Boom na trhu s komerčními drony v posledních letech potěšil masy běžných uživatelů po celém světě, méně už strážce bezpečnosti letišť. Česko není výjimkou, naopak. Množství registrovaných pilotů a provozovatelů dronů, které eviduje Úřad pro civilní letectví, patří poměrově k nejvyšším v Evropě. Zároveň se ale množí incidenty v okolí největšího tuzemského letiště, které mohou ohrozit velká dopravní letadla. Většina hříšníků ale trestu uniká.
Letiště Václava Havla loni v součinnosti s policií řešilo 21 případů, za prvních osm letošních měsíců už 32 případů. Vždy se jednalo o dron detekovaný v „no drone zóně vůči prostoru letiště“. Většinu provinilých osob se přitom nepodaří identifikovat. Na úterní konferenci Aliance pro bezpilotní letecký průmysl to uvedl Jan Kolář z Letiště Praha, jenž zodpovídá za oblast bezpečnostních technologií určených k ochraně letiště.
„Lidé vědí, že létají, kde nemají. Takže 94 procent letů trvá od dvou do pěti minut. Než vyšleme zprávu policii, ta ji přijme, zareaguje a přijede na místo, dotyční už jsou doma a pijí kafe. Chytit pachatele je bohužel otázkou náhody, což je problém,“ řekl Kolář. „Ruzyně“ tak ještě více prohloubí spolupráci s Úřadem pro civilní letectví.
V první polovině roku letiště přesunulo provoz na tři měsíce na vedlejší dráhu v době, kdy tu hlavní opravovalo. „Spoustě lidí přišlo jako dobrý nápad létat přímo v ose dráhy. Pár se jich nám podařilo zachytit,“ dodal Kolář s tím, že přibývá letů v centru Prahy.
Množící se incidenty vyplývají z rapidního nárůstu počtu komerčních dronů používaných amatéry. Ceny dronů výrazně klesly, za nízké desítky tisíc korun tak lze pořídit stroj, se kterým může uživatel letět kilometry daleko, a to jak horizontálně, tak vertikálně, byť tím porušuje zákon. Podle platné legislativy totiž pilot smí letět jen do vzdálenosti, odkud vidí dron pouhým okem – zpravidla tedy do vzdálenosti stovek metrů.
Úřad pro civilní letectví eviduje 41 tisíc provozovatelů dronů a téměř 44 tisíc dálkově řídících pilotů. Česko tak patří k evropským zemím s poměrově vůbec nejvyšším počtem registrovaných uživatelů v Evropě, uvedl na konferenci mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký.
V drtivé většině převažují drony čínského výrobce DJI, který dominuje světovému trhu s komerčními drony od počátku jejich boomu. Loni drželi Číňané více než poloviční podíl na tomto globální trhu, uvedl server DroneAnalyst.
Důsledkem je tak i rostoucí počet sankcí. Zatímco v roce 2019 ÚCL evidoval 26 řízení, do konce letošního srpna už vedl 56 řízení – část z nich se týká pilotů, kteří s drony létali nad požárem v Hřensku a porušovali předpisy. Od roku 2019 až dosud úřad vystavil pokuty v celkové výši téměř 1,4 milionu korun.
Zajištění větší bezpečnosti si účastníci konference z řad ministerstva dopravy, ÚCL, Řízení letového provozu i dalších institucí slibují mimo jiné od sladění národních legislativ s tou evropskou. Nově by také provozovatel dronu mohl mít povinnost nepřetržitě se elektronicky zviditelňovat a sdílet polohu dronu s daným poskytovatelem služby řízení letového provozu, uvedl na konferenci Vlado Foltin, projektový manažer Agentury EU pro bezpečnost letectví (EASA).
Významná změna pravidel přišla s posledním dnem roku 2020. Od té doby mají povinnost prakticky všichni, kdo chtějí létat s dronem, registrovat se a složit online test. Další posun si zástupci státu slibují od projednávané novely zákona o civilním letectví.
Vedle úprav legislativy chtějí státní instituce využít k větší ochraně před drony více svých vlastních dronů. Například ŘLP se nyní chce zaměřit na jejich využití k ochraně kritické infrastruktury státu, kam patří například významné elektrárny.
Dronovou letku postupně rozšiřuje i Letiště Praha, byť zdaleka ne vždy k bezpečnostním účelům. „Využíváme je mimo jiné k inspekci střech a plášťů letištních budov, které jsou často staré a potřebují rekonstrukce. Díky 3D snímkům odhalujeme, kde dochází k únikům tepla, a tomu přizpůsobujeme rekonstrukce a šetříme náklady,“ popsal Kolář.
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?
