Šance k rozvoji, nebo utopené peníze? Vzývaná i proklínaná vltavská cesta se otevírá

vltavská vodní cesta

vltavská vodní cesta Zdroj: čtk

Budování vltavské vodní cesty
Budování vltavské vodní cesty
infografika
vltavská vodní cesta
Vltavská vodní cesta v číslech
26
Fotogalerie

S lehkou nadsázkou lze říci, že nejdelší česká řeka Vltava se ve druhé polovině dvacátého století proměnila z cesty pulzující po staletí v mrtvou soustavu rybníků. V květnu se to ale změní. Po deseti letech výstavby zdymadel, přístavů a rejd řeka od Českých Budějovic ku Praze opět stane cestou odněkud někam. Splavnění a návrat lodí do jižních Čech ale budí emoce mezi politiky i podnikateli. Jedni projekt vítají jako příležitost k rozvoji kraje, podle jiných jsou to jen utopené peníze.

Jihočeskou vesničku Hněvkovice na levém břehu Vltavy čeká 20. května velká sláva. Bude se tam stříhat poslední páska na vltavské vodní cestě a lodě poprvé vplují do nového zdymadla na staletém jezu.

Cesta z Českých Budějovic na Orlík bude volná, menší rekreační lodě se dostanou až do Prahy. A naopak. Dvoumiliardový projekt splavnění Vltavy, který se tak završí, se v kraji setkává s optimismem i skepsí.

„Představuje příležitost, jak podpořit turistickou atraktivitu města i celé oblasti kolem řeky, navazuje na naši investiční aktivitu v minulých letech,“ říká starosta nedalekého Týna nad Vltavou Milan Šnorek (ODS). Malebné městečko mimo jiné investovalo například do rekonstrukce muzea nebo výstavby povltavské cyklostezky.

Zastáncem splavnění je i Šnorkův kolega z Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS). Politici úřadující o něco výše proti proudu řeky v krajském městě už tak nadšeně nehovoří. Hejtmanovi Jihočeského kraje Jiřímu Zimolovi (ČSSD) například vadí, že Vltava bude sloužit jen rekreaci, nikoli obchodní a nákladní dopravě.

Na tom se shodne s průmyslníky. Zimola místo Vltavy naopak nadšeně podporuje dostavbu českobudějovického letiště. Výrazně nad řekou nejásá ani primátor Jiří Svoboda (ANO). „Pokud nyní hovořím s návštěvníky, nabízím jim, spíše v žertu, vodní cestu jako alternativu k chybějící dálnici,“ říká.

Řeka má ale i své příznivce, kteří v ní vidí velké možnosti. Jedním z nich je podnikatel Michal Borovka, který léta provozuje kavárnu v Českých Budějovicích s výhledem na Lannovu loděnici.

V návaznosti na to rozjel například půjčovnu lodí a začal provozovat pravidelnou lodní linku po řece. Má i další plány. „Naším hlavním cílem je propagovat vltavskou vodní cestu, pracujeme na informačním portále, jehož součástí je i možnost rezervovat si a zaplatit zážitky online. Sdružujeme podnikatele v této oblasti,“ sdělil Borovka.

Příklad vidí ve východomoravském Baťově kanále, který sice nenabízí tak úchvatné pohledy jako Vltava, je však výrazně lépe vybaven turistickou infrastrukturou. Klienti na jih mohou přijet i po řece od severu.

Video placeholde
Výjezd z plavební komory v Hluboké nad Vltavou. • Jan Šindelář

„V souladu s marketingovou analýzou je očekáván dynamický nárůst užívání, neboť se vodní cesta stane přístupnou pro stovky plavidel plujících na nádrži Orlík,“ doplnil zástupce šéfa Ředitelství vodních cest Jan Bukovský. Zda se předpoklady naplní, může ukázat už toto léto. Podnikatelé ale upozorňují, že nejde pouze o to infrastrukturu vybudovat, ale rovněž udržovat a zabezpečit bezproblémový provoz.

Co si myslíte o projektu splavnění Vltavy a jeho přínosech?

Miloš Zeman, prezident

Projekt ještě zvýší atraktivitu kraje pro návštěvníky, a to nejen z jiných částí naší země, ale také ze zahraničí. Bezesporu je to příležitost pro nové podnikatelské aktivity. Bude záležet na šikovnosti místních podnikatelů, jak této skvělé šance využijí.

Vlastislav Bříza, majitel Koh-i-noor holding

Projekt jistě nedosahuje rozměru a důležitosti projektu Vojtěcha Lanny, který ve své době posunul průmysl nejen v Českých Budějovicích. Přidaná hodnota pro průmysl je marginální. Splavnění nemůže nahradit spojení, které chybí mezi Lincem, Českými Budějovicemi a Prahou. Může přinést přidanou hodnotu v oblasti turistického ruchu.

Miroslav Dvořák, šéf Jihočeské hospodářské komory a předseda představenstva Motor Jikov Group

Rekreační plavba na dopravně významných vodních cestách je důležitým ekonomickým a volnočasovým fenoménem v Evropě. Stačí se podívat do Německa, Francie či Holandska. Stovky kilometrů vodních cest pro rekreační plavbu po řekách či kanálech jsou plné lodí všech velikostí včetně těch, které jsou určeny k trvalému či přechodnému bydlení. Pokud bude celá vodní cesta z Prahy až do Českých Budějovic splavná, může přinést zvýšený turistický ruch, a tím i nové podnikatelské příležitosti. Pro zahraniční návštěvníky by to byla nová a dosud neznámá oblast.

Jiří Svoboda, primátor Českých Budějovic

Z úzkého pohledu města může znamenat přínos, nicméně bych jej nepřeceňoval. Určitě to neznamená příval turistů do města. Spíše další možnost, jak mohou návštěvníci a obyvatelé strávit volný čas. V porovnání s náklady na realizaci – kdyby do toho město mohlo mluvit a mělo volbu, jak prostředky využít – by zřejmě dalo přednost jiným projektům.

Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje

Jsem zastáncem lodní dopravy, a to jak té osobní, tak i nákladní. Problém projektu splavnění Vltavy spočívá v tom, že vynakládáme příliš mnoho peněz na splavnění pouze pro turistické využití, aniž bychom jakkoli řešili nákladní dopravu. To je podle mého chybné, a proto se opakovaně vyslovuji proti tomuto neúčelnému využívání finančních prostředků.

Milan Šnorek, starosta Týna nad Vltavou

Neočekávám skokový nárůst počtu návštěvníků, spíše pozvolný, bude jistě souviset i s kvalitou zázemí v oblasti ubytování, stravování, trávení volného času, technického servisu a podobně. Zde vzniká prostor pro aktivitu rozmanitých podnikatelských aktivit, protože město samo není schopno tyto efekty zajistit. Zároveň se domnívám, že by stát měl ještě nějaký čas podporovat vytváření infrastruktury kolem vodní cesty formou dotačních programů, aby přispěl k rozvoji výše zmiňovaných efektů.

Vltavská vodní cesta v číslechVltavská vodní cesta v číslech|E15