Zjistit si svoji vodní stopu lze kalkulačkou na webu. Ptá se i kolik kdo jí masa

Vodovodní baterie s perlátorem dokáže vodu provzdušnit a tím snížit její spotřebu.

Vodovodní baterie s perlátorem dokáže vodu provzdušnit a tím snížit její spotřebu. Zdroj: GROHE

Nejen jak často si dopřejete vanu, ale třeba i kolik a jakého masa sníte. Na to se ptá vodní kalkulačka, kterou spustil výrobce sanity GROHE spolu s agenturou Story TLRS.

„Ochrana vodních zdrojů patří k největším ekologickým výzvám dneška. Přitom lidé mohou spoustu vody ušetřit, aniž by nějak zásadně museli změnit své chování,“ říká GROHE Marketing Activation Manager pro Česko a Slovensko Václav Kužílek.

Typickým příkladem může být použití takzvaného perlátoru. Jde o jednoduchý nástavec na baterii, který zajišťuje provzdušnění vody. Svým způsobem nejde o nic extra nového. Už z dřívějších dob mnozí znají především různá sítka, která usměrnila tok a jakoby tekutinu „naperlila“.

Dnešní výrobky jsou ale dokonalejší a podle některých výrobců dokáží ušetřit až desítky procent spotřeby, aniž by si to uživatel pocitově uvědomil. Podobně lze šetřit vodou i úspornými sprchovými hlavicemi či duálním splachováním na toaletě.

Hovězí steak spotřebuje 2,2krát víc než drůbeží

Kalkulačka na stránkách se ale ptá třeba i na to, jak často a jaké jíte maso. Podle jejích autorů zatímco „výroba“ 300 gramového drůbežího steaku si vyžádá 1170 litrů vody, u hovězího jde dokonce o více než 4,5 tisíce litrů. Celých 2,5 tisíce litrů pak potřebuje půl kilogramu sýra.

Česká republika bojuje v posledních letech s nedostatkem vody z několika důvodů. V první řadě má nevýhodnou pozici, protože z ní veškerá voda odtéká do okolních států, ale prakticky žádná nepřitéká. V posledních létech se také dešťové srážky soustřeďují jen do určitých období a mnohem více koncentrují v některých oblastech, zatímco v jiných prší minimálně. 

Své způsobily i změny v krajině, vyvolané člověkem. Narovnávání vodních toků, změna způsobů, jakými se obdělává půda, sekání trávníků na krátko, pěstování monokultur, betonování... to vše vyvolává horší podmínky pro zasakování dešťů do půdy a výrazný úbytek spodních vod.

Proto se kalkulačka logicky nezaměřuje jen na vodu, kterou odebereme ze sítě, ale na i na tu, která chybí v krajině.

„Chtěli jsme vzbudit zájem o problematiku hravou formou a zároveň edukovat o potřebě ochrany vodních zdrojů. Lidé dnes nechtějí příliš omezovat své pohodlí, proto je podstatné najít mezi úsporou a osobním komfortem určitý balanc,“ podotýká Kužílek.

„Složitá témata vyžadují jednoduchou a zábavnou formu,“ přidává se Jiří Markvart ze Story TLRS. Kromě těchto dvou subjektů spolupracovali na kalkulačce i odborníci z projektu H2ospodář. Akce navázala na dříve spuštěnou kampaň na stránce, kde lze najít údaje o vodní spotřebě a také tipy, jak vodu šetřit.

K ne zcela běžným pomocníkům při snižování spotřeby mohou patřit třeba i detektory, které ji identifikují tam, kde nemá být. A upozornit tak na její úniky.

Češi jsou vesměs šetrní

Češi se přitom nemusí vůbec stydět. Jejich spotřeba vody patří mezi vyspělými státy k nejnižším. Okolo 90 litrů na den představuje jen zlomek toho, co denně spotřebuje obyvatel USA, Kanady nebo Austrálie.

Své v tom bezpochyby sehrály i rostoucí ceny vodného a stočného. Nicméně stále platí, že spotřebováváme násobně víc, než lidé v některých afrických či asijských zemích, kde je základní tekutiny nedostatek. Konec konců, lidstvo zažilo i lokální konflikty o vodu. Přičemž jich časem možná bude přibývat.

„Málokdo si uvědomuje, že u nás máme vlastně vodní blahobyt. Nemusí to být ale navždycky, čehož první známky už jsou viditelné. Samozřejmě, velká část spotřebované vody se do přírody zase vrátí. Většinou ale do řek, kterými odteče z naší země pryč. Potřebovali bychom i nižší spotřebou přispět k ponechání většího množství vody v přírodě tak, jak tam přišla ve formě dešťů. I proto společnost GROHE vyvinula technologii EcoJoy, která vám úsporu garantuje,“ uzavírá Kužílek.