Polský komplex mizí. Češi staví nejvíc dálnic v historii a předstihli i severní sousedy
Česko se výrazně posunulo k dokončení páteřní dálniční sítě. Hotových je už 1500 kilometrů z plánovaných dvou tisíc. Celková délka zprovozněných autostrád dosáhne v tomto volebním období 222 kilometrů, což je nejvíce v historii Česka. Jen letos přibude 74 kilometrů. Od začátku roku 2022 do konce letoška se zároveň zahájí stavba dalších 254 kilometrů nových dálnic.
Aktuálně je rozestavěno 194 kilometrů dálnic a 79 kilometrů silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 115 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Tempo, jakým se v Česku nyní staví dálnice, přitom přesahuje rychlost většiny okolních států, což je zpráva, na kterou místní v předchozím desetiletí nebyli příliš zvyklí.
Česko dlouho zaostávalo za okolními zeměmi. Často se poměřovalo s Polskem, které přitom mělo v 90. letech ještě horší startovní pozici, ale zpoždění dokázalo dohnat. Tempo výstavby tak bylo u nás ještě před několika lety v průměru třetinové než u severních sousedů. Předchozí vláda hnutí ANO v letech 2017 až 2021 zprovoznila 105 kilometrů nových dálnic, tedy ještě o něco menší počet kilometrů, než jaký se otevřel za pouhý loňský rok. V roce 2018 byly dokončeny dokonce jen čtyři kilometry dálnic.
To se znatelně změnilo v posledních dvou letech, kdy čtyřnásobně větší Polsko v počtu otevřených dálnic Češi dokonce předstihli. Poláci loni otevřeli pouhých 35,5 kilometru dálnic I. kategorie, tedy dálnic, které se staví u nás, a 87,7 kilometru rychlostních silnic. Letos Poláci plánují otevřít 67 kilometrů dálnic I. kategorie, a to složených ze čtyř úseků jediné dálnice A2. Celkem je v Polsku aktuálně v provozu necelých 1900 kilometrů dálnic, tedy o několik málo stovek kilometrů víc než v Česku.
Rekordní investice
Urychlení výstavby autostrád v Česku ovlivnilo několik faktorů. Přípravu infrastrukturních staveb urychluje liniový zákon, který vstoupil v platnost v roce 2023. Konkrétně to znamená, že nejvýznamnější stavby dálniční, železniční, ale i vodní infrastruktury by měly získat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny potřebné dokumenty, což je významný posun proti nedávnému stavu.
Do dopravy také směřují historicky největší rozpočty, které v letech 2022 až 2025 přesáhnou celkem 600 miliard korun. Rekordní výše dosáhnou letošní investice v objemu 160,3 miliardy korun, z toho na dálnice a silnice I. třídy poputuje zhruba polovina.
„Je to vidět i na tom, že z aktuálního operačního programu doprava, který končí v roce 2027 a lze z něj čerpat do roku 2030, využijeme poslední peníze již příští rok, tedy se čtyřletým předstihem. V předchozím období jsme stihli peníze využít tak akorát a v tom prvním jsme ke konci období hledali cokoliv, za co bychom peníze utratili,“ říká generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
Ministr dopravy Martin Kupka přiznává, že Fialova vláda se zhlédla v Polsku a i díky tomu se podařilo severního souseda po dlouhých letech přešlapování porážet. „Do značné míry jsme se v Polsku inspirovali, především v otázce většího důrazu na dopravní infrastrukturu. Věřím, že v roce 2033 na tom budeme nejen srovnatelně, ale v něčem ještě lépe. Směřujeme k tomu, že v té době by u nás měla být dálniční síť hustší než v Polsku,“ říká Kupka s tím, že díky D35, kde je nyní rozestavěno rekordních 64 kilometrů, má Česko v současnosti největší infrastrukturní staveniště ve střední Evropě.
PPP boom
Polský model je inspirací i pro masivnější zapojení soukromého kapitálu formou projektů PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Soukromé subjekty zajišťují návrh, výstavbu, provoz a financování vybrané infrastruktury. Tento model byl využit při výstavbě dálnice D4 a dnes jsou v přípravě další stavby realizované touto formou. Nejdále je poslední úsek dálnice D35 spojující Čechy a Moravu.
„Máme našlápnuto, abychom za pět až osm let v silniční infrastruktuře dohnali západní země, pokud nebude hůř. A věřím, že nebude,“ tvrdí Mátl.
Mezi hlavní priority patří dobudování Pražského okruhu. Loni ŘSD zahájilo výstavbu 12,6 kilometru dlouhého úseku z Běchovic na dálnici D1. Tento úsek bude šestipruhový a patří k nejvýznamnějším a nejnáročnějším dopravním stavbám v zemi. Urychlení čeká také stavbu dálnice D11 k polským hranicím a dálnici D52 od Brna směrem na Vídeň – příští rok se po 30 letech kopne na jihu Moravy do země. Na hraniční přechod s Rakouskem by dálnice mohla dosáhnout do dvou let.
Tím to však nekončí, už nyní je ve fázi studií dalších 540 kilometrů dálnic. Rozsáhlá studie určila 500 kilometrů potenciálních nových dálničních úseků, jejichž výstavba by měla následovat po dokončení základní dálniční sítě. Patří k nim například druhý (vzdálenější) Pražský okruh neboli středočeská kruhová dálnice D99 nebo „jižní dálniční spojka“ D20 z Plzně přes Písek do Jihlavy, která má ulehčit přetížené D5 a D1.
