Po několika letech stagnace pražský magistrát v roce 2018 zdvojnásobil plán investic do cyklistické infrastruktury. Zatímco v letech 2013 až 2017 se investice pohybovaly mezi 40 miliony a 48 miliony korun ročně, letos to bude téměř 100 milionů.
Na první pohled dopravní situace v Praze cyklistům příliš nepřeje. Praha 1 výrazně omezuje provoz a v Karlíně zrušili část obousměrných stezek. I z těchto důvodů se růst jejich počtu po rozjezdu v letech 2008 až 2012 zastavil, a počet v posledních letech naopak klesá. Z dat ročenky dopravy vyplývá, že v roce 2012 bylo v hlavním městě aktivních 333 tisíc cyklistů, loni už o 40 tisíc méně. Nejfrekventovanější cyklostezky v Modřanech a v Troji však stále podle sčítačů vykazují denní maxima více než pět tisíc jezdců.
Na situaci v Modřanech si ale cyklisté velmi stěžují. „Na mnoha místech to je v současné době doslova o život, nejen kvůli počtu cyklistů, ale zejména kvůli havarijnímu stavu cyklostezky,“ říká Tereza Váchová, která v Modřanech bydlí a stezku využívá k cestě do centra několikrát týdně. Ve špatném stavu je ale i řada dalších stezek, jejichž celková délka v Praze přesahuje 470 kilometrů.
Zatím poslední pražská cyklostezka, která zahájila provoz v létě, mapuje okolí Košíkovského potoka v Praze 11. Dokončila se tak spojnice od Kunratického lesa, parku U Chodovské tvrze k archivu na Chodovci, bazénu Jedenáctka VS, podél Košíkovského potoka až k ulici K Horkám a do hostivařského lesoparku. „Je to v podstatě logické propojení mezi sídlištěm a lokalitami sloužící ke sportu a oddychu, které by do budoucna mohly být ještě více kultivovanou oblastí pro volnočasové aktivity obyvatel nejen z Prahy 11,“ říká zastupitel městské části ze sdružení Jižní Město náš domov Rostislav Korbel.
Výstavba této etapy podle něj navazuje na studie cyklotras a cyklostezek a projektovou dokumentaci, kterou nechalo zpracovat předchozí vedení radnice. Výraznější rozvoj cyklostezek na pražském Jižním Městě začal pasportizací (technická inventura stavu – pozn. aut.) a studiemi už v roce 2007.
Zajímavé projekty v rámci cyklodopravy se ale realizují i v dalších pražských městských částech. „Praha 5 se například rozhodla zpřístupnit cyklistům Barrandovskou tramvajovou estakádu a zpracovala pro magistrát studii proveditelnosti,“ uvádí pražský radní pro dopravu Petr Dolínek. Velké plány mají i v Praze 8, kde již připravují nové cyklostezky v ulicích Žernosecká, Ďáblická či Povltavská. Vylepšení se má dočkat i frekventovaná cyklostezka na Rohanském nábřeží. Z dokumentace vyplývá, že městské části Praha 9, 14, 18, 19 a 20 uzavřely memorandum a s podporou magistrátu zahájily přípravu severovýchodní cyklistické magistrály, která by přes opuštěné kolejiště propojila centrum města s Polabím. 
Podobný projekt náhrady za opuštěné kolejiště připravuje i Praha 10 v okolí stadionu Slavie. Praha 10 loni otevřela lávku která cyklistům umožňuje překonat potok Botič u Přípotoční ulice. Umožnila tak propojení parku s návaznými komunikacemi. Lávku dlouhou 110 metrů otevřeli loni v říjnu také v Jinonicích, kde propojuje stanici metra s novou čtvrtí Waltrovka. „Vybudovat cyklostezku představuje velice náročný proces, který je v současné době srovnatelný s výstavbou komunikace pro motorová vozidla, navíc je samozřejmostí osvětlení,“ říká k výstavbě dalších tras Jakub Růžička, jenž se zabývá stavebním dozorem.
K obrodě cyklodopravy v metropoli mají přispět i technologické a byznysové trendy. Prosazovat se pomalu začíná sdílená ekonomika. Největším hráčem na poli bikesharingu v Praze je společnost Rekola Bikesharing, která zde působí od roku 2013. V roce 2017 přišla konkurence a čínský provozovatel OFO začal nabízet kola na území MČ Praha 7 (v roce 2018 firma kola po zimní přestávce nenabízela a oznámila opětovné spuštění služby v roce 2019 – pozn. aut.). Další novinky pro cyklisty, zatím ale ve fázi prvních osamocených vlaštovek, připravili v Praze 10, 11 a v Klánovicích.
U stanice metra Strašnická a u radnice Prahy 10 se tak objevily nové veřejné cykloboxy určené k uschování kol. Již dříve byly instalovány na Jižním Městě u OC Chodov a u klánovického nádraží. V každé z lokací jsou celkově čtyři boxy umožňující uzamknutí osmi kol, do každého boxu se vejdou dvě jízdní kola. Podle vyjádření uživatelů je však kapacita velmi malá a boxy jsou například na Chodově před obchodním centrem neustále obsazené.
„Cyklistům v Praze pomáhají i další novinky. Od loňského roku funguje aplikace Na kole Prahou, která podle zadaných kritérií vyhledá optimální cyklotrasu. Pokrývá celé území Prahy s přesahem 15 kilometrů do Středočeského kraje. Uživateli nabízí několik variant trasy a dokáže ji zkombinovat s MHD a s vlaky,“ říká pražský radní pro dopravu Petr Dolínek, k jehož oblíbeným cyklostezkám patří trasa od hlavního nádraží na Krejcárek. „Těším se na její prodloužení směrem na Balabenku. To je ale bohužel závislé na dokončení studie rychlých železničních spojení, kterou zpracovává SŽDC a realizace tak není v blízké budoucnosti,“ upřesňuje radní.
Zároveň dále doporučuje stezku A26 okolo Rokytky, část evropské cyklotrasy Euro Velo 4 s tím, že by vyzdvihl zejména úsek z Hloubětína do Libně. Mimo Prahu radní na kole preferuje cyklostezku na Lysou Horu, single treky v Novém Městě na Moravě a Vinařské stezky v Podyjí.
