Soukromé tryskáče zaplavily evropské nebe. Vrchol zájmu už je ale zřejmě pryč

Počet letů soukromých tryskáčů loni v Evropě stoupl o 64 procent

Počet letů soukromých tryskáčů loni v Evropě stoupl o 64 procent Zdroj: profimedia.cz

Poptávka po soukromém létání v Evropě prudce roste. Loni počet uskutečněných letů soukromými tryskáči stoupl meziročně o 64 procent, ve srovnání s pandemickým rokem 2020 se poptávka skoro zpětinásobila. Růst zájmu se týká i tuzemského trhu, byť zde loni byl pod evropským průměrem.

Lidé loni po Evropě v soukromých tryskáčích absolvovali 573 tisíc letů, vyplývá ze studie poradenské společnosti Ce Delft, kterou si zadala ekologická organizace Greenpeace. Výrazně se také zvýšilo množství emisí vyprodukovaných soukromými tryskáči – meziročně se více než zdvojnásobilo.

Destinací číslo jedna byl loni Londýn. Nejčastěji poptávanou trasou bylo spojení britské metropole a Paříže, následovaly soukromé lety z Londýna do Nice a do Ženevy. Mezi nejvyhledávanější evropské trasy patřilo i spojení Paříže a Ženevy, Nice a Ženevy a Římu s Milánem. Většina letů soukromými tryskáči se uskutečnila na vzdálenostech do 750 kilometrů. Studie dodává, že na řadě z těch nejpopulárnějších tras se nabízí alternativa přímého vysokorychlostního vlakového spojení. Zároveň ale připouští, že mnoho pohybů letadel na krátkých trasách pravděpodobně připadá na poziční lety, tedy přesuny letadel s posádkou za novými zákazníky.

Jak upozorňuje Martin Pražský, jednatel českého provozovatele soukromých tryskáčů Time Air, vysoké meziroční růsty jsou dané tím, že v pandemickém roce 2020 bylo létání včetně toho privátního v silném útlumu. „Navíc se poté projevilo to, že lidé, kteří létají soukromými tryskáči, měli po covidu ‚absťák‘ po cestování,“ řekl. Obzvláště to podle něj platilo pro Velkou Británii, kterou pandemie silně zasáhla. „Lidé chtěli oslavit, že to přežili, takříkajíc si vyhodit z kopýtka,“ dodává. K zájmu o lety soukromými tryskáči přispělo i to, že aerolinky provoz na svých pravidelných linkách obnovovaly postupně a některá z dřívějších linkových spojení tak přinejmenším dočasně nebyla k dispozici.

Podstatně vzrostl provoz soukromých tryskáčů také v Česku, jak vyplývá z dat CE Delft. Zatímco v roce 2020 z českých letišť odstartovalo 1481 private jetů, o rok později už to bylo 4684 letů a loni 7438 letů. Za dva roky se tak provoz soukromých tryskáčů v Česku zvýšil o 400 procent, meziroční růst loni dosáhl 59 procent.

Zdaleka nejvíce soukromé tryskáče v Česku využívají pražská letiště. Následuje, nepřekvapivě, druhé a třetí nejrušnější české letiště, tedy Ostrava a Brno. Při velikosti Česka může být netypické, že mezi nejpopulárnější trasy patří vnitrostátní spojení, konkrétně mezi Prahou a Ostravou. Mezi dlouhodobě oblíbená patří také spojení Prahy a Bratislavy, předloni se mezi nevyhledávanější destinace dostala Vídeň, loni Londýn.

Řízení letového provozu údaje o počtu letů soukromými tryskáči na českém nebi nemá k dispozici. „My toto nerozlišujeme, neevidujeme, zda jde o ‚business aviation‘,“ uvedl mluvčí organizace Richard Klíma. Za celý rok 2022 bylo v českém vzdušném prostoru zaznamenáno přes 550 tisíc pohybů, meziročně o 52 procent více.

Vlna zájmu o soukromé létání ale už nyní v Evropě opadá. Podle oborové asociace European Business Aviation Association (EBBA) poptávka po letech soukromými tryskáči od loňského srpna každý měsíc v meziročním srovnání klesá. Například v únoru se počet letů oproti stejnému měsíci roku 2022 propadl o 7,8 procenta.

„Pominula covidová eurofie. Navíc je prakticky čtvrtina Evropy zavřená,“ řekl k tomu Pražský. Provozovatelé soukromých tryskáčů přišli o ruskou klientelu a na Ukrajinu se prakticky také nelétá. Na trhu také vzrostla konkurence, protože společnosti dříve orientované na ruskou klientelu se snaží získat nové zákazníky, dodal Pražský.

CE Delft upozorňuje, že její data zahrnují všechny lety uskutečněné typy strojů, které se obvykle používají jako privátní tryskáče. Podle EBBA ale zhruba 15 procent takových letů připadá na vojenský provoz či na zdravotnické transporty. Údaje ze skandinávských zemí, kde se malé proudové letouny ve větší míře používají v letecké záchranné službě, pak jsou zkreslené výrazněji, dodávají autoři studie.