V Česku roste nový zelený developer: organizace vykupují tisíce hektarů přírody
- Hodnota spravované půdy v soukromých rezervacích dosahuje magické hranice 5 000 hektarů.
- Trend podporují soukromé dary, granty a evropské dotace a mění způsob, jak lze půdu pro přírodu získat a spravovat.
- Příklady jako Sedmihorské mokřady ukazují, že vznikají skutečně souvislá chráněná území, nejen symbolické ostrůvky zeleně.
S trochou nadsázky se dá říci, že v Česku potichu vyrostl nový developer. Zelený developer. Drží 4 800 hektarů pozemků, což je rozloha, do níž by se 44krát vešlo lukrativní pražské rozvojové území Bubny-Zátory. Oním zeleným developerem jsou organizace chránící přírodu, jako je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Právě ten si v minulém týdnu připsal další hektar v Sedmihorských mokřadech v Českém ráji.
Trend ženou dopředu soukromé dary, granty a nepřímo i evropské dotace. Je na vzestupu, byť se o něm příliš nemluví. Ještě před deseti lety pečovalo 60 pozemkových spolků o více než tři tisíce hektarů půdy, dnes je podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) spolků 69 a rozloha jejich území atakuje pět tisíc hektarů. Plochy přitom buď přímo vlastní, nebo je mají alespoň v dlouhodobém pachtu a podobně. Nejde přitom jen o symbolické ostrůvky zeleně, ale o souvislá území – celé mokřady, lužní lesy nebo rozlehlé louky.
Typickým příkladem nového trendu vlastnictví půdy v Česku jsou zmíněné Sedmihorské mokřady. Na výkup pozemků kromě menších dárců přispěl i Nadační fond Veolia. „Snažíme se tu vytvořit co nejpestřejší mozaiku různých biotopů. Vedle tůní jsou tu rákosiny, kosené či pasené vlhké louky i malé lesíky. Spolupracujeme při tom s dobrovolníky, místními zemědělci i řadou dalších organizací,“ prozrazuje Vojtěch Šťastný z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady.
ČSOP prostřednictvím své sbírky Místo pro přírodu vykoupil postupně také 16 hektarů lužního lesa V Lyngu, který se rozkládá na levém břehu řeky Olše v česko-polském pohraničí na Ostravsku a je ukrytý za dětmarovickou elektrárnou. Sbírka umožnila ČSOP získat už téměř 214 hektarů pozemků.
České právo pojem soukromé přírodní rezervace nezná, přesto takové rezervace v praxi vznikají. Ne proto, že by se měnila legislativa, ale proto, že se mění způsob, jakým je možné se k půdě dostat a jak s ní nakládat.
Zemědělci nicméně preferují, aby půda určená k jejich byznysu nebyla primárně využívána k jiným účelům. „Měla by sloužit primárně k produkci potravin, proto jsme zastánci předkupního práva pro současné uživatele,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Zřejmě největší rezervací tohoto druhu jsou zhruba osmdesátihektarové Josefovské louky. Jde o ptačí park a mokřadní rezervaci u Jaroměře, které od roku 2006 postupně buduje Česká společnost ornitologická. Na vykupovaných pozemcích v nivě Metuje se obnovují původní louky, tůně a historický závlahový systém s cílem vrátit krajině vodu a podpořit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů.
Park je přístupný veřejnosti po vyznačených cestách a slouží jako příklad praktické ochrany přírody na soukromých pozemcích. Celkem pak Projekt Ptačí parky České společnosti ornitologické aktivně obnovuje a chrání přírodní prostředí na téměř 700 hektarech po celé zemi.
Obdobně jako v Česku probíhají výkupy i v jiných státech, například německý Svaz ochrany přírody (NABU) spravuje přes 30 tisíc hektarů chráněných oblastí.
