Hypotéky narazily před svátky na sazbový strop. Nejvíce se půjčkou prohnou mladí

Průměrná sazba přes 6,7 procenta a suverénně nejdražší produkt na trhu. To jsou hypotéky pro mladé neboli půjčky na byt s méně než pětinou vlastních úspor v kapse.

Průměrná sazba přes 6,7 procenta a suverénně nejdražší produkt na trhu. To jsou hypotéky pro mladé neboli půjčky na byt s méně než pětinou vlastních úspor v kapse. Zdroj: Midjourney

Průměrná sazba přes 6,7 procenta a suverénně nejdražší produkt na trhu. Taková je prosincová láce takzvané hypotéky pro mladé neboli půjčky na byt s méně než pětinou vlastních úspor v kapse. Uvádějí to poslední statistiky Fincentrum Hypoindexu. Zároveň jsou to ovšem právě hypotéky určené primárně pro lidi do 36 let věku, které jako jediné na prahu vánočních svátků mírně zlevnily. Citelnější pohyb sazeb oběma směry zůstává podle analytiků v příštích měsících spíše nepravděpodobný.

„Hypotéky nad 80 procent ceny nemovitosti fixované na tři roky zůstávají nejdražší na trhu,“ potvrzuje Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Přesně 6,72 procenta ročního úroku tak momentálně zaplatí například zájemci o průměrný pražský šedesátimetrový byt, kteří mají méně než milion čtyři sta tisíc vlastních úspor.

Bez ohledu na podmínky se pak zájemci o půjčku na bydlení dostali v prosinci na průměrných 6,34 procenta, tedy na mírně vyšší sazbu, než činila listopadová nabídka ve výši 6,31 procenta. 

„Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do osmdesáti procent odhadní ceny nemovitosti s tříletou fixací a splatností 25 let při aktuální průměrné nabídkové sazbě činí v prosinci 23 274 korun,“ připomíná Sýkora. V posledních dvanácti měsících rostla měsíční splátka v průměru zhruba o 550 korun měsíčně, výjimkou byly mírné poklesy v září a v říjnu, kdy výši sazeb ovlivnily slevové akce bank.

Banky odstartovaly poslední měsíc v roce s relativně stagnujícími sazbami i přesto, že jim během listopadu vydatně zlevnily zdroje, ze kterých financují hypoteční půjčky. Zatímco ještě koncem října si tak banky byly schopny obstarat na trhu peníze za roční úrok blížící se až 6,2 procenta, aktuálně to dokážou za necelých 4,7 procenta.

„Pokud by šlo o dlouhodobější a stabilnější pokles, pak na něj pravděpodobně budeme reagovat,“ sdělil tehdy manažer hypoték pro skupinu KB Ondřej Šuchman.

Konec roku bývá nicméně tradičně ve znamení poklesu hypoteční poptávky a zlevňování by bankám nepřineslo výraznější porci nového byznysu. „Klienti aktuálně na nákup nemovitosti nespěchají a odkládají ho na příští rok. Do konce roku tak očekáváme ještě další pokles. Výjimku tvoří refinancování, kde je objem v zásadě totožný s říjnem,“ soudí Vojtěch Prokop, marketingový ředitel hypotečního tržiště Zaloto. Kdo jde přesto na přepážku, obvykle má s sebou podle Zalota vlastní úspory na úrovni 18 procent ceny nemovitosti a hodlá fixovat sazbu v průměru na tři roky. 

„Výjimkou jsou hypotéky, kdy chtějí klienti financovat 90 procent hodnoty nemovitosti. Přísné limity ČNB tlačí zájemce o hypotéku do nižších úvěrů, které doplňují naspořenými prostředky,“ dodává Prokop. Ani útlum ekonomického růstu se přitom zatím nepropisuje do úvěrové delikvence. Jak uvádějí listopadové statistiky ČNB, dlužníci v říjnu špatně spláceli jen 0,58 procenta svých hypotečních úvěrů, což je nejméně v české historii. Dobrou zprávou přitom je, že hypotéky už dál nemusejí zdražovat. 

„Hypoteční sazby jsou s největší pravděpodobností na svém vrcholu, a pokud se budou měnit, tak už jen asi v podobě kosmetických úprav způsobených jednotlivými bankami v rámci konkurenčního boje,“ dodává Sýkora.

Základní úroková sazba České národní banky zůstává od července, kdy se guvernérem stal Aleš Michl, beze změny. Michl na konci listopadu uvedl, že základní úroková sazby je již na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvýšení by podle něj mohlo prohloubit recesi, protože měnová politika ovlivňuje ekonomickou aktivitu s více než ročním zpožděním. 

Rétorika guvernéra se tak ani v posledních týdnech nezměnila a sazby by mohly zůstat na sedmiprocentní úrovni i po prosincovém měnověpolitickém jednání. Další směřování sazeb ovšem bude záležet na vyhodnocení nových makroekonomických údajů, a především na vývoji inflace.