Královna nebe, jumbo jet nebo prostě jen jumbo. Letadlo, které díky typickému hrbu na trupu rozpozná na první pohled i laik. Boeing 747 před pěti dekádami od základu změnil svět osobní letecké dopravy. Nyní se ale nezadržitelně blíží jeho odchod. Výrobní linku v Everettu na západě USA opustila v úterý večer místního času vůbec poslední 747. Velké boeingy z nebe samozřejmě nezmizí hned, především osobní verze jsou nicméně stále častěji nahrazovány modernějšími stroji.
Výroba 747 končí na počtu 1574 letadel. „Je to samozřejmě velmi surreální okamžik,“ prohlásila pro televizní stanici CNBC viceprezidentka Boeingu Kim Smith. „Poprvé za více než 50 let nebude v této továrně žádná 747.“ Poslední 747 nyní absolvuje testovací lety a zamíří do lakovny. Předání americkým nákladním aerolinkám Atlas Air se očekává na začátku příštího roku.
Nepůjde ale o poslední 747 předaný odběrateli. Tuto čest bude mít příští prezident Spojených státu. Dvojice již vyrobených letadel nyní prochází řadou nadstandardních úprav, aby mohla přepravovat hlavu státu. Projekt nabral zpoždění, nová letadla s právem nosit označení Air Force One mají být hotová za čtyři roky.
Dvakrát více než ostatní
Nyní prázdnou továrnu Boeing postavil v roce 1967. Podle něj jde o největší budovu na světě co do objemu. Následně se v ní začaly montovat první 747, jejichž provoz začal o tři roky později.
Boeing 747 se zrodil z požadavku aerolinek na letadlo s větší přepravní kapacitou i doletem než stávající stroje. Letecká doprava tehdy zrovna vstoupila do éry tryskových letadel a aerolinky zažívaly do té doby nepoznanou vlnu zájmu. Na nové letadlo čekal i tehdejší dvorní zákazník Boeingu, společnost Pan Am. A Boeing očekávání naplnil. 747 měla dvojnásobnou sedačkovou kapacitu a o polovinu větší dolet oproti dosavadnímu etalonu, Boeingu 707. Zároveň vykazovala při přepočtu na jednoho cestujícího nižší provozní náklady.
Boeing 747 dokázal zpřístupnit létání širšímu okruhu zájemců a zároveň nabídnout vyvoleným dosud nevídaný luxus. Horní palubu většina aerolinek vybavila vymoženostmi jako bar, soukromé lóže nebo dokonce restaurace.
Drazí obři
Zatímco v 70. letech Boeing 747 způsobil revoluci v letecké dopravě, nyní jej a další velké čtyřmotorové letouny svojí vlastní revolucí tlačí do ústraní. Letadla jako Boeing 787 Dreamliner, Airbus A350 nebo vyvíjený Boeing 777X nabízejí jen o málo nižší kapacitu než 747 či ještě větší Airbus A380, přitom si vystačí jen s dvěma pohonnými jednotkami, což značně zlevňuje jejich provoz. Dopravci také zjistili, že plně vytížit obrovské letouny, které nyní mívají i více než 500 sedadel, představuje v každodenní praxi na mnohých linkách náročný úkol.
Ačkoliv tak z pohledu cestujících obři nebe ve velké míře zmizeli s počátkem pandemie, o jejich konci bylo rozhodnuto už dříve. Airbus oznámil záměr ukončit výrobu A380 na konci roku 2019, poslední letadlo odlétlo k zákazníkovi v závěru loňského roku. 
Boeing spekulace o konci výroby 747 potvrdil v létě 2020. K prodloužení výroby mu pomohla nákladní varianta s proslulou výklopnou přídí letounu, umožňující naložit i velmi rozměrné předměty. Ostatně v posledních letech už běžela pouze výroba nákladní verze 747. Nahrála tomu i skutečnost, že ačkoliv osobní letecká doprava po vypuknutí pandemie koronaviru v roce 2020 prakticky zkolabovala, nákladní dopravci zažívali zlaté časy. Ani dočasně zvýšená poptávka cargo aerolinek ale nedokázala dlouhodobě výrobní linku v Everettu dostatečně vytížit.
Boeing zatím neoznámil, co s obří halou v Everettu nyní podnikne. „Boeing má jedinečnou příležitost spustit zcela nový výrobní program, aniž by musel stavět nákladnou novou továrnu,“ psal v roce 2020 analytik Scott Hamilton. Nyní je ale podobný scénář v nedohlednu. Boeing stále nevyvázl z hluboké krize odstartované tragédiemi letounů 737 MAX. Firma se také potýká s výrobními či vývojovými potížemi u dalších svých modelů a analytici se vesměs shodují na tom, že v tomto desetiletí firma nepředstaví žádné nové dopravní letadlo.
