Letišti Václava Havla se sice daří postupně navyšovat počty leteckých spojů a odbavených cestujících, vícero přímých spojení se Severní Amerikou ale dál postrádá. To se má změnit. Jelikož se americké letecké společnosti potýkají s nedostatkem letadel, řešení by mohli vyjednávači pražského letiště nalézt ne za Atlantikem, ale v Perském zálivu. Za politické podpory ministra dopravy Martina Kupky (ODS) chtějí zástupce Kataru a dopravce Qatar Airways přesvědčit o výhodách, jaké by podle nich přinesla proměna Prahy v leteckou křižovatku mezi Dauhá a některým z velkých měst východního pobřeží USA či Kanady.
„Máme zájem, aby se podařilo obnovit co nejvíce linek na pražské letiště. Zejména se díváme na přímější a lepší spojení se zámořím. Otevírá se možnost, aby Praha sloužila jako přestupní hub pro katarské aerolinky,“ řekl deníku E15 ministr Kupka. Qatar Airways létají denně mezi Dauhá a Prahou už více než pět let, byť aktuálně s letadly o menší kapacitě než před vypuknutím pandemie. V ideálním případě by tak Praha získala spojení s některými z letišť v New Yorku, Filadelfii či v Chicagu.
„V praxi by mohl tento model fungovat tak, že by dvakrát denně přiletělo letadlo z Dauhá do Prahy, například Boeing 787 nebo 777, který by pak mohl pokračovat do Severní Ameriky,“ uvádí předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Katarci podle něj zvažují tuto možnost i proto, že v současnosti není na tomto trhu – tedy spojení Prahy se Severní Amerikou – takřka žádná konkurence.
„Qatar Airways jsou navíc v alianci s American Airlines, takže by mohly využít vzájemné synergie,“ dodává Pos. Podobně fungují propojení Dubaje s destinacemi v Severní Americe, kam létá společnost Emirates přes italský Milán, a to i v konkurenci dalších spojů.
O možném zřízení leteckých spojení na trase Katar–Česko–USA začali jednat političtí zástupci Česka a Kataru poprvé letos v červnu. Kupka byl tehdy členem vládní mise, která letěla do emirátu vyjednávat o možných dodávkách zemního plynu. Jednání na téma leteckých spojů pokračovalo během nedávné návštěvy katarského emíra Tamim bin Hamád Sáního v Praze, kterého v říjnu přivítal i prezident Miloš Zeman.
Kupka tehdy zastupoval českou stranu spolu s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Výsledkem byla dohoda o hospodářské, obchodní a technické spolupráci a memorandum směřující k uzavření dvoustranné investiční dohody. Kromě dodávek zemního plynu, jehož má Katar třetí největší zásoby na světě, se jednalo také o katarských investicích a přání Kataru na zrušení víz se zeměmi Evropské unie.
„Jsme domluveni, že hned po skončení mistrovství světa ve fotbale (které se právě koná v Kataru a skončí po 18. prosinci – pozn. red.) se k tématu (leteckých spojení) vrátíme s mým katarským protějškem a šéfem Qatar Airways. Případný start spojů v létě příštího roku by byl zřejmě příliš ambiciózní, letní sezona je už v tuto dobu obvykle zasmluvněná. Byl bych ale rád, kdyby se podařilo pražský hub zřídit pro rok 2024,“ uvedl Kupka.
Letiště dál jedná i s americkými leteckými společnostmi o zřízení nebo obnovení přímých sezonních linek z Prahy do Spojených států a Kanady. Zájem měly opakovaně potvrdit American Airlines i další. Že přelety mezi Prahou a Severní Amerikou nemusejí nutně představovat finanční hazard, ale výnosný byznys, naznačuje úspěch Delty Air Lines. Její letadla na letos obnovené lince z Prahy do New Yorku byla dle Pose v průměru obsazená z 97 procent.
Jednání však komplikuje nedostatek, se kterým se potýkají zámořští dopravci. Postupnou obnovu flotil, například z Boeingů 767 na 787, totiž brzdí opožděné dodávky nových strojů.
„U těchto celoevropsky poptávaných společností platí, že chtějí další podporu od letiště a státu. Bavíme se o tom, jak by bylo možné zajistit například marketingovou podporu letů skrze státní agenturu CzechTourism,“ dodal Kupka.
Letiště o víkendu překročilo hranici deseti milionů odbavených cestujících, za celý rok jím má „projít“ na 10,7 milionu osob. Tedy o dva miliony více, než na Ruzyni plánovali. Ještě loni se přitom množství odbavených cestujících v důsledku pandemických restrikcí krčilo na hodnotě 4,4 milionu. Díky úspěšnému restartu se má letiště letos vrátit k zisku; ten provozní by se měl podle Pose pohybovat kolem dvou miliard korun oproti loňským 180 milionům. Hlavní investiční prioritou pro následující období bude rozšíření kapacit terminálů.
