Na moři kotví stovky prázdných výletních lodí. Nevydělávají a majitele stojí horentní sumy

Řada výletních lodí kotví nečinně v britských vodách

Řada výletních lodí kotví nečinně v britských vodách Zdroj: Reuters

Řada výletních lodí kotví nečinně v britských vodách
Řada výletních lodí kotví nečinně v britských vodách
Výletní lodě čekají na obnovení provozu v přístavu v Miami
Prázdné výletní lodě kotvící u pobřeží Filipín
Prázdné výletní lodě kotvící u pobřeží Filipín
14
Fotogalerie

Pandemie koronaviru hluboce zasáhla provozovatele výletních lodí. Od poloviny března mohla jen hrstka z přibližně 400 luxusních plavidel vyrazit s cestujícími na moře. Zbytek nečinně kotvícíh lodí ohrožují hurikány, nadměrná vlhkost i končící platnost provozních povolení, píše agentura Bloomberg.

Odstavené lodě představují velký zásah do účetnictví jejich provozovatelů. Nejen že negenerují příjmy, navíc i fixní náklady na vlastnictví plavidel jsou obrovské. Globální lídr oboru, společnost Carnival Corporation, vyčíslil měsíční náklady v případě ostávky všech svých lodí na až 250 milionů dolarů.

Odstávku lodí totiž provází řada problémů. Problémy jsou už s nalezením místa, kde lodě kotvit. V přístavech ho není dostatek, zejména pak pro velké lodě s kapacitou až okolo devíti tisíc cestujících. Řada plavidel tak musela zakotvit na volném moři.

Například poblíž Baham kotví skupina patnácti lodí ze společností Royal Caribbean, Carnival Cruise Line a Celebrity Cruises. Podle Billa Burka, bývalého viceadmirála amerického námořnictva a hlavního námořního důstojníka Carnivalu, potrvá přesun až 105 lodí na obyvklá kotviště až do třetího čtvrtletí letošního roku.

Další náklady vznikají kvůli nutnosti udržovat lodní systémy v chodu, jinak hrozí při opětovném uvádění plavidla do provozu nákladné opravy. „Moderní výrobní lodě nejsou navrženy ani vyrobeny tak, aby byly mimo provoz ponechány na molu,“ řekl šéfredaktor magazínu Cruise Industry News Monty Mathisen. Tyto náklady na údržbu přitom mohou být pro některá plavidla likvidační. 

Lodě je možné odstavit dvěma možnými způsoby. V případě takzvaného teplého režimu zůstává řada systémů v chodu, loď je tak flexibilnější a je možné ji rychleji připravit na plavbu. Pokud do oblasti kotviště míří například hurikán, je žádoucí, aby byla loď schopná rychlé změny stanoviště.

Tento způsob odstavení je ale podle analytiků vhodný spíše pro krátkodobé zastavení lodi. Už po šesti měsících totiž mohou plavidla ztratit určité certifikace, které jim umožňují legálně plout.

Takzvané studené odstavení umožňuje vypnout více systémů, ovšem její opětovné uvedení do provozu pak může podle Mathisena trvat týdny i měsíce. Je třeba dopravit posádku zpět na loď, obnovit něteré certifikace a investovat do rozsáhlé údržby techniky poškozené dlouhým státním lodi.

Poslední možností je loď zcela „vypnout“, nechat v chodu jen nouzové generátory a ve službě pouze členy požární bezpečnosti a hlídače. V tom případě může ale podle historika výletních lodí a spisovatele Petera Knega dojít ke znehodocení řady palubních systémů či dokonce korozi samotné lodi.