Malajsie a Singapur ruší kvůli koronaviru plány na vysokorychlostní železniční trať

Stávající trať v Kuala-Lumpur

Stávající trať v Kuala-Lumpur Zdroj: Profimedia

Stávající vlakové spojení v Kuala-Lumpur
Stávající vlakové spojení v Kuala-Lumpur
Stávající vlakové spojení v Kuala-Lumpur
4 Fotogalerie
Jiří Liebreich

Koronavirová pandemie vysává jak cestující z dopravních prostředků, tak i peníze ze státních rozpočtů. Zrušena proto byla plánovaná stavba 350 kilometrů dlouhé vysokorychlostní tratě, jež měla spojit hlavní město Malajsie Kuala-Lumpur se Singapurem, která měla cestu vlakem mezi těmito městy zkrátit ze šesti hodin na 90 minut, uvedla to BBC.

Projekt navržený před rokem 2000 byl již několikrát odložen, pandemie mu zasadila poslední ránu. Kvůli dopadům pandemie na svou ekonomiku navrhla Malajsie úpravy s cílem zlevnit projekt, s nimi ale Singapur nesouhlasil. Investice za 17 miliard dolarů, tedy více než 364 miliard korun, se tak neuskuteční.

Mezi Kuala-Lumpurem a Singapurem přitom ještě před vypuknutím pandemie cestovaly masy lidí, které dávaly předpoklad takřka zaručené poptávky po rychlovlacích, jenž by přinesly významnou časovou úsporu. „Obě aglomerace každoročně spojovalo přes třicet tisíc letů, víc než jakákoliv dvě města na světě,“ uvedla BBC.

Letecké spojení měst včetně odbavení na letišti navíc zabere asi tři hodiny, cesta autem pět hodin a putování běžnými vlaky či autobusy ještě o hodinu déle. Trať měla zkrátit dobu cestování na hodinu a půl. Projekt tak splňoval předpoklad konkurenceschopnosti vůči letecké dopravě.

Diskuze v Británii

„Vysokorychlostní tratě dávají smysl v hustě zalidněných oblastech a na vzdálenosti pod 800 kilometrů,“ citovala BBC experta na obdobné megaprojekty z Oxfordské univerzity Benta Flyvbjerga.

Zrušený projekt v Malajsii podle BBC otevírá otázku, zda to není začátek trendu rušení většího počtu projektů ve světě. Své o tom ví i ve Velké Británii. Už tak napjatou diskuzi o vysokorychlostní trati dopady pandemie ještě víc rozvířily.

Na ostrovech se nyní buduje část trati z Londýna do Birminghamu, plánované navazující spojení do Manchesteru a Leedsu čeká na schválení. Podle původních odhadů měla stavba vyjít na 56 miliard liber, tedy přes 1,6 bilionu korun, nyní se čeká nárůst ceny na téměř dvojnásobek.

Podle kritiků je budování projektu neospraveditelné vzhledem k dopadu pandemie na britský rozpočet i objem pasažérů, píše BBC. „Pandemie bude mít dlouhodobý dopad na počty pasažérů na železnici v Británii i v zámoří,“ podotýká dopravní expert Christian Wolmar.

„Samozřejmě že lidí ve vlacích oproti stávajícím minimálním počtům přibude, objem pasažérů z roku 2019 ale bude vrcholem na několik desetiletí. Je tedy zapotřebí navyšovat kapacity?“ dodává.

Zdaleka nejrozsáhlejší síť vysokorychlostní železnice má Čína, 36 tisíc kilometrů tratí tvoří zhruba dvě třetiny ze všech rychlých tratí na světě, uvedl již dříve například Bloomberg.

Zdaleka ne všechny čínské tratě si ale na sebe vydělají, a to ani při nižších čínských cenách. Z dat Světové banky totiž vyplývá, že zatímco všech patnáct čínských nejrychlejších tratí pro rychlost 300 až 350 kilometrů za hodinu pokryje náklady na provoz a údržbu, z šestnácti „pomalejších“ tratí pro rychlost 200 až 250 kilometrů v hodině to zvládá jen pět tratí.

Česko pokračuje v přípravách

Se stavbou vysokorychlostních tratí počítá i česká vláda. Například spojení Prahy a Drážďan, které správa připravuje spolu s německou DB Netz AG, by měla vyjít tuzemský rozpočet na 198 miliard korun.

Podle Správy železnic a ministerstva dopravy by kompletní trať mohla stát v roce 2040 a umožnit cestovní rychlost až 350 kilometrů za hodinu. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie zatím česká vláda se škrty v rozpočtech pro infrastrukturní stavby zatím nepočítá.

„V Česku nejsme tak daleko, aby se kvůli nedostatku peněz zastavovala výstavba. Jsme teprve ve fázi příprav a lze věřit, že než bude naprojektováno, tak se ekonomika zlepší,“ říká Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu.

Větší rizika ale vidí v podle něj nebezpečných krocích ministerstva dopravy. „Ruší územní ochranu vysokorychlostní tratě ve směru na Plzeň. A z plánů vypouští úseky, které vyšly jako ekonomicky efektivní, například odbočku z drážďanské trati na Most,“ dodává Šlegr.