Největší energetické společnosti zrychlují v hlavním městě výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily. Do stovek nových stanic se v příštím roce chystají investovat až stovky milionů. Spíše než posun k rozsáhlé infrastruktuře to však znamená dohánění skluzu oproti zbytku Evropy – Česko totiž podle statistik Evropské asociace výrobců automobilů patří k zemím s nejnižším počtem dobíjecích stanic v EU.
Největší investice chystá Pražská energetika, která už má v metropoli 96 stanic. Takzvaná metropolitní síť společnosti však do konce roku 2022 počítá s 441 stanicemi. Celková investice má převýšit dvě stě milionů korun, více než polovinu z toho představuje dotace z ministerstva dopravy.
„V síti máme i rychlodobíjecí stanice o výkonu až 75 kilowattů, u kterých denně evidujeme desítky použití. Používají ji i řidiči, kteří městem jen projíždějí. Očekáváme nárůst návštěv, budou to spíše lokální uživatelé, zhruba za hodinu dobijí své vozidlo,“ míní mluvčí PRE Petr Holubec. Do budoucna by se měla doba dobíjení v ultrarychlé stanici měřit v řádu minut.
Síť společnosti ČEZ se v Praze rozrůstá pomalu. Loni si mohli řidiči nabít vůz na 43 stanicích, letos na 45. Každá stanice může současně nabíjet dva vozy. „V příštím roce chceme po celé republice instalovat několik desítek veřejných dobíjecích stojanů. Rádi bychom překročili stovku instalací,“ říká mluvčí ČEZ Martin Schreier s tím, že na Prahu má z nových stanic připadnout až patnáct procent. Většina ze stanic jsou takzvané rychlodobíjecí stanice, kterým má nabití trvat desítky minut.
Cena standardní stanice se pohybuje kolem tří set tisíc korun, rychlodobíjecí stanice vyjde na asi 750 tisíc. Zapojení jedné nabíječky vychází včetně dalších nákladů na jeden milion až 1,5 milionu korun, tvrdí Schreier. Letošní investice ČEZ činily desítky milionů, stejným tempem chce firma pokračovat v příštím roce. Podíl národních dotací na investice do nabíjecích stanic přesahuje šedesát procent.
Staví také společnost E.ON, která letos investovala přes 24 milionů, v příštím roce to má být více. V Praze měla loni pět stanic, nyní dvanáct.
V celém Česku je teď v provozu 808 stanic, které připadají na pět tisíc vozů s elektrickým pohonem. Těch by ovšem podle odhadů pražského magistrátu mělo po hlavním městě už za deset let jezdit na sto tisíc. „Dobíjecí stanice v Česku přibývají poměrně pomalu a omezují rozvoj elektromobility – zejména z pohledu lidí bydlících ve velkých městech včetně Prahy, kteří nemají přístup k dobíjení v práci či doma,“ podotýká partner EY a odborník na automobilový průmysl Petr Knap. „Proto je důležité, aby se urychlila výstavba možností dobíjení na ulici, třeba přes takzvané chytré lampy,“ dodává Knap.
S využitím veřejného osvětlení pro připojení nabíječek pražský magistrát počítá. Do šesti let jich chce mít tři tisíce, přičemž každá by mohla současně nabíjet dva vozy. „Zatím celková národní kapacita dobíjení stačí, ale s dalším příbytkem elektromobilů na silnicích už bude dobíjecí síť limitující a bude potřeba ji rozšířit,“ konstatuje Knap.
Síť nabíječek je v Evropě podle statistik Evropské asociace výrobců automobilů rozprostřena velmi nerovnoměrně. Tři čtvrtiny všech stanic v EU stojí jen ve čtyřech zemích: v Nizozemsku, Německu, Francii a ve Velké Británii. Na celkovém počtu stanic se podílejí 25, 20, 15 a 14 procenty.
