Konec pomalého internetu v letadlech. Airbus se hodlá napojit na satelity

Budoucí systém rychlého palubního internetu využije laserového spojení letadla s družicí na oběžné dráze.

Budoucí systém rychlého palubního internetu využije laserového spojení letadla s družicí na oběžné dráze. Zdroj: Airbus

Airbus představil novou internetovou technologii založenou na přenosu signálu mezi letadlem a družicí prostřednictvím laseru.
Družice „zavěšená“ nad stále stejným bodem na Zemi zajistí spojení mezi letadlem a pozemní stanicí.
Airbus A380 společnosti Emirates mívá na palubě stovky cestujících. A chce mít své rychlé internetové připojení.
4
Fotogalerie

Cestující v letadlech by již brzy mohli využívat internetové připojení mnohonásobně rychlejší než dnes. Airbus ověří technologii, která pomocí laseru propojí letadlo s družicí na oběžné dráze a pozemním systémem. Na palubě by tak podle předpokladu dosáhl rychlosti až 1,8 gigabitu za sekundu. V současnosti aerolinky nabízejí rychlosti v řadu desítek megabitů za sekundu.

Cestující na palubách letadel v současnosti získávají přístup k internetu prostřednictvím tradičních rádiových spojů. Ty však mají omezené kapacity, zatímco globální poptávka po stále rychlejším připojení roste. Airbus sází na změnu technologie.

„Laserová komunikace je další revolucí v oblasti satelitní komunikace, jež přináší bezprecedentní rychlost připojení, zabezpečení dat a stabilitu k dosažení komerčních potřeb v příští dekádě,“ uvedl západoevropský letecký výrobce v tiskovém prohlášení.

Program rychlého palubního internetu založeného na technologii UltraAir spustil spolu s nizozemskou Organizací na aplikovaný vědecký výzkum (TNO). Projekt, na jehož financování se podílí Airbus, Nizozemský kosmický úřad a TNO, spadá do programu ScyLight Evropské vesmírné agentury ESA .

„Systém UltraAir v letadlech bude první, který plně prověří výhody přenášení WiFi signálu do letadel z kosmu,“ napsal server Simple Flying. Uplatní se také u vojenských letadel a bezpilotních strojů.

„Výhodou laserové technologie je odolnost vůči rušení a detekci. V porovnání s již přetíženými radiokomunikačními pásmy je extrémně náročné ji rušit vzhledem k velmi úzkému laserovému paprsku,“ uvádí Airbus. Technologie má být lehčí, méně energeticky náročná a bezpečnější než radiové systémy.

První testy se uskuteční koncem letošního roku v laboratořích společnosti Tesat podřízené Airbusu. Ta se laserovými technologiemi zabývá dlouhodobě.

Následovat budou pozemní testy začátkem příštího roku ve španělském Tenerife po instalaci systému UltraAir v pozemní stanici ESA. Výzkumníci ověří navázání laserové komunikace mezi pozemní stanicí a družicí ESA Alphasat na oběžné dráze, doposud největším evropským satelitem.

Budou-li testy úspěšné, následovat má závěrečná „ostrá“ fáze zkoušek přímo za letu v polovině příštího roku. „Můžeme tedy předpokládat nasazení technologie v komerční letecké dopravě do dvou až čtyř let od tohoto okamžiku,“ uvádí Simple Flying.

Internetové připojení na palubě se sice stalo běžnou součástí nabídky mnoha aerolinek, stále však naráží na četná omezení. V nedávném rozhovoru pro deník E15 je popsal ředitel soukromého leteckého dopravce Time Air Martin Pražský.

„Například v menších soukromých tryskáčích je internetové připojení velmi problematické, někdy i nemožné. U těch velkých můžete mít kvalitní připojení, neboť lze nainstalovat směrovou anténu, což v malých strojích nelze,“ vysvětloval. „V soukromém letadle je uživatelů jen pár, takže internet může fungovat. Na rozdíl třeba od Airbusu A380, kde sedí stovky lidí a všichni si myslí, že jim internet poběží rychle. Nepoběží,“ dodal.

Aerolinky internetové připojení zpravidla zpoplatňují. Například Emirates si za připojení k WiFi po dobu celého letu účtují od deseti do dvaceti dolarů podle délky letu. Deset dolarů stojí připojení například i u American Airlines.