První vlně koronaviru vzdoroval český autoland v plné síle. Do druhé jde v oslabení

Dodavatele automobilového průmyslu čeká náročné období.

Dodavatele automobilového průmyslu čeká náročné období. Zdroj: Škoda Auto

Nakládka modelu Hyundai i30 v továrně v Nošovicích. Výroba v automobilce je na dvou třetinách běžného objemu.
Dodavatele automobilového průmyslu čeká náročné období.
Radek Špicar - viceprezident Svazu průmyslu a obchodu
Dodavatele automobilového průmyslu čeká náročné období.
Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu
7
Fotogalerie

Tvrdá restriktivní omezení, jež zastavila ekonomický život země začátkem roku, přežili tuzemští dodavatelé automobilového průmyslu, aniž hromadně propouštěli kmenové zaměstnance nebo ve velkém krachovali. Pomohli si mimo jiné úsporami z předchozích šesti let konjunktury. Krize však řadu podniků o tuto výhodu připravila. Do druhé vlny pandemie tak vstupují v horší finanční kondici.

„Trh s novými automobily a logistické řetězce jsou napříč Evropou značně rozkolísané. Firmy automotive proto ohrožuje nejen výrazný pokles poptávky, ale i dlouhodobá nejistota týkající se dalšího zdravotního i ekonomického vývoje. Ačkoli se český autoprůmysl opět rozjíždí, předkrizových hodnot nedosahuje a do konce roku ani nebude,“ uvádí ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Tuzemský autoprůmysl má letos podle odhadu sdružení poklesnout o pětinu, což v praxi znamená o tři sta tisíc méně vyrobených vozů. To citelně dopadá právě na dodavatele autodílů. Pokles tržeb by měl činit nejméně 216 miliard korun. U celkového trhu v rámci EU se očekává ještě hlubší pokles výroby nových vozů, a to o čtvrtinu.

„Nejohroženější jsou zejména menší firmy s jedním výrobním programem navázané na omezený okruh odběratelů,“ varuje Petzl. Ve výhodě jsou naopak inovující podniky s moderními technologiemi a diverzifikovanou produkcí nejen do EU.

„Do první vlny šel český průmysl po mnohaleté konjunktuře, tedy v plné síle. Pokud by si druhá vlna vyžádala opatření podobná těm z úvodu roku, podniky by do ní šly velmi oslabené posledními měsíci. Neřešily by, zda propouštět, ale zda zkrachovat,“ varuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a dodává: „Osmdesát procent firem říká, že bude bojovat s nedostatkem zakázek.“

Ekonomický život podniků během první vlny epidemie komplikovaly též potíže se zaměstnanci, kteří museli zůstat v karanténě, anebo problémy s logistikou vzešlé z uzavřených hranic, což opět nastává.

Olomoucká továrna Koyo Bearings, jež vyrábí ložiska pro automobilový průmysl, eviduje devadesát procent zakázek oproti předkrizovému období. „Je to částečně dané i odloženou poptávkou. Druhá vlna ale může vše okamžitě změnit. Zavírání jednotlivých lokalit by sektor ustál. Pokud by se ale zavíraly hranice na úrovni států, dopad by byl obrovský,“ říká prezident továrny Petr Novák.

Existenčně by byla ohrožena třetina firem z oboru, hlavně ty menší a střední, odhaduje: „Část českých firem z automotive je vystavena obrovským ztrátám, má sjednané úvěry z vládních programů, ale i potíže s cash flow. Druhá vlna a tvrdá bezpečnostní opatření by měly likvidační následky.“

Černým scénářům mohou zamezit vládní podpůrné programy. „Pokud by se vypnul Antivirus, chceme, aby na něj plynule navázal kurzarbeit, to je klíčové,“ zdůrazňuje Špicar. Podnikům by podle něj usnadnilo i zavedení zrychlených odpisů, které by motivovaly soukromé investice.

„Pokud stát nevytvoří firmám vhodné podmínky, jednatelé či manažeři budou dále raději odkládat důležité investiční akce, a jejich firmy tak začnou výrazněji ztrácet tempo ve srovnání se zahraniční konkurencí. Schopnost udržet vysoké tempo investic považujeme v dnešní, pro automobilový průmysl přelomové době, za naprosto kritické,“ podotýká Petzl.

Od ledna do srpna se v Česku prodalo o čtvrtinu méně nových osobních automobilů, tedy přes 131 tisíc. Škoda Auto měla 38procentní podíl na trhu, odbyt jí klesl o čtrnáct procent na padesát tisíc vozů. Následovaly Hyundai, Volkswagen, Toyota a Peugeot.

Evropské sdružení výrobců automobilů také upozornilo, že kvůli koronakrizi letos přišel evropský automobilový sektor o produkci v hodnotě kolem sta miliard eur.

Největší šok a skokový pád utrpěla tuzemská průmyslová výroba v květnu, kdy se meziročně snížila o více než čtvrtinu, uvedl statistický úřad. V následujících měsících se nicméně výroba vzpamatovala a v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent. Konkrétně oblast výroby motorových vozidel byla v květnu nižší takřka o polovinu, v červnu ztrácela přes třináct procent a naposledy v červenci byla meziročně nižší pouze o necelé procento.

Pro dodavatele do automobilového průmyslu tak budou stěžejní následující měsíce, ve kterých chtějí udržet výrobu a vyhnout se opakování finančně náročných scénářů z první poloviny roku. Nastaly by podruhé v krátké době, což už by producenti nemuseli přežít.