Tento týden se uzavřela kauza kdysi nadějného podnikatele Trevora Miltona. Jedenačtyřicetiletého zakladatele a bývalého šéfa americké automobilky Nikola, kterého ještě před pár lety mnozí přirovnávali k Elonu Muskovi, newyorský tribunál odsoudil ke čtyřem letům vězení, propadnutí majetku a pokutě ve výši jednoho milionu dolarů (přes 22 milionů korun) za klamání investorů. Těm Milton lhal o vyspělosti technologií Nikoly, aby je přiměl nalít peníze do akcií svého startupu, ačkoli ve skutečnosti v ruce nic reálného neměl.
Odsouzený byznysmen se podle britského deníku Financial Times během pondělního vyhlášení rozsudku rozplakal a prosil soudce, aby vzal v potaz „jeho citlivou povahu“ a skutečnost, že „nebyl příliš zkušeným generálním ředitelem“, a ušetřil ho vězení. Podnikatelovi právníci rovněž naznačili, že se proti rozhodnutí soudu odvolají. Bývalý šéf Nikoly by měl během projednávání odvolání prozatím zůstat na svobodě na kauci.
Žaloba přitom požadovala daleko přísnější trest a přirovnávala Miltonovy zločiny k případu Elizabeth Holmesové, zakladatelky farmaceutické společnosti Theranos. Také tato manažerka, svého času nejmladší americká miliardářka, dokázala lží přesvědčit investory i pacienty, že její firma vyvíjí revoluční medicínskou technologii, za což si loni vysloužila víc než jedenáct let za mřížemi. Soudce Edgardo Ramos však uvedl, že zatímco podvody zakladatelky Theranosu vedly ke ztrátám na životech, Miltonovy nikoliv. Proto ho potrestal mírněji.
Podle státního zástupce Damiana Williamse by měl být případ varováním pro všechny startupisty ve světě, aby se vyhnuli předstírání technologického pokroku. „Pokud uvedete investory v omyl, zaplatíte za to tvrdou cenu,“ prohlásil u soudu Williams. A jak dodávají americká média, poučit by se z něj mohli i burziáni, jimž pád Nikoly a Theranosu ukázal, že naskakovat na reálnými čísly nepodloženou investiční mánii se nemusí vždy vyplatit.
Miliardářem přes noc
Trevor Milton založil firmu Nikola Corporation v roce 2014 v americkém Utahu a záhy se o něm začalo psát jako o druhém Elonu Muskovi. Stejně jako on vyráběl inovativní elektrická vozidla, nebo to alespoň tvrdil, a také si vypůjčil do názvu své společnosti jméno proslulého srbsko-amerického vynálezce Nikoly Tesly. S Muskem ho pojilo také aktivní vystupování v médiích a na sociálních sítích, kde horlivě představoval jednu ambiciózní vizi za druhou.
Velkou pozornost vzbudila automobilka Nikola například v roce 2018, když vypustila na internet video, které zachycovalo její kamion jezdící na vodík. Až později vyšlo najevo, že šlo o podvrh a tahač byl jen maketou bez motoru, kterou technici prostě pustili z kopce.
Řada investorů nicméně slibům charismatického podnikatele uvěřila. V červnu roku 2020 se Milton stal přes noc miliardářem, když uvedl Nikolu na americkou burzu Nasdaq prostřednictvím dohody s takzvanou SPAC společností (viz box). V jednu chvíli firma dosáhla na tržní ohodnocení přesahující třicet miliard dolarů, čímž se zařadila mezi nejhodnotnější startupy světa, a dokonce překonala tradiční americkou automobilku Ford. V tom samém roce ale přišel její rychlý pád.
SPAC firmy: prázdné burzovní schránky, které teprve hledají svůj byznys
- Zkratka pochází z anglického „special purpose acquisition company“.
- Označuje nově založenou společnost, která bez svého vlastního byznysu vstoupí na akciovou burzu a teprve poté hledá konkrétní firmu, kterou koupí a s ní se sloučí. Nadále se pak obchoduje s jejími cennými papíry.
- Pokud SPAC firma společnost ke koupi do dvou let nenajde, peníze investorům vrací.
- Tato forma vstupu na burzu začala být populární hlavně v USA v roce 2020, protože umožnila atraktivním startupům rychleji proniknout na Wall Street. Nyní je však po množících se bankrotech těchto podniků na ústupu.
- V Česku letos vstoupil na burzu prostřednictvím dohody se SPAC společností internetový prodejce obuvi a oblečení Footshop.
Že je Nikola jenom velký podvod, odhalil známý hedgeový fond Hindenburg Research. Jeho analýza zjistila, že automobilka zveličuje schopnosti svých technologií a předstírá uvedení vozů na trh. V září 2020 navíc začala Miltona vyšetřovat americká Komise pro kontrolu cenných papírů a tamní ministerstvo spravedlnosti pro podezření z ovlivňování hodnoty akcií. Milton tehdy rezignoval na pozici generálního ředitele. Následovala série žalob, která vyvrcholila nynějším soudním verdiktem.
Cestou SPAC do pekel
„Automobilka Nikola pod Miltonem naplnila všechny znaky typických finančně-kasinových sázek poslední doby. Rychlé růsty a propady cen, chytlavý název, minimální příjmy při rekordních valuacích firmy a více mediální pozornosti než skutečného byznysu,“ popsal pro e15 příběh startupu ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.
Důležitým momentem tohoto příběhu je i snadná cesta na burzu prostřednictvím SPAC společnosti. Následkem boomu tohoto modelu v covidové éře se na americkou burzu dostaly i firmy, které na to zjevně nebyly připraveny. Jak upozornil Wall Street Journal, řada z nich je ve velkých problémech, a některé už přestaly existovat. „Společnosti, které tímto způsobem vstoupily na burzu, ztratily více než 100 miliard dolarů tržní hodnoty. Nejméně 12 z nich vyhlásilo bankrot a více než 100 z nich nemá dostatek hotovosti, protože je trápí vyšší úrokové sazby a rostoucí náklady,“ napsal americký list už letos na jaře.
Výsledkem je pomalý ústup od SPAC modelu, alespoň ve Spojených státech. K tomu, že budou investoři vůči prázdným burzovním schránkám mnohem obezřetnější, přispěje i kauza Trevora Miltona. Přestože podle Dominka Stroukala není v hlavních obrysech nijak nová. „Šéfové prudce rostoucích ambiciózních firem byli vyšetřováni odjakživa, nyní jim ale nahrává doba, doba politiky uměle nízkých výnosů, která nás tlačí pryč od konzervativních investic k rychlým spekulacím,“ myslí si ekonom z Metropolitní univerzity Praha. „Je to voda na mlýn těch z nás, kteří ukazují na přílišnou podobnost současných trhů a internetové horečky z přelomu milénia. I tehdy stačil jen krásný název, myšlenka a nějak se dostat na burzu.“
VIDEO: Jaké jsou plány EU a světa v oblasti elektromobility?
