Dlužníkům a bankám se kvapem blíží konec splátkového moratoria. Ministerstvo financí s prodloužením opatření zavedeného na jaře kvůli pandemii nepočítá. Součet půjček odložených na základě zákona a úvěrů zmrazených peněžními ústavy dobrovolně k 25. září převýšil 445 miliard korun, vyplývá z aktuálních statistik České národní banky. Od 1. listopadu mají dlužníci opět splácet. V mnoha případech se to však nestane.
„Ministerstvo financí po celou dobu trvání koronavirové pandemie intenzivně komunikuje s neziskovým sektorem i bankovními a nebankovními poskytovateli úvěrů a jejich sdruženími. Na základě těchto konzultací sdílíme názor, že prodloužení či opakování zákonného moratoria není v současné době odůvodnitelné,“ řekl mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.
Odklad splátek podle specialistů na firmy pomohl v potížích mnohým překonat náhlý výpadek příjmů. „Celá řada subjektů se mezitím stabilizovala. Nepochybně však ne všichni. Výrazněji bude dotčen sektor ubytování, stravování, pohostinství, letecké dopravy, zřejmě i oblast nemovitostí a stavebnictví a díky transformaci i oblast automobilového průmyslu,“ komentoval Petr Sprinz, vedoucí restrukturalizační praxe v české části advokátní kanceláře Allen & Overy.
Největší balík odložených úvěrů před sebou rolují firmy v oblastí nemovitostí, kam patří třeba i majitelé obchodních center. Celkem je v tomto segmentů zmrazených půjček za 61 miliard. Následuje zpracovatelský průmysl s bezmála 42 miliardami. Samostatnou kapitolou jsou domácnosti. Peněžní ústavy jim odložily úvěry za 253 miliard korun.
„Na základě dotazovacích kampaní, které jsme provedli na vzorcích klientů využívajících odklad do konce října, předpokládáme, že u fyzických osob se do problémů se splácením může dostat přibližně deset procent a u malých firem zhruba dvacet procent klientů, kteří možnost odložení splátek využili,“ sdělil mluvčí Komerční banky Michal Teubner. Celkem banka zmrazila úvěry za 45,5 miliardy korun. Z toho jsou 20,3 miliardy hypotéky.
„Počítáme s celou škálou scénářů, ale zásadní bude vývoj během listopadu a prosince po skončení vládního moratoria. V případě firem je možné označit za riziková odvětví, která jsou dotčena omezujícími vládními opatřeními, to je cestovní ruch, kultura, pohostinství a podobně,“ popsala Michaela Průchová z tiskové oddělení ČSOB. V podnikové sféře tato banka odložila splátky úvěrů ve výši 30 miliard korun, domácnostem zmrazila šest miliard.
Restaurace, hotely, zábavu, osobní dopravu a automobilový průmysl považuje za nejrizikovější obory též Raiffeisenbank. „V závislosti na oboru podnikání, případně oboru podnikání zaměstnavatele u domácností, obecně očekáváme problémy v rozmezí od 5 do 25 procent případů,“ odhaduje zástupkyně banky Tereza Kaisersotová.
V UniCredit Bank začali dlužníky na návrat k běžnému splátkovému režimu systematicky připravovat. „Dosavadní zkušenost ukazuje, že většina klientů nebude mít problém se do standardního režimu splácení bezproblémově vrátit,“ sdělil tiskový zástupce banky Petr Plocek.
Restrukturalizační programy pro klienty, kteří se po ukončení moratoria dostanou do potíží, připravuje banka Moneta. Preventivně restrukturalizační týmy posílila také Česká spořitelna. S klienty, kteří se dostanou do problémů, bude jednat o individuálním splátkovém kalendáři. Nová pravidla pro dlužníky, kteří využili odklad splátek, přichystala rovněž Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů.
