Geopolitická krize láká fondy do bezpečnějších přístavů
Geopolitická nejistota, drahý kapitál a návrat inflace ochladily chuť fondů investovat do rizikovějších aktiv.
Globální private equity trh zpomaluje – klesají odkupy akcií, exity i fundraising a investoři jsou výrazně opatrnější.
Opatrnost už dopadá i na Česko, kde se kapitál přesouvá spíše do stabilnějších a konzervativnějších sektorů.
Geopolitická krize omezila apetit investičních fondů. Akciové obchody klesly, na nízkých hodnotách je i získávání kapitálu od investorů. Trend po velkých očekáváních, s nimiž skončil rok 2025, nyní dorazil do Česka.
Globální trh s odkupy akcií zažil v prvním čtvrtletí letošního roku výrazné ochlazení. Podle čerstvých dat společnosti Dealogic, která zveřejnil list
Financial Times, klesla aktivita v této oblasti na 172 miliard dolarů. Ve srovnání s předchozím kvartálem jde o propad o 36 procent, zatímco v meziročním
srovnání trh oslabil o osm procent.
Podobně nepříznivý trend vykázal i počet exitů. Ten se mezi čtvrtletími snížil o 33 procent na celkových 162 miliard dolarů. Vedle samotných
obchodů vázne také získávání nového kapitálu, tedy fundraising. Investoři v prvních třech měsících roku poskytli pouze 86 miliard dolarů. Tato částka
představuje pro dané období druhý nejslabší výsledek od roku 2018.
Opatrnost je nyní cítit i na české půdě. „Pracujeme na úpravách, které by lépe reflektovaly nejen aktuální situaci, ale především výhled na roky dopředu s ohledem na dlouhodobý investiční horizont našich klientů. Nepůjde ani tak o změnu samotné strategie jako spíše o její zefektivnění,“ popisuje Marek Malina, analytik Portu.
I podle Jana Staňka, partnera Purple Ventures, jsou dnes investoři výrazně obezřetnější a každou investici zvažují mnohem důkladněji. „V takto rozkolísaném prostředí je stále těžší plánovat na více než dva roky dopředu, investoři mnohem více přemýšlejí nad tím, kde ještě dává smysl podstupovat riziko,“ říká.
Současná situace tak nahrává nutnosti změn. „Trh je plný nejistoty, akcie se drží blízko historických maxim, valuace zejména technologických a AI firem jsou podle mě často odtržené od reality a zároveň začínají být vidět první problémy i v private debt segmentu, kde se kvůli složitějšímu splácení zvyšuje nervozita investorů,“ vysvětluje Staněk.
Vlivů, kvůli kterým investiční scéna oslabuje, případně se přesouvá od rizikových kroků směrem ke konzervativním, je vedle krize na Blízkém východě více. Dalším je umělá inteligence, respektive očekávání, jak její rozvoj nabourá tradiční byznys velkých softwarových firem. Roli hraje i návrat inflačních očekávání plus dražší kapitál a vyšší sazby. „Češi sice patří k zemím s nejvyšší mírou úspor v EU, uzavření Hormuzského průlivu však vytváří inflační tlaky, které se promítnou i do osobních financí běžných lidí, kteří budou v zájmu opatrnosti investovat méně,“ potvrdil Marek Malina s tím, že aktuálně s výraznějším ochlazením investičního zájmu v Česku Portu nepočítá.
Investoři tak objevují kouzlo konzervativních přístavů. „Situace nás utvrzuje v přesvědčení, že námi zvolená strategie, tedy budování obnovitelných zdrojů energie a akumulace v EU je správná a perspektivní,“ komentoval vývoj Robert Doucha, investiční ředitel WOOD & Co.
Jak silně se výkyvy v Česku projeví, záleží podle Kamila Levinského, výkonného ředitele Jet Ventures, vedle geopolitické stability na dalších dvou faktorech. Prvním je výše úrokových sazeb, druhým pak obnova likvidity na exitových trzích, zejména na burzách. „Pokud by se situace na Blízkém východě stabilizovala a energie zlevnila, investiční apetit by se pravděpodobně zvýšil. Pokud ne, opatrnost na trhu přetrvá. Pro střední Evropu však zůstávám spíše optimistický,“ věří.
