Původní předpověď z úst předsedy představenstva, Švýcara Josefa Ackermanna, která se týkala hrubého zisk, zněla na deset miliard eur – skutečností nakonec zůstaly „jenom“ 5,4 miliardy. Tedy něco těsně nad polovinou ohlášené sumy. Navíc, pokud jde o výnosnost vlastního kapitálu, zněla přání na 25 procent, dosaženo bylo deset. „Deutsche Bank je ve výtečné kondici a může pokračovat v úspěšném kurzu, nastoleném v uplynulých letech,“ pochvaluje si i tak Ackermann.
Důvodem k radosti je divize klasického bankovnictví, která vydělala před zdaněním rekordních 3,7 miliardy eur. Zklamání připravilo naopak Ackermannovi a spol. poslední čtvrtletí loňského roku, kdy se provozní ztráta vyšplhala na 351 milionů eur. Jako hlavní důvod uvedla banka vleklou dluhovou krizi, která vedla k propadu poptávky po úvěrech a masivně se podepsala na hospodaření investičního bankovnictví. Divize kapitálových trhů, jež má tyto aktivity na starosti, ohlásila v červených číslech 422 milionů.
Čvrteční výroční tisková konference byla poslední, kterou Josef Ackermann řídil, počínaje dneškem přebírá kormidlo duo jeho nástupců, jmenovitě Anshu Jain a Jürgen Fitschen. A právě Jain přichází s čerstvým škraloupem – prodělečná divize se zaměřením na kapitálové trhy spadá totiž pod něj.
Ackermann, jenž opustí nejvyšší výkonný post na valné hromadě v květnu, včera pro jistotu připomněl, že peněžní ústavy obecně prožívají těžké období a že Deutsche Bank ukázaly, že se dá obstát i v těchto časech. Říjen, listopad a prosinec označil za složité kvůli nejisté situaci na trhu a neochotě investorů riskovat. Napomínaná skupina zareagovala dotčeně: akcie domu se dočasně propadly o deset procent. „Roční data německé jedničky jsou horší, než jsme si mysleli,“ zněla odezva.
Ackermann se chlubil naposled. Neohromil
Loňská čísla? Nic ohromujícího. Odchod na vrcholu? To sotva. . „Musí se mu ale nechat, že Deutsche Bank radikálně přestavěl. Z úspěšného, ale konzervativního institutu udělal globální investiční banku, “ napsal na adresu bosse Deutsche Bank Josefa Ackermanna Spiegel Online.
Daň, kterou za toto úsilí zapaltil, není malá: švýcarský manažer je považován za nejvíce nenáviděného bankéře v Německu. Stal se symbolem nenasytného kapitalismu – kvůli úsilí „maximalizovat zisk“. Tedy mottu, které bylo podezřelé už před finanční krizí, natož po ní.
Z pohledu podílníků je Ackermannova desetiletka zklamáním, cena akcií spadla na polovinu. „Ztratil kontrolu, vytlačili ho vlastní učni,“ zní jeden z názorů. Mluví pro to epizoda z Davosu, na níž pózovali oba nástupci s šéfem dozorčí rady Achleitnerem. Bez Ackermanna.
