letech dál stupňovat. Gediminas Žiemelis, šéf společnosti Avia Solutions Group, která je největším světovým poskytovatelem ACMI, tedy pronájmů letadel včetně posádky, údržby a pojištění, odhaduje, že do konce dekády bude v Evropě poptávka převyšovat nabídku o 51 tisíc pracovních pozic pro piloty. Poradenská společnost Oliver Wyman odhaduje, že v roce 2032 bude na globálním trhu chybět 80 tisíc pilotů dopravních letadel.
Brzdou v rozletu pro aerolinky není jen nedostatek personálu. Nejeden dopravce se potýká i se zpožděnými dodávkami objednaných nových letadel. Největší evropský nízkonákladový dopravce Ryanair oznámil, že bude muset v zimní sezoně rušit některé již naplánované lety, protože v posledních čtyřech měsících letošního roku mu Boeing místo očekávaných 27 letounů 737 MAX dodá jen 14 těchto strojů.
ZPRÁVY
🛩️Netjets vykoupily produkci tryskáčů Cessna na několik let
Americký výrobce Textron Aviation podepsal rekordní kontrakt s provozovatelem soukromých tryskáčů Netjets o dodání až 1500 letadel Cessna během příštích 15 let.
Netjets se specializuje na takzvané podílové vlastnictví letadel. Zákazník si předplácí možnost využívat daný stroj či více různých letadel v určeném počtu letových hodin, které pak může čerpat. Firma vlastněná investičním obrem Berkshire Hathaway známého investora Warrena Buffetta získá letouny řady Citation Latitude i Longitude a stane se také prvním zákazníkem pro nový letoun Cessna Citation Ascend, který má do provozu vstoupit v roce 2025.
Dohoda je rozšířením stávajícího kontraktu. Pokud by Netjet využil všechny dojednané opce, znamenalo by to, že Cessna by musela výrazně rozšířit své výrobní kapacity. Loni totiž vyrobila 178 tryskáčů všech modelových řad.
Podle poslední předpovědi společnosti Honeywell by v letech 2023 až 2032 mělo zákazníka najít až 8500 nových soukromých tryskáčů. To je o 15 procent více, než kolik očekávala stejná prognóza ještě před rokem.
🛩️ Smartwings zasadily ránu regionálním letištím
Aerolinky Smartwings nebudou v příští letní sezoně zajišťovat lety z Českých Budějovic, Pardubic a z Karlových Varů, které si od nich každoročně objednávaly cestovní kanceláře v čele s Čedokem. Informovala o tom Mladá fronta Dnes.
„Je to obchodní rozhodnutí společnosti,“ vysvětlila důvody stručně mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Dodala, že aerolinky budou létat z Prahy, Brna a z Ostravy, tedy z letišť, kde má společnost dlouhodobě své základny včetně technického zázemí. Dává to smysl: Pokud se aerolinkám porouchá letadlo například na letišti v Karlových Varech, musí na místo dopravit techniky a náhradní díly třeba z Prahy. A především v letní sezoně je pro aerolinky každá hodina neplánované odstávky letadla velmi drahá. To vše ale museli ve Smartwings vědět už přede dvěma měsíci, když s velkou slávou zahajovali provoz na letišti v Českých Budějovicích.
Pro cestovky to celé znamená značnou nepříjemnost, kdy musejí docela narychlo na napjatém trhu nalézt nového dopravce. Čedok už uvedl, že má pro „naprostou většinu chystaných destinací z menších regionálních letišť na příští léto zajištěného jiného dopravce“.
Zmíněná tři regionální letiště přežívají jen díky finanční podpoře svých vlastníků, tedy krajů (v případě pardubického letiště částečně i města Pardubice). Co by případný výpadek značné části provozu znamenal, dává tušit rozhořčený komentář jihočeského hejtmana Martina Kuby, který připomíná, že během pandemie Smartwings inkasovaly od státu kompenzace ve výši 70 milionů korun a také získaly státní garanci na dvoumiliardový úvěr. A naznačuje, že teď by tuto ochotu měla firma státu vracet.
Celá záležitost vyvolává řadu otázek. Jakého dopravce si české cestovky přivedou? Usadí se tu natrvalo a zabere část trhu s charterovými lety, kterou dosud měly pevně v rukou právě Smartwings? K tomuto tématu se do budoucna určitě vrátíme.
🛩️ Francouzi létají na elektřinu s příchutí vína
Francouzská společnost VoltAero jako první na světě otestovala hybridní letecký pohon, jehož spalovací motor je poháněný stoprocentně obnovitelným palivem. Testovací letoun využívá palivo od společnosti TotalEnergies, založené na bioethanolu vyrobeném z odpadu vznikajícího při výrobě vína.
Během testovacího letu se podařilo dosáhnout snížení emisí oxidu uhličitého oproti podobně výkonnému spalovacímu motoru o 80 procent, tvrdí společnost.
VoltAero vyvíjí vlastní řadu letounů nazvanou Cassio pro pět až 12 lidí. Primárním zdrojem pohonu při všech fázích letů má být elektřina, spalovací motor má sloužit pro prodloužení doletu a jako záloha v případě poruchy elektrického pohonu.
