Stavbaři si odnesou miliardové „bolestné“ od státu. Pracovali v nouzovém stavu

Opravy na D1 se na jaře kvůli dodatečným nákladům souvisejícím s koronavirem prodražily, stavební firmy by měly dostat od státních investorů ŘSD a Správy železnic jako kompenzaci miliardu korun.

Opravy na D1 se na jaře kvůli dodatečným nákladům souvisejícím s koronavirem prodražily, stavební firmy by měly dostat od státních investorů ŘSD a Správy železnic jako kompenzaci miliardu korun. Zdroj: Metrostav

Ke každé původní smlouvě vznikne dodatek. „Jasně se řekne, že tím je vypořádána situace kolem covidu navždy, a firma nebude vznášet další požadavky na finance, ani čas,” uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Správa železnic kontroluje, zda stavbaři své nároky adekvátně doložili. Na snímku šéf Správy železnic Jiří Svoboda.
Opravy na D1 se na jaře kvůli dodatečným nákladům souvisejícím s koronavirem prodražily, stavební firmy by měly dostat od státních investorů ŘSD a Správy železnic jako kompenzaci miliardu korun.
Opravy na D1 se na jaře kvůli dodatečným nákladům souvisejícím s koronavirem prodražily, stavební firmy by měly dostat od státních investorů ŘSD a Správy železnic jako kompenzaci miliardu korun.
Opravy na D1 se na jaře kvůli dodatečným nákladům souvisejícím s koronavirem prodražily, stavební firmy by měly dostat od státních investorů ŘSD a Správy železnic jako kompenzaci miliardu korun.
10
Fotogalerie

Rozhodnutí vlády nezastavit stavební práce na silnicích a železnicích během jarního nouzového stavu vyjde stát na zhruba jednu miliardu korun. S vyplacením kompenzací stavebním firmám za komplikace způsobené koronavirem ve výši asi 650 milionů počítá Ředitelství silnic a dálnic, dalších tři sta milionů si nárokují stavbaři po Správě železnic.

Oba státní investoři předpokládají, že vyplatí většinu nároků do konce roku. Kompenzace vyplývají z dubnového vládního opatření, jež mělo zabránit pozastavení důležitých infrastrukturních staveb.

Stavbaře na dálnicích či železnicích omezovala pravidla nouzového stavu, kvůli kterému se potýkali například s nedostatkem personálu, ubytovacích a stravovacích kapacit či materiálu – a tím pádem i se zvýšeními náklady. Ty si průběžně nárokují.

Po ŘSD chtějí stavbaři půl miliardy za práce na šesti desítkách investičních staveb – například za modernizaci dálnice D1 – a dalších asi 150 milionů za opravy, a to za období od 12. března do 3. června. „Předpokládám, že vyplatíme celou tuto částku. Firmy vznášely nároky na finanční kompenzace i prodloužení termínů od začátku pandemie,“ řekl deníku E15 šéf ŘSD Radek Mátl.

Ke každé původní smlouvě vznikne speciální dodatek. „Jasně se řekne, že tím je vypořádána situace kolem covidu navždy, a firma nebude vznášet další požadavky na finance, ani čas,“ dodal Mátl. Nejvyšší nároky vznesly mimo jiné firmy Metrostav, Strabag a Eurovia, žádajících je ale mnohem více.

Správa železnic nyní kontroluje, zda stavbaři své nároky adekvátně doložili. „Výplatu většiny nároků předpokládáme do konce letošního roku,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Situaci stavbařů komplikoval a dál může komplikovat nedostatek pracovníků. „Oproti první vlně aktuálně cítíme velkou nejistotu. Mnoho zaměstnanců – našich i subdodavatelů – je, byť bez obtíží, v opakujících se karanténách. Nebo čekají na výsledky testů,“ podotkla mluvčí Eurovie Iveta Štočková. „Zatím se nám daří tyto výpadky pokrýt a plníme termíny. Vidíme v tom ale velké potencionální riziko pro všechny stavby,“ dodala.

Konečný účet státu za kompenzace u staveb v dopravní infrastruktuře však nemusí být konečný. Firmy již začaly vznášet další předběžné nároky za práci v druhém nouzovém stavu, jenž vláda vyhlásila 5. října.

ŘSD a Správa železnic je zatím nemají vyčíslené. Zda bude stát ochotný proplácet i tyto nároky, není jasné. „Situace je jiná, budeme to diskutovat s ministerstvem dopravy,“ řekl Mátl. „Téma budeme řešit v průběhu října i s ohledem na to, jak dlouho bude skutečný nouzový stav trvat,“ konstatoval mluvčí MD František Jemelka.

Rezort ministra Karla Havlíčka (za ANO) už dříve kvůli krizi zvýšil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o 6,5 miliardy na 113 miliard korun.