Rostoucí ceny ohrožují finanční zdraví Čechů takřka nejvíce z celé EU. Ačkoli podle nedávného zjištění Indexu prosperity Češi v průměru ušetří 19 procent ze mzdy, dramaticky se zdražující energie i potraviny mohou úspory rychle vyčerpat. Ohrožené jsou zejména nízkopříjmové domácnosti, kde nemá žádnou finanční rezervu více než 60 procent z nich.
Počet Čechů, kteří se dostávají do finančních potíží, poroste. I proto se řada firem a velkých společností jako Česká spořitelna rozhodla přiblížit klientům téma, jak získat dodatečné příjmy od státu. Informace o dávkách a příspěvcích jsou sice veřejně dostupné, jsou však psané poměrně odborným jazykem, kterému není snadné porozumět. I to může být důvod, proč dávky čerpá malé procento z těch, kteří by na ně dosáhli.
Příspěvek na bydlení
Tento příspěvek může významně pomoci se zvýšenými náklady na bydlení. Slouží k pokrytí nájmu, energie, vody, topení, ale také třeba komunálního odpadu. Ještě donedávna nebylo úplně jednoduché si příspěvek na bydlení zařídit. Stát ale společně s celkovým navýšením příspěvku na bydlení také zjednodušil proces vyřízení. Od 1. října 2022 je potřeba doložit náklady na bydlení a příjmy jen dvakrát za rok. Zvýšily se i normativy, ze kterých se dávka počítá. Normativy jsou státem stanovené předpokládané náklady na bydlení podle toho, kolik osob žije v domácnosti a v jaké lokalitě bydlí.
Modelový příklad
Paní Jana žije s malým dítětem v menším městě v nájemním bytě s plynovým topením. Měsíčně si vydělá 14 975 korun, pobírá ještě přídavek na dítě v hodnotě 1 270 korun. Její roční faktura za plyn narostla z 28 tisíc korun na 48 tisíc korun. Skutečné náklady na bydlení přesáhly měsíčně 15 tisíc korun, ale po zdražení plynu musí každý měsíc platit 16 500 korun. Její výše příspěvku na bydlení před 1. říjnem 2022 byla 4 443 korun. Od října 2022 již dosahuje 8 942 korun. Se zvyšujícími se náklady na výchovu a péči o nezaopatřené dítě se zvyšuje i tento příspěvek. Na jedno dítě je možné dostávat až 1 380 korun měsíčně a stát přislíbil od příštího roku zvýšení této částky.
Mimořádná okamžitá pomoc
Jedná se o jednorázovou dávku pomoci v hmotné nouzi, o kterou lze požádat i vícekrát. Nově je součástí této dávky i pomoc s tzv. nezvladatelným vyúčtováním energií, kde horní strop pro poskytnutou pomoc je až 92 400 korun. Ale tato dávka může pomoci například i s nákupem pračky, ledničky nebo vybavením pro školáka či zaplacením školy v přírodě.
Finanční rezervy se rozplývají
Situace občanů České republiky se vlivem prudkého růstu inflace v posledních měsících výrazně mění a právě energie představují 6,1 výdajů výdajů domácností, což je zhruba o třetinu více než činí průměr EU. Drahé energie už teď snižují finanční rezervy, omezují schopnost spořit či investovat a zvětšuje se i podíl plateb za energie na celkových výdajích. Současná ekonomická krize vyvolaná kombinací pandemie a války na Ukrajině zásadním způsobem proměňuje stav finančních rezerv českých domácností, který je ale zatím stále dobrý.
Jen osmnáct procent českých domácností uvádí, že úspory nemá, což je třetí nejlepší výsledek v EU. Zásadní je však objem částky, která má pokrýt nenadálé výdaje, jako je oprava auta nebo domu, výměna spotřebičů či pohřeb. „Ta se odvozuje od měsíční hranice rizika chudoby a v případě České republiky jde o 12 800 korun," uvádí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Tato částka je podle Navrátila nedostačující v případě vzniku finančních potíží, nemluvě o současné situaci, kdy se kombinuje energetická a inflační krize. Jen inflace během roku reálnou hodnotu 12 800 snížila zhruba na 10 500 korun.
Data ze Spořitelny
55 procent klientů nemá vytvořenou finanční rezervu na období delší než tři měsíce
Jen 4 procenta domácností využívá příspěvek na bydlení (na jeho čerpání by ale dosáhlo cca 20 procent domácností)
O třetinu se od začátku roku zvýšil počet dětí podpořených přídavkem na dítě Objem vyplacených přídavků na dítě od začátku roku stoupl o 38 procent
