Větší sumu spolknou silnice, kde na realizaci čeká 500 projektů. Chybí například zhruba 900 kilometrů dálnic, tedy necelá polovina plánované sítě. Asi 370 miliard si vyžádá v následujících desetiletích železnice, zbytek připadá na vodu. Na Národní ekonomické konferenci na téma dopravy a obchodu to řekl náměstek ministra dopravy Ivo Toman.
S letošním rozpočtem fondu dopravy ve výši 60 miliard by splnění nastíněných úkolů trvalo 15 let. Rozpočtové výhledy ovšem spíše hovoří o klesajících investicích státu. „Nedokončená dopravní síť je největším ekonomickým hendikepem České republiky,“ uvedl Toman. S tím souhlasil přísedící ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Rozvoj regionů nelze plánovat, aniž bychom na to vázali dopravní investice. Z obou rezortů by měl proto růst tlak na proinvestiční rozpočet,“ uvedl Kuba. Ministerstvo dopravy aktuálně připravuje klíčový dokument, takzvanou sektorovou strategii (SeStra2), který seřadí projekty podle důležitosti a ekonomické výhodnosti. Na základě tohoto materiálu, který si vyžádala Evropská komise, se budou čerpat evropské peníze v letech 2014 až 2020.
Dalším zdrojem peněz na dopravní stavby mají být projekty PPP. První schválila porada ekonomických ministrů minulý týden pro dálnici D3 mezi Bošilcem a Borkem v jižních Čechách. Zatímco ministerstvo dopravy by projekty PPP rádo využilo ve větší míře, Kuba jim nevěří. „Projekty PPP nepřinesou nic, co by si stát nebyl schopen zajistit sám,“ uvedl Kuba. Vyjádřil zároveň obavu, že se spolupráce soukromého a veřejného sektoru při financování dálnic státu prodraží. Lepší prý je dohodnout se s dodavateli na odložených platbách.
Další debata se točila kolem macešského přístupu státu k železnici. „Chybí zde železniční infrastruktura, která by konkurovala dálnicím,“ řekl šéf Českých drah Petr Žaluda. Podle něj současné koridory odpovídají silnicím první třídy. Vlaky jsou tak pro osobní dopravu pomalé, pro nákladní vlaky zase na kolejích není dostatek místa. Musejí proto jezdit hlavně v noci.
