Hlad českých domácností po hypotečních úvěrech a firem po provozním financování nahrává v kombinaci se zvyšujícími se úrokovými sazbami dalšímu růstu bankovních zisků.
České banky si podle předběžných statistik regulátora přišly v uplynulém pololetí na 43,3 miliardy korun, takřka o půl miliardy korun více než za první pololetí loňského roku. Podle historických tabulek tak jde o byznysově rekordní pololetí. V roce 2016 sice domácí banky inkasovaly ještě o miliardu více, tehdejší čísla ale vylepšila mimořádná, takřka pětimiliardová injekce z prodeje podílů v kartové společnosti VISA. Banky dokázaly vytěžit z trvajícího boomu hypotečních úvěrů, za které si během roku účtovaly stále vyšší úroky.
„Zatímco banky získávaly peníze s velmi nízkými úroky, klientům půjčovaly zejména na bydlení stále dráže. Výsledný úrokový rozdíl byl hlavním zdrojem rostoucích příjmů bank působících v Česku,“ říká ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Přestože banky v prvním pololetí rozpůjčovaly na hypotékách zhruba o dvanáct procent méně peněz než loni, průměrný účtovaný úrok vzrostl takřka o čtyřicet procent, i přes lehký pokles obchodů tak bankám pokračovaly hypoteční žně. „Pro banky jde o rozhodující druh úvěrů, který táhne byznys celého sektoru,“ připomíná ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.
„Na velikosti čistého zisku se spolu s rostoucím objemem úvěrových obchodů podílely i postupně se zvyšující úrokové výnosy,“ potvrzuje i pololetní výsled- ková zpráva na počet klientů největšího českého finančního domu, České spořitelny. Ta díky příznivým podmínkám na trhu vydělala bezmála osm miliard, o necelá tři procenta více než loni. 
Růst české ekonomiky se odrazil nejen v trvajícím zájmu lidí o byty, ale i o věci běžné potřeby. Banky tak během prvního pololetí klientům podle statistik ČNB poskytly spotřebitelské půjčky za 59,5 miliardy korun. Nikdy předtím se byznysu s drobnými bankovními půjčkami nedařilo lépe. Vysoký zájem o úvěr měly i firmy, kterým banky od ledna do konce června rozpůjčovaly o procento více peněz než loni. V průměru přitom banky účtovaly na úrocích firmám například koncem června 2,6 procenta, což je takřka o pětinu více než na sklonku prvního pololetí loňského roku.
„Dobrá disciplína klientů při splácení půjček spolu s úspěšným vymáhacím procesem umožnila mimořádnou situaci čistého rozpuštění opravných položek k úvěrům ve výši 400 milionů korun,“ připomíná další letošní ziskový kanál šéf Komerční banky Jan Juchelka. Špatně bankám v Česku splácelo koncem pololetí v průměru jen 3,5 firmy ze sta, což znamená nejlepší platební morálku firemních dlužníků od června roku 2008. Z domácností měla v Česku problémy se splácením jen zhruba každá padesátá, lépe Češi podle dostupných dat regulátora dosud ještě nikdy nespláceli. 
Zlatá éra bankovního byznysu ve druhém pololetí zřejmě neskončí. „Pokud jde o příjmy z úroků, podmínky se ještě zlepší, neboť ČNB bude aktivněji zpřísňovat svoji měnovou politiku, než se v uplynulých měsících čekalo,“ říká ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu letos už třikrát, bankám to umožnilo jít s úroky průběžně vzhůru. „Nelze vyloučit ještě dvojí zvýšení základní úrokové sazby v letošním roce. To bude bankám nahrávat, takže budou snadno kompenzovat trendový pokles výnosů z poplatků a provizí,“ dodává Kovanda.
Podle analytiků BH Securities znamená každý úrokový skok pořádnou porci zisku navíc. „Zvýšení základní sazby ČNB o jeden procentní bod znamená v českém prostředí až desetiprocentní růst zisků,“ připomíná Křeček. Byznys bank ve druhém pololetí podpoří i přísnější pravidla pro poskytování hypoték, která od října zavádí ČNB. „Opatření centrální banky připraví o možnost získat hypotéku zhruba dvacet procent klientů, takže mnozí z nich si úvěr na bydlení chtějí vzít ještě do té doby,“ dodává Kovanda.
Letošní zisky českých bank za sebou nechávají ty loňské i přesto, že se bankéři loni svezli na ziskové vlně související s ukončením devizových intervencí ČNB. „Mnohé banky tehdy vydělávaly na kurzových operacích, zejména v průběhu dubna 2017 vznikalo na trhu mnoho příležitostí, kdy banky na ukončování kurzového závazku mohly vydělat,“ připomíná Křeček. Devizový kanál přesto generuje zisky i nadále. Některé ze zahraničních bank posílají do svých dceřiných poboček v Česku eura, která se převádějí do korun. „Stojí za tím příběh o posilování koruny, který je v bankovním světě stále živý,“ uzavírá Křeček.
