Ani tři roky po startu insolvence se záložnou WPB Capital není o jejím konkurzu rozhodnuto. Teprve nyní padl verdikt, který insolvenční soud bude krach vlastně řešit.
Kauza zkrachovalé kampeličky WPB Capital se po třech letech od zahájení insolvenčního řízení posunula o malý krůček vpřed. Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že spletitý případ doprovázený rozbroji bývalých spolumajitelů bude řešit obchodní soud v Brně, uvádí dokumenty zveřejněné v insolvenčním rejstříku. To je však jen zlomek právní bitvy kolem kampeličky. WPB je účastníkem v desítkách soudních pří.
WPB si v obchodním rejstříku nechala přenést sídlo do Brna v únoru 2014. To bylo v době, kdy už tři čtvrtě roku na základě předběžného opatření České národní banky nemohla získávat nové členy a přijímat vklady.
Insolvenční řízení s kampeličkou začalo v květnu 2014. V červnu stejného roku jí Česká národní banka odejmula licenci. Odůvodnila to umělým navyšováním kapitálu z peněz záložny, nabýváním nedovolených typů cenných papírů a obcházením limitu angažovanosti.
„V Brně je větší mafie,“ shrnul důvody pro konání insolvence na jihu Moravy advokát, který si nepřál být jmenován. Policie od června stíhá brněnského krajského soudce Jana Kozáka kvůli podezření ze zneužití pravomoci.
Pod palbou kritiky odešla na vlastní žádost z insolvencí na jiný úsek také soudkyně Eva Krčmářová. Její manžel Zdeněk Krčmář je jako předseda senátu podepsaný pod rozhodnutím Nejvyššího soudu, jímž insolvence WPB spadla do Brna.
Paradoxně však kampelička i společnost Tapovan, která insolvenční řízení odstartovala, přesunu před brněnský soud oponovaly.
Firmu Tapovan vedení WPB obviňuje, že je napojená na Pavla Petroviče, bývalého spolumajitele kampeličky a specialistu na zakládání společností v daňových rájích. Ten je od roku 2011 s bývalými partnery ze záložny v čele s Patrikem Buganem na válečné stezce. WPB a Tapovan se vzájemně obviňují z nekalých machinací.
Existovalo podezření, že úvěry z WPB dostávaly „prázdné schránky“ napojené na představitele záložny. Následně bylo obviněno sedmnáct představitelů kampeličky. Loni následovalo policejní zajištění nemovitostí, které fungovaly jako zástavy k úvěrům od WPB Capital, uvedl již dříve server Česká pozice.
Kampelička se naopak bránila, že správní řízení centrální banky bylo provázeno „mnohými nestandardnostmi, kabinetním jednáním ČNB, a především pak mnohými pochybeními správního orgánu a porušeními nejrůznějších zákonných předpisů“. Správní řízení prý navíc ČNB vyhlásila na základě záměrně zkreslených a nepravdivých anonymních podání.
Záložna WPB zkrachovala v roce 2014. Přes čtyři tisíce klientů pak dostali ze státního Fondu pojištění vkladů 2,7 miliardy korun. To bylo 99 procent peněz, které měli u kampeličky uloženo. Klienti se můžou o své finanční prostředky hlásit až do konce letošního října.
Stát může následně vymáhat peníze vyplacené z Fondu pojištění vkladů po kampeličce. Současně je to ale nejistý podnik.
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře na základě posudku od Milana Kindla, známého aktéra z kauzy plzeňských práv, přiřkl pohledávky WPB za několik miliard korun v Londýně registrované společnosti Llainfair Carrainio CWNI Daliannol. Likvidátor WPB Jiří Švihla usiluje soudně o zrušení rozhodčího nálezu.
