Velká Británie vůbec poprvé prodala státní dluhopisy s průměrným výnosem, který byl záporný. Celkem prodala bondy v objemu 3,75 miliardy liber s výnosem minus 0,003 procenta. To znamená, že dlužník dostane ještě od věřitelů zaplaceno.
Zajímavé je hlavně načasování transakce, protože britský úřad pro správu státního dluhu prodával obligace před slyšením guvernéra Bank of Englad Andrewa Baileyho v parlamentu. Pokud by totiž Bailey zopakoval své výhrady vůči záporným úrokovým sazbám, investoři do dluhopisů by mohli zažít nepříjemný propad hodnoty nakoupených bondů. To se však nestalo.
Guvernér uvedl, že centrální banka zkoumá, kam mohou být sazby sníženy kvůli koronavirovké krizi. Nevyloučil přitom možnost jít se sazbami pod nulu. „Stále zkoumáme naše nástroje v současné situaci,“ prohlásil Bailey a dodal k záporným sazbám: „Nemůžeme to zásadně vyloučit. Byla by hloupost to udělat,“ řekl.
Negativní výnos u dluhopisů znamená, že investoři na této investici prodělají, pokud bondy budou držet do splatnosti. Přesto se najdou tací, kteří o ně mají zájem. „Jsou to institucionální investoři, kteří musejí dluhopisy kupovat a nemají jinou možnost,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
V současnosti nicméně Bank of England záporné sazby nevyužívá, ale raději pumpuje peníze do zasažené britské ekonomiky, aby ji podpořila. V březnu oznámila, že nakoupí další státní a korporátní dluhopisy v objemu 200 miliard liber, což je nárůst objemu o pětačtyřicet procent. Britská banka Barclays očekává, že centrální banka rozšíří nákupy dluhopisů o dalších sto miliard liber již v červnu. Zavedení záporných sazeb pak vidí jako poslední nástroj, který by centrální bankéři využili.
Negativní sazby začali centrální bankéři využívat po finanční krizi 2008, aby podpořili oživení jednotlivých ekonomik. Záporné sazby proto zavedla řada centrálních bank ve světě jako Evropská centrální banka, Bank of Japan nebo například švýcarská centrální banka.
