Rok co rok navyšoval miliardové tržby, pravidelně vydělával stamiliony korun a odváděl státu tučné dividendy. S tím je prozatím konec. Státní podnik Řízení letového provozu, který od svého vzniku v roce 1995 až do příchodu pandemie nikdy neprodělal, loni vygeneroval druhou vysokou ztrátu v řadě.
Celková loňská ztráta činila 799 milionů korun, meziročně se snížila přibližně jen o šest set milionů. Důvodem ztráty byl táhnoucí se pokles letového provozu. Deníku E15 to sdělil mluvčí podniku Richard Klíma s tím, že výsledky hospodaření již schválila dozorčí rada.
Byť manažeři v Jenči u Prahy škrtají, kde se dá, dopadům prořídlé oblohy zabránit nemohou. Loňský letový provoz nad Českem o objemu přes 361 tisíc letů byl nejslabší za téměř dvacet let, a dokonce ještě nižší než v prvním pandemickém roce 2020. Na státní podnik to mělo zásadní dopady, jelikož 89 procent jeho příjmů plyne ze služeb navigování pilotů. Doplňkové příjmy z poskytování vzdělávání a výcviku nebo z takzvaných kalibračních letů podniku vynesly 76 a 36 milionů.
ŘLP tak loni dosáhlo celkových výnosů ve výši necelých dvou miliard. Byť se meziročně mírně zvýšily, ve srovnání s posledním předpandemickým rokem 2019, kdy byl letový provoz standardní, byly o více než polovinu nižší.
„Rok 2021 bych označil za velmi obtížný, kdy jsme se museli s ohledem na několik vln pandemie vyrovnat s vysokou mírou nepředvídatelnosti vývoje letového provozu, a tedy i souvisejících výnosů,“ říká generální ředitel podniku Jan Klas.
Osmisetmilionové ztrátě nezabránilo ani to, že podnik snížil náklady o třicet procent oproti roku 2019. Škrty se měly týkat i zmrazení složek mezd a snížení počtu zaměstnanců o osm procent. „Důsledná realizace úsporných opatření, a to i ve spolupráci s odborovými organizacemi podniku, nám pomohla dosáhnout stanovených cílů a výrazně snížit naši ztrátu oproti původním očekáváním,“ tvrdí Klas.
Náklady ve výši 58 milionů, které podniku vznikly při navigování letů osvobozených od zpoplatnění – například vojenských či státních, kompletně kompenzoval stát ze svého rozpočtu.
Pro další vývoj bude zásadní, jak rychle bude přibývat letadel na obloze. Kromě pomalého návratu cestujících do letadel čelí letecké společnosti také vysokým cenám leteckého paliva, jež na aerolinky silně dopadají, upozorňuje expert na letectví Jakub Habarta z poradenské společnosti Deloitte.
„Jedná se až o třetinu nákladů aerolinek a dle indexu cen Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu stoupla cena paliv proti prosinci 2021 téměř dvojnásobně. Bohužel pro aerolinky však konkurence tlačí ceny letenek dolů, takže jde o náklady, které musejí letecké společnosti zatím ve velkém absorbovat,“ popisuje Habarta. Letenky přesto značně zdražují.
Například ceny letů ze Slovenska se v posledních týdnech zvýšily průměrně o více než třetinu, z Polska dokonce o více než polovinu, uvedl český vyhledávač letenek Kiwi.com. Cestující odlétávající z Česka si připlácejí méně – od konce února ceny vzrostly v průměru o pět procent. „Pozorujeme trend vyššího růstu cen u letenek z destinací, které sousedí s Ukrajinou a nacházejí se tak blíže válečnému konfliktu,“ podotýká viceprezident pro růst Kiwi.com Mario Gavirav.
Lety zdražují i kvůli nutným zdlouhavým obletům ruského vzdušného prostoru. „Při maržích leteckých společností je náročné absorbovat dvojnásobnou cenu paliva a třetinové prodloužení letu při zachování stejné ceny letenky. Právě na těchto trasách se bude zdražování projevovat,“ říká Habarta a za příklad dává prodloužené lety společností Finnair a Japan Airlines.
Z pohledu českého cestujícího využívajícího například charterové lety k moři může být výhodou, že se smlouvy na ně uzavírají s velkým předstihem, podobně jako si mnoho zákazníků kupuje s předstihem zájezdy, říká Habarta. „Případné doplatky kvůli stoupajícím cenám paliv budou dopadat spíše na cestovní kanceláře.“
