Na letecký průmysl dopadla největší krize v historii. Některé aerolinky už pandemie zadusila, jiné volají po vládní finanční injekci. O práci v oboru přicházejí tisíce lidí. „Řešení krize spočívá v testování pasažérů,“ říká Rafael Schvartzman, viceprezident Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA), u jehož založení na sklonku druhé světové války byly po boku dalších 56 leteckých společností i České aerolinie.
Jak vážně zasažené jsou aerolinky v současné době?
Osobní letecká doprava se jen v Evropě propadla od začátku roku asi o 67 procent. V červnu jsme počítali s poklesem příjmů i zisků o polovinu, pravděpodobně jsme ale vývoj podcenili a čísla korigujeme. Ztráty jsou daleko hlubší než ty plynoucí z jedenáctého září nebo finanční krize.
Proč přesně?
Krize je bezprecedentní svou délkou a intenzitou mezinárodního lockdownu. Žádný podnik nemohl reálně počítat s téměř úplným kolapsem příjmů, jenž se navíc táhne dlouhé měsíce. Proto dál potřebujeme urgentní krátkodobou finanční a regulační pomoc, abychom přežili zimu. Musí se také nastínit plán, jak restartovat mezinárodní spojení.
Lze předpokládat, že během zimních měsíců řada dopravců úplně skončí. Tušíte, jaké dopady to může mít?
Záležet bude na tom, jak moc jednotlivé vlády dopravce podpoří, kdy se hranice znovu otevřou a zmizí povinné karantény. Největší obavy máme o zaměstnanost. V ohrožení je celosvětově 4,8 milionu lidí přímo spojených s letectvím. Když k tomu připočtete místa v cestovním ruchu, turismu a dalším byznysu, který závisí na propojenosti s letectvím, dostáváme se na desetinásobek, tedy na necelých padesát milionů ohrožených pracovních míst.
A přesně ty důsledky?
Možných je jich více. Zasažen bude růst obchodu a jeho globální propojenost, vzdělání a kulturní příležitosti nebo možnost navštěvovat přátele a rodinu. Ekonomické a sociální dopady budou roky přetrvávat.
Proč by měl stát riskovat peníze daňových poplatníků na pomoc aerolinám v době, kdy by většina bank leteckým společnostem nepůjčila ani euro?
Předně - letectví je dál životně důležité pro světovou ekonomiku. Aerolinky podnikaly repatriační lety, speciální nákladní lety přepravují nezbytný zdravotnický materiál a drží globální dodavatelské řetězce v chodu. Tato práce je zcela zásadní. Bez podpory ale nemůže pokračovat. Z dlouhodobého hlediska mnoho aerolinek bylo solventních díky úspěšnému byznysu do okamžiku, než vlády přistoupily k omezením. Miliony profesionálů nyní přichází o práci, ale nejsou na vině. Naopak si zaslouží si podporu.
Kolik aerolinek si už na nějakou podporu sáhlo?
Celosvětově obdržely okolo 120 miliard dolarů. Polovinu ale tvoří půjčky, jenž musí být splaceny. Představují břemeno, jenž ovlivní schopnost investovat do zelenějších technologií, návrat k předkrizové zaměstnanosti a otevírání linek do nových destinací.
Kdo nejvíc požadavky aerolinek vyslyšel?
Finanční pomoc byla poskytována velmi nerovnoměrně napříč státy a regiony. Zatímco vlády v Severní Americe a Evropě poskytly finance v rozmezí od 15 do 25 procent z příjmů dané aerolinky v daném regionu, společnosti v Jižní Americe, Africe a na Středním východě obdržely jen asi jedno procento.
Měly by státy měnit ještě nějaký svůj přístup?
Je nezbytné, aby vlády ustoupily od představy, že lze rizika eliminovat. Musí se naopak soustředit na řízení rizik. To je rozdíl. Jinými slovy: musíme se naučit žít s virem po nějakou dobu. Nevypaří se přes noc a do té doby nemůžeme čekat v nekonečném lockdownu. Alternativní řešení ke karanténě přitom existují. Zřejmé je testování pasažérů. Pokud získáte negativní test před letem, měl byste být volně vpuštěn do destinace, kam cestujete. To je rozumné a přiměřené řešení pro ochranu zdraví veřejnosti, které zároveň umožní normální život na tak dlouho, jak to bude možné - do restartu.
Jaká je v tom vaše role?
Přesvědčujeme vlády, aby sjednotily svou pozornost na testování pasažérů. To je řešení. Práce IATA je rozhodující. Také se díváme na Evropskou unii a komisi, které vytvářejí protokol, jak by se pasažéři měli testovat. To by byl důležitý krok vstříc restartu, čímž se vracím k řízení rizik. Pokud na něj jsou vlády připravené, věříme, že je šance na větší svobodu pohybu osob velmi vysoká.
Říkáte, že dopravci budou po pandemii opět prosperovat. Ale předpokládám, že pracujete s vícero scénáři možného vývoje trhu, přiblížíte je?
I když se letectví začne zotavovat, neočekáváme, že se vrátíme k objemu loni přepravených pasažérů do roku 2024. Pokud nás vlády nepochopí, obnova potrvá mnohem déle. Je ale evidentní, že vlády souhlasí se způsobem, jak testování pasažérů provádět. Nastartujeme pilotní plány, abychom dokázali, že to může fungovat. To je náš úkol pro příští měsíce. Cíl je jasný - léto 2021. Je to šance na obnovu. Nedosáhneme-li jí, budoucnost letectví bude bezútěšná.
Hned po první vlně pandemie se objevily informace, že by v letadlech část sedadel zůstala neobsazena, aby se alespoň částečně snížila koncentrace pasažérů. Patří toto opatření ke skutečně realistickým a s jakými dalšími kalkulujete?
Velmi hlasitě jsme zdůrazňovali, že blokování prostředního sedadla nebylo nezbytné ze zdravotního pohledu. Opatření by mělo velmi negativní vliv na ekonomickou životaschopnost jednotlivých linek. Většina aerolinek potřebuje alespoň sedmdesátiprocentní obsazenost letadel, aby vydělávala. Pokud by se zmíněným opatřením snížila maximální možná obsazenost na dvě třetiny, řada služeb by nebyla životaschopná.
Náš výzkum odhalil jen 44 případů přenosu nákazy během letu, ke většině z nich navíc došlo před povinným používáním roušek a zavedením dalších opatření. Většina regulátorů to uznala.
Změní se ceny letenek?
O tomto nemůže IATA spekulovat. Je to na rozhodnutí každého jednoho dopravce.
Platí pro aerolinky stejné závěry, jaké prezentují některé studie, že čím modernější technologie máme, tím rychleji se dokážeme vyhrabávat z krizí?
Díky moderním technologiím na sdílení dat je jistě možné na události reagovat rychleji. Dokážeme rychleji analyzovat a poučit se z lekcí, kterými procházíme. Pořád to ale vyžaduje silný politický leadership v zavádění nových politik. My teď, v době pandemie, neustále pozorujeme nejednostranný přístup vlád. Připouštím, že dost možná žádný dokonalý způsob, jak krizi čelit, neexistuje.
Ale letectví je celosvětový byznys, vyžaduje mezinárodní spolupráci a jasně dané standardy. Podíváme-li se na čísla o bezpečnosti, zjistíme, jak moc je spolupráce mezi vládami a leteckým byznysem úspěšná. Není žádný důvod domnívat se, že by podobný přístup nefungoval ve snaze zvládnout COVID-19.
Rafael Schvartzman Narodil se v Paraguayi, má polské kořeny. Vystudoval ekonomii na University of the Pacific v Kalifornii. Před vstupem do IATA v roce 2005 pracoval necelých osm let jako manažer v doručovací společnosti DHL. V IATA začal v Buenos Aires, nejprve zastupoval oblast Uruguay, Paraguay a Argentina, poté povýšil do pozice regionálního ředitele pro Evropu, kde od roku 2010 působí jako viceprezident. Z madridské kanceláře tak zastupuje více jak stovku evropských aerolinek. |
