Nečekaný kolaps Silicon Valley Bank, který je největším krachem na americkém bankovním trhu od globální finanční krize v roce 2008, postavil novou výzvu před centrální bankéře. Podle deníků Financial Times či Wall Street Journal je možné, že to přiměje guvernéry amerického Fedu a Evropské centrální banky (ECB) k pomalejšímu zvedání úrokových sazeb. Čeští experti s tím ale nesouhlasí.
„Pád Silicon Valley Bank se může stát katalyzátorem pro opatrnější přístup centrálních bank,“ uvedl pro Financial Times ekonom švýcarské společnosti Pictet Wealth Management Frederik Ducrozet. Ten odhaduje, že prezidentka ECB Christine Lagardeová sice ve čtvrtek podle očekávání trhů zvýší základní úrokovou sazbu v eurozóně o půl procentního bodu na 3,5 procenta, neoznámí však žádné závazky ohledně následujícího zasedání bankovní rady v květnu. Německá Deutsche Bank a některé další finanční instituce dokonce předpokládají, že ECB přibrzdí zvedání úroků už teď.
Podobné rozhodnutí by mohl učinit i šéf Fedu Jerome Powell, jehož rada guvernérů bude jednat o měnové politice příští týden. Fed přitom zpomalil tempo zvyšování sazeb již v únoru, kdy je posunul pouze o čtvrt procentního bodu do úrovně 4,5 až 4,75 procenta.
Jak se počítá inflace:
Čeští experti, které oslovila E15, nicméně s tímto scénářem nesouhlasí. „Neočekávám, že ECB bude měnit svou měnovou politiku a ani to není v současné situaci žádoucí. Pozornost by měla směřovat ke způsobu regulatorní úpravy reportingu hodnoty aktiv držených do splatnosti,“ myslí si akciový analytik České spořitelny Jan Šafránek.
„Silicon Valley Bank není systémově důležitou institucí a nemělo by tak dojít k celkovému ohrožení finanční stability,“ souhlasí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Vysoká inflace je podle tuzemských ekonomů nadále mnohem větším strašákem nežli selhávání některých bank, a proto v případě ECB a Fedu očekávají další utahování měnové politiky.
„Portfolia bank jsou v mnohem lepší kondici oproti finanční krizi z let 2007 až 2009, takže po překonání současných problémů se velmi rychle může situace na finančních trzích dostat do normálu,“ přidává se též analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. K výraznější změně kurzu by na základě mínění oslovených ekonomů přiměl centrální bankéře jedině kolaps většího hráče na americkém bankovním trhu, než je Silicon Valley Bank, čemuž aktuálně nic nenasvědčuje.
„Myslím, že terminální sazba v eurozóně se letos vyšplhá až na čtyři procenta. Inflace prozatím z rekordních hodnot sestupuje velmi pomalu. Rizika pro finanční stabilitu nejsou v tomto momentě podstatná. ECB musí plnit svůj mandát, kterým je udržování stabilních cen,“ míní Pfeiler.
„Pokud jde o Fed, ten zřejmě na svém nadcházejícím zasedání znovu zvedne úroky o čtvrt procentního bodu a bude ve svých komentářích ujišťovat trh, že situace je monitorována a pod kontrolou. Debata o revizi regulace je pravděpodobná i zde,“ doplňuje Šafránek.
Česká národní banka (ČNB) již prohlásila, že tuzemské peněžní domy jsou dobře kapitalizované a žádné riziko jim nehrozí. „Kromě ujišťovací rétoriky od ČNB jiné kroky nyní nečekám,“ říká Šafránek.
Ke krachu Silicon Valley Bank došlo v minulém týdnu během pouhých 48 hodin a způsobily jej především masivní výběry prostředků venture kapitálových společností. Ačkoli americké ministerstvo financí ve spolupráci s Fedem a Federální společností pro pojištění vkladů okamžitě oznámilo nouzová opatření, aby ochránilo peníze bankovních klientů, na světových burzách vypukl chaos. Akcie peněžních ústavů v USA i v Evropě tento týden prudce oslabují. Naopak stoupla cena zlata nebo amerických státních dluhopisů.
„Na finančních trzích je zvýšená volatilita, jelikož instituce upravují svá portfolia tak, aby byla méně riziková,“ vysvětluje Tomčiak. V posledních dnech překvapivě posiluje také bitcoin. „To ovšem způsobily technické faktory, jelikož řada kryptoprojektů byla napojena na Silicon Valley Bank. Kurzy tokenů proto reagovaly pozitivně na záchranné akce Fedu a americké vlády. Kryptoměny brzy opět zkorigují,“ varuje Pfeiler.
