Cloud je vlastně sdílená ekonomika. Kvůli potřebné specializaci ale jiná cesta není

Co stojí za rostoucí oblibou cloudů?

Spolu s virtualizací se cloudové technologie vyvíjejí zhruba patnáct let. Tehdy to byl tak trochu divoký západ, podobně jako s datovými centry, která mohl v té době postavit téměř kdokoli. Dnes se ale digitalizace obrovsky posunula a firmy potřebují co nejkvalitnější a nejspolehlivější služby. Stačí, aby e-mail nefungoval deset minut, a už máte problém. K tomu se připojuje řada kyberbezpečnostních rizik. Proto roste potřeba hlubší specializace, kterou si málokdo může dovolit zajistit interně. Navíc je dnes odborníků pro taková řešení nedostatek.

Jaký vliv má zesilující evropská regulace?

V podstatě nám otevírá oči. Především ale říká firmám, že na některé oblasti zatím nedávaly potřebný důraz. Zároveň podporuje potřebu specializace a zaměření na klíčové oblasti.

Kdo na to slyší? IT specialisti, management nebo třeba specialisté na bezpečnost?

V zásadě všichni. Samozřejmě, že experti na IT si nechtějí, jak se říká, vypustit svůj rybník. Zároveň je ale pro ně čím dál těžší přesvědčit management o nutnosti navýšení rozpočtů.

Má regulace reálný vliv na bezpečnost?

Pokud ztratíte data nebo budete muset zaplatit nějakou pokutu, tak vás to ke změně donutí. Někteří menší podnikatelé si mnohdy neuvědomují, jak fatální dopady může mít únik jejich vlastních nebo dokonce klientských dat.

Ale na rostoucí popularitu cloudu se dá dívat i jinak, a to perspektivou sdílené ekonomiky. Specialisté na široké spektrum věcí pro interní řešení postupně mizí, podobně, jako zmizí některé pozice díky automatizaci. A tyto nové technologie budou nastavovat a servisovat externí odborníci. Je to nezadržitelný vývoj. Dnešní děti umí využívat mobil, jak se nám o tom ani nezdálo, ale málokteré si v něm umí vyměnit SIM kartu. Musíme soustředit odborné znalosti tam, kde to dává smysl. A tohle je svým způsobem podobné. Ostříhat se taky necháte u kadeřníka, který to umí, a protože je to jeho specializace a stříhá i další lidi, je v tom lepší než vy.

Co doposud firmám v přechodu na cloud bránilo?

Jednou z hlavních překážek byla obava ze změny zavedených postupů a systémů, které již fungovaly, a na které byly zvyklé. Opatrnost pramenila z dlouhodobé spolupráce s lokálními IT společnostmi, kterým firmy důvěřovaly a osvědčené postupy nechtěly měnit.

Jak se to dá překonat?

Hlavně klademe důraz na bezpečnost našich datových center, která splňují nejpřísnější provozní i bezpečnostní standardy. Důležitým krokem je také zapsání cloudových služeb do národního katalogu e-Government. Audity a certifikací, které prověřily odolnost vůči kybernetickým hrozbám, prošlo a zajistilo si tak soulad s patřičnou vyhláškou, jen velmi málo českých firem. Klíčová provozní opatření na bezpečnost, která jsme aplikovali, jim tak usnadní jejich soulad s regulací NIS2.

Klíčová je i podpora během migrace do cloudu. Snažíme se zajistit, aby přechod probíhal hladce a bez narušení každodenního chodu firmy. Důležitá je i předvídatelnost nákladů. Pokud firma nemění parametry čerpaných služeb, její náklady zůstávají stabilní. Což u jiných forem fungování a některých poskytovatelů platit nemusí.

Jak je složité se pro společnosti a jejich zaměstnance přeorientovat v tom reálném fungování?

Není. V rámci České republiky jsou vzdálenosti relativně malé, takže firmy mohou mít pocit, že data jsou stále v jedné z jejich poboček. Pokud jsou navíc sítě propojeny virtuální technologií IP VPN či SD-WAN, není mezi cloudovým a lokálním prostředím prakticky žádný rozdíl. IT administrátoři mohou pokračovat ve své práci bez změn, s tím rozdílem, že už nemusí řešit hardwarovou infrastrukturu.

Co vidí jako největší přínos a naopak?

Zejména oceňují, že nemusí každých šest let investovat do obnovy hardwaru, což samozřejmě výrazně snižuje náklady na infrastrukturu. U firem s vlastním IT oddělením také odpadá nutnost udržovat dovednosti pro jeho konfiguraci a správu. Cloudová řešení jsou navíc robustnější a technicky pokročilejší, než co by si firmy mohly postavit samy.

Na druhé straně mají obavy, že výpadek jejich lokálního internetu by mohl způsobit úplné odstavení provozu. To je částečně oprávněné. Nicméně, tento problém může nastat i v případě, že mají IT infrastrukturu interně. Pro minimalizaci rizik nabízíme řešení jako SD-WAN, tedy síť s různými přístupy na internet, a podporu v oblasti optického připojení. Další možností, jak zvýšit bezpečnost dat zákazníka je integrace uvedených služeb do našeho SOCu, tedy centra, které řeší kybernetickou bezpečnost.

Jak probíhá taková migrace? Znamená přerušení některých činností? Je třeba se na ní nějak připravit?

Obvykle probíhá tak, že se virtuální servery přesouvají 1:1. Což znamená, že není potřeba redukovat data, která stále přibývají. Používáme replikační nástroje, které v reálném čase přenášejí data do cloudu. Následně se koordinovaně přepne provoz na novou platformu. V případě, že je množství dat příliš velké, může zákazník doručit data na externím úložišti přímo k nám, kde je nahrajeme a následně synchronizujeme.

Opravdu se lidé nebrání ztrátě kontroly nad procesy?

Někdy se obávají ztráty kontroly, nikoli však nad samotnými procesy, ale spíše nad svou „mocí“ ve firmě. Je však důležité si uvědomit, že existuje mnoho dalších oblastí, které je třeba v IT řešit, takže i po přesunu do cloudu budou tito pracovníci mít dostatek práce a příležitostí se realizovat.

Mění se přechodem na cloudy i požadavky zákazníků, třeba co do rozsahu či struktury služeb?

Zásadně, a to zejména v oblasti bezpečnosti. Přechodem do cloudu zákazník nemusí detailně řešit bezpečnostní opatření, která by musel řešit při provozování vlastní infrastruktury. Tuto starost přebíráme my, tudíž to od nás očekává a vyžaduje. Navíc mají zákazníci snadný přístup k novým výkonovým zdrojům, což jim umožňuje flexibilně reagovat na aktuální potřeby, aniž by museli plánovat dlouhodobé investice. Mají přístup k možnostem, které by při provozování vlastní infrastruktury nebyly ekonomicky výhodné a očekávají to.

Co by si měla společnost rozmyslet, než se do takového řešení pustí?

Před tím, než se firma rozhodne přejít na cloudové řešení, je vhodné zvážit všechny aspekty a úhly pohledu. U nás v T-Business například nabízíme službu IT Landscape Discovery, což je forma auditu, kde vedeným rozhovorem identifikujeme optimální řešení potřeb zákazníka. Tento krok pomáhá firmám lépe pochopit, co od cloudového řešení očekávat a jaké konkrétní přínosy jim může přinést.

Studie Maria Draghiho pro Evropskou komisi říká, že Evropa má málo firem pro řešení cloudu, protože má moc silnou regulaci. A zvládnou ji jen ti největší, což znamená vlastně ti z USA, jako třeba Amazon. Co si o tom myslíte?

Když cloudové technologie začínaly, regulace v této oblasti nebyla příliš rozvinutá ani v USA, ani v Evropě. Americké firmy byly ale schopné využít určité flexibility a rychle se adaptovat na nové technologie, což jim umožnilo získat náskok. To přispělo k jejich současné pozici v globálním cloudovém prostředí. Regulace v Evropě může být pro některé společnosti náročnější, zejména pro menší hráče, ale není to hlavní překážka. Spíše se jedná o snahu vytvořit strukturovaný rámec pro rozvíjející se technologie. V USA je legislativa v některých oblastech uvolněnější, například v otázkách ochrany osobních údajů, ale osobně si nemyslím, že právě toto je důvodem jejich technologické dominance.

Michal Koláček (45)

Je manažerem datových center a cloudových služeb pro firemní zákazníky v T-Mobile. Současně je jednatelem ve společnosti CE Colo Czech, patřící do skupiny T-Mobile. V minulosti pracoval například pro společnosti Casablanca INT či Telefonica O2.