Metro O: Mystická okružní linka Prahy získává první ostré rysy

Metro v Praze (ilustrační foto)

Metro v Praze (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia

Jak bude vypadat nová linka D pražského metra?
Metro O - plán trasy
3
Fotogalerie

Metro O, historicky také metro E, je návrh páté, okružní trasy metra. Jeho nejnovější verzi představil v únoru 2022 náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). V pondělí 19. září vedení města oznámilo, že má podklady pro tendr na studii páté linky metra, podmínky soutěže ve stejný den schválili radní magistrátu. Cílem okružní linky je propojit současné i budoucí nové ekonomické oblasti mimo tradiční centrum města. Mělo by dojít i ke vzniku osmi dalších přestupních stanic.

Metro O – zamýšlený plán trasy

Studie proveditelnosti bude podle náměstka Scheinherra zahrnovat technické provedení, ekonomickou efektivitu této stavby a také financovatelnost okružní linky. „Očekáváme, že se studie bude zpracovávat 32 měsíců a výsledkem by měly být podklady tak, aby po dostavbě metra D mohlo město zahájit výstavbu páté linky metra,“ řekl Scheinherr v září, kdy rada tendr na studii páté linky metra schválila.

Nápad zbudovat okružní linku město opětovně připomnělo v únoru 2022, kdy koaliční hnutí Praha sobě navrhlo jeho prověření. Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) nový plán, který byl z původního metra E marketingově přejmenován na metro O, představil v prezentaci, která je veřejně přístupná na stránkách Prahy sobě.

Konkrétní podobu demonstroval na mapce, v níž bylo zaneseno i metro D s prodlouženími, o kterých zatím nebylo definitivně rozhodnuto. Linka O by měla propojit lokality, ve kterých podle hnutí dojde k prudkému rozvoji výstavby, s místy, kam lidé dojíždějí do práce. Jedná se o úsek Dejvice–Smíchov–Pankrác–Slatiny–Žižkov–Vysočany. Okruh bude uzavřen z Čakovic přes Ďáblice a Bohnice zpět do Dejvic. Stanice v tomto úseku zatím nejsou konkrétně pojmenované.

Celková trasa se odhaduje na 36 kilometrů s 23 stanicemi, podrobněji rozplánovaný polokruh Nádraží Podbaba – Terminál Sever by měřil 26 kilometrů s 18 stanicemi.

Vzniknout by mělo také osm nových přestupních stanic:

  • Dejvická (přestup na linku A)
  • Anděl (přestup na linku B)
  • Smíchovské nádraží (přestup na linku B)
  • Olbrachtova (přestup na linku D)
  • Budějovická (přestup na linku C)
  • Želivského (přestup na linku A)
  • Vysočanská (přestup na linku B)
  • Prosek (přestup na linku C)

Metro O: Mapa a stanice podle návrhu Prahy sobě

Metro O by mělo nejen ulehčit stávajícím přetíženým úsekům metra, ale i pražským silnicím, jelikož by v kombinaci s novými příměstskými vlaky umožnilo dojíždění bez automobilu.

„Praha nesmí dopadnout jako Česká republika, která je s rychlodráhou o desítky let pozadu a dálnice má jako za krále Klacka. Nemůžeme prostě čekat, až se do Prahy nastěhuje dalších čtvrt milionu lidí a pak překvapeně koukat, že se město dusí ucpanými ulicemi a máme zcela přeplněnou MHD,“ vysvětlil důležitost okružní trasy předseda zastupitelského klubu Prahy sobě a starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Video: Jak bude vypadat linka metra D, která je již ve výstavbě

Video placeholde
Jak bude vypadat nová linka D pražského metra? • Videohub

Podle Scheinherra by měli radní ještě letos projednat zadání studie proveditelnosti, která by mohla být hotová v roce 2025. Pokud se nevyskytnou žádné problémy, první stavební povolení na jižní část linky by mohlo být uděleno v roce 2033. Pro realizaci stavby by bylo nutné zajistit finanční podporu státu.

Projekt metra O prosazuje Praha sobě

Metro O se také objevilo na prvním místě v seznamu jedenácti nejdůležitějších věcí, které hnutí Praha sobě slibuje občanům v programu do komunálních voleb v září 2023. Ostatní uskupení ho v programech buď nezmiňují, nebo se k němu stavějí spíš odmítavě.

„Budeme podporovat rozvoj městské a příměstské vlakové (kolejové) dopravy, která může za přiměřené prostředky suplovat okružní trasu metra a nabídne nová atraktivní spojení do centra,“ stojí na stránkách SPOLU pro Prahu.

V dubnu pražští radní schválili vznik pracovní skupiny, jejímž úkolem je připravit zadání pro zmiňovanou studii proveditelnosti. Jejími členy jsou kromě zástupců různých částí Magistrátu hlavního města Prahy také zástupci organizace Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID), Technické správy komunikací (TSK), Institutu plánování a rozvoje Praha (IPR Praha), Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP), ale i nezávislí architekti a ekonomové.

Podle tiskového mluvčí IPR Praha Marka Váchy již existuje prvotní návrh zadání, které během léta prochází oponenturou a doplňováním. Celé zadání by mělo být předloženo v září 2022.

Metro O: Sen, nebo skutečný projekt?

Přípravu metra O doposud provází několik otazníků. I za účelem jejich zodpovězení byla založena výše zmíněná pracovní skupina. Velká studie proveditelnosti, která za jejího přispění vznikne, by se měla mimo jiné zabývat i optimalizací samotné trasy. Klíčové je najít efektivní řešení z hlediska provozní efektivity ve vztahu k současným, ale i k projektovaným linkám veřejné hromadné dopravy.

Nejpodstatnější je však nalezení vhodného modelu financování, jelikož Praha nyní potřebné stovky miliard, které by vybudování metra O stálo, nemá a s ohledem na zákon o rozpočtové odpovědnosti si je nemůže ani půjčit.

Zároveň musí být nastolen soulad s plánovanou přestavbou pražského železničního uzlu, který bude zahrnovat nejen rekonstrukci stávajících tratí, ale i zapojení vysokorychlostních tratí a nové železniční tunely pod centrem města, známé také pod názvem metro S. Je potřeba zohlednit také omezení automobilové dopravy zejména v centru dané schváleným klimatickým plánem a výstavbou městského okruhu.

Historie: Polookružní linka E

Problémy nejen s možným financováním okružní linku provázely už na začátku nového tisíciletí. Podle serveru Lidovky.cz tehdejší předseda dopravního výboru Zastupitelstva hl. m. Prahy za ODS František Laudát v roce 2006 předpokládal, že sny o trase E nejsou reálné.

Ilustrativní mapy společnosti Metrostav z té doby linku E také neobsahovaly. O jejím zbudování bylo uvažováno nejdříve v časovém horizontu let 2030 až 2050 s tím, že přednost pravděpodobně dostanou nové tramvajové tratě.

O dva roky později se objevila vize pražského metra v roce 2100 se sedmi linkami A – G, přičemž i ty, které známe dnes, získaly několik rozvětvení. V něm byla okružní linka E opět zanesena. Později v tomtéž roce přišel Pražský deník s informací o plánu během budoucích desítek let vybudovat polokružní trasu E se stanicemi:

  • Brumlovka
  • Pankrác (přestup na linku C, D)
  • Dvorce
  • Smíchovské nádraží (přestup na linku B)
  • Anděl (přestup na linku B)
  • Strahov
  • Střešovice
  • Pražský hrad
  • Hradčanská (přestup na linku A)
  • Letná
  • Vltavská (přestup na linku C)
  • Loděnice

Dnes víme, že dlouhodobé vize z této doby nejsou realistické, jelikož se více než centrum rozvinulo pražské předměstí. V něm se jako nejlepší dopravní řešení ukazují příměstské vlaky, případně tramvaje, jejichž investiční a provozní náklady jsou řádově nižší.

80. léta

Okružní linka E se poprvé objevila v komplexní studii sítě metra firmy Metrostav z roku 1987. Plánované stanice byly následující:

  • Chmelnice (přestup na linku D)
  • Palmovka (přestup na linku B)
  • Dělnická
  • Vltavská (přestup na linku C)
  • Letenské náměstí
  • Hradčanská (přestup na linku A)
  • Pohořelec
  • Moskevská, dnešní Anděl (přestup na linku B)
  • Smíchovské nádraží (přestup na linku B)
  • Kavčí hory
  • Mládežnická, dnešní Pankrác (přestup na linky C a D)
  • Strašnická (přestup na linku A)
  • Chmelnice (přestup na linku D)

Úsek mezi Hradčanskou a dnešní Pankrácí měl být postaven do roku 2010 následovaný úsekem Chmelnice–Hradčanská. Poslední etapa mezi Mládežnickou a Chmelnicemi nebyla časově nijak rozvržena. Alternativou linky E bylo prodloužení severního konce metra C přes Hloubětín a Michli na Pankrác, kde by linka překřížila samu sebe a pokračovala směrem k Vltavě.

Plán pražského metra v roce 2025, který vznikl o tři roky později, zase počítal s dokončeným metrem D z Depa Písnice přes Pankrác, náměstí Míru a Vysočany až do Kbel, na které by se na Pankráci a na Chmelnicích napojovalo metro E. To by dvakrát překřížilo Vltavu a jiná metra potkalo na Andělu, Hradčanské, Vltavské a na Palmovce.

Linka E nebyla během této doby v žádné podobě zakreslena do územního plánu hlavního města.

Okružní linky ve světě

Pokud k výstavbě okružní trasy skutečně dojde, Praha se přidá k dalším třiceti dvěma městům, která takovou linku mají. Rozhodně nepůjde o technickou novinku, první okružní metro bylo vybudováno v britském Glasgow již v roce 1896. Ze srovnatelně velkých hlavních měst uvedla do provozu okružní trasu v poslední době Kodaň.

Svou délkou by verze metra O z pera Prahy sobě patřila spíš k nadprůměru, který dnes činí něco kolem dvaceti kilometrů. Existují ale i linky výrazně kratší, například tříkilometrová okružní trasa v Miami a Chicagu, ta aktuálně nejdelší se nachází v Pekingu a měří padesát sedm kilometrů.

Některá města mají okružních linek více, ať už jde o Londýn, Moskvu, Tokio nebo o výše zmiňovaný Peking se dvěma okruhy či o Singapur s Madridem, které mají podzemní okruhy dokonce tři.

Metro D je ve výstavbě: Plán trasy a kde vzniknou stanice metra  >>>

Metro S: Linka metra má usnadnit dojíždění do Prahy za prací >>>